Varšava a Budapešť jsou často obvinovány z nedodržování evropských hodnot v oblasti demokracie. Maďarský premiér Viktor Orbán občas čelí kritice z autoritářské vlády, z ovlivňování justice a omezování svobody médií ve své zemi. Zákonodárné iniciativy Polska v oblasti upravovaní fungování justice také nejsou podporovány v Bruselu.
„Měli bychom udělat něco, abychom nebyli házeni do jednoho pytle v rámci visegrádské čtyřky, přinejmenším s Maďarskem a Polskem, kde ten vývoj je velmi, velmi zhoubný,“ řekl Rychetský.
Předseda Ústavního soudu upozornil na to, že Česká republika nerozvíjí své vztahy jenom v rámci V4, ale spolupracuje i s dalšími státy, jakými jsou například Německo a Nizozemsko.
22. ledna 2019 v německých Cáchách mezi Německem a Francií byla podepsaná smlouva o spolupráci. Cílem smlouvy je více integrovat francouzskou a německou politiku v mezinárodním spektru a v rámci Evropské unie. Německo a Francie se také zavazují, že si poskytnou jakoukoli pomoc, pokud dojde k ozbrojenému přepadení jejich suverénních území, a zavazují se rozvíjet společnou vojenskou kulturu a přispět k vytvoření společné evropské armády.
Na pozadí uzavření cášské smlouvy na konci ledna 2019 český prezident Miloš Zeman uvedl, že by chtěl posílit spolupráci visegrádské čtyřky nejenom mezi její členy, ale i s pátou zemí – Rakouskem.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)