12:19 14. listopadu 2019
Vesnice. Ilustrační foto

„Totální selhání státu.“ Stovky českých obcí riskují, že se z nich stanou obce duchů, píší média

© Sputnik / Natalja Seliverstova
ČR
Získat krátkou URL
19457
Sledujte nás na

Česká republika se v poslední době potýká s „vymíráním obcí“. Situace je neúnosná, jelikož existují stovky obcí, v nichž není práce, je tam špatná občanská vybavenost, infrastruktura a daleko jsou i supermarkety. A stát s tím nedokáže nic dělat, jelikož na záchranu takových obcí nemá prostředky. Informoval o tom portál idnes.cz.

Uvádí se, že taková situace panuje v několika odlehlých regionech. A pokud stát nezačne řešit, že v těchto obcích ubývají lidé, mohlo by se stát, že během několika let zaniknou. K něčemu podobnému již v minulosti došlo například v Portugalsku, Španělsku, Francii či Itálii. A kde je situace nejkritičtější?

„Největší problém je vnitřní pás obcí, který se táhne od Manětína severně od Plzně přes Rokycansko, Příbramsko, Sedlčansko, Voticko až na Vysočinu. Dále jde o příhraničí. Už od 70. let je toto území definováno jako vnitřní periferie, která je dlouhodobě nepopulační,“ uvádí Radim Perlín, který působí jako sociální geograf na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Podle údajů existuje nyní v České republice celkem 4 871 obcí do 1 000 obyvatel. Uvádí se však, že z analýz vyplývá, že se venkov jako celek se nevylidňuje. „Dochází k nárůstu počtu obyvatel venkovských obcí v zázemí větších měst,“ podotýká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Daný resort však žádnou strategií na záchranu vymírajících obcí nedisponuje, a tak jejich osud hodně záleží na místních zastupitelstvech. Frček pak v této souvislosti podotkl: „Například na podporu rozvoje venkova ‚zdola‘ za účasti místních akčních skupin (společenství podnikatelů, neziskovek a obcí na lokální úrovni) bylo vyčleněno do roku 2020 celkem šestnáct miliard korun.“

Zapomenutá Moldava

Na portálu se za jasný příklad takového „vymírání“ uvádí krušnohorská Moldava, přes kterou kdysi proudily davy turistů z Německa. V Moldavě se tak díky turismu stavěly restaurace, penziony, hotely, nonstop bary, kadeřnická studia a obchůdky, ale dnes tato zařízení zejí prázdnotou. Situace se totiž změnila.

„Turisty odvedla dálnice, není tu práce, a když ji mladí najdou někde dole ve městě, už tam zůstanou,“ tvrdí místostarostka Eva Kardová.

Nepomáhá tomu ani fakt, že lidé na Moldavě musí na nákupy i k lékaři dojíždět. V obci není ani škola a školka, tudíž i za vzděláním musí děti dojíždět do okolních obcí. Navíc dopravní spojení není v obci dostatečné. Stejně tak zde chybí pracovní příležitosti. I když je velkým zaměstnavatelem právě obec, nestačí to. Navíc jde většinou o sezónní práce, a tak na zimu musí lidé znovu na úřad práce. A ani situace s občanskou vybaveností není zrovna růžová.

Velké množství obcí v ohrožení

Moldava však není jediným takovým případem, jelikož takových obcí jsou v Česku stovky. Podle údajů je situace nejhorší v Karlovarském kraji a na Sokolovsku.

Kritické je to například s Novou Vsí, v níž bylo ještě v roce 2010 přihlášených 290 lidí. Nicméně k 1. lednu 2019 byl zaznamenán velký pokles a nyní zde žije jen 177 obyvatel. Starosta Pavel Straka uvádí, že k odlivu obyvatel začalo docházet asi před deseti lety.

Úbytek přihlášených obyvatel zaznamenali také v nedaleké Dasnici, Vřesové a Rovné. „Celý region je postižený tím, že práce je nedostupná, spousta lidí pracovala v dolech nebo větších fabrikách, které popadaly. Nebyla práce, nebyly peníze, lidé šli jinam,“ tvrdí Straka.

Co za vylidňování obcí může?

Předsedy Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza se domnívá, že velký vliv na vylidňování obcí má totální selhání státu. „Selhal v budování a udržování infrastruktury školní, zdravotnické, dopravní, internetové,“ jmenuje jednotlivé oblasti selhání. Za jisté řešení považuje podporu turistického ruchu v méně tradičních místech.

Dotace z evropských fondů a od státu

Uvádí se, že ministerstvo pro místní rozvoj má na podporu života v malých obcích vyčleněno nejen dotace jak z evropských fondů, ale také z národního rozpočtu. Údajně by se mělo jednat až o dvě desítky miliard korun, které mají být určeny ke zlepšení dopravní infrastruktury, na specifickou zdravotní péči, infrastrukturu pro vzdělávání nebo revitalizaci a prezentaci kulturních památek, zlepšení obslužnosti venkovských obcí či na výstavbu bytů.

Nicméně proces žádosti o dotace není vůbec jednoduchý. Nejen, že to vyžaduje zkušenosti a jistou angažovanost, existují i jiné podmínky. Za velmi těžký úkol je považováno to, že i sebemenší obec musí zvládnout v několika málo lidech spravovat složitou agendu. A problémem jsou i peníze.

„Malým obcím chybí peníze na povinné spolufinancování dotačních projektů. Výhodu mají ty, které nezaspaly na startu nebo jsou něčím atraktivní, ty ostatní mají megaproblém,“ myslí si Straka.

Stěžejní roli hrají v tomto případě i maloobchodní prodejny, a to ve snaze zachovat v obcích alespoň nějakou občanskou vybavenost. Tudíž se často dotace týkají i jich. Za příklad lze uvést maloobchodní síť COOP, která dostává dotace na několik desítek prodejen v různých regionech.

Více:

Rostlinné „maso“ dobývá svět. Bude trendem i v České republice?
Babiš v Bratislavě směle zareagoval na protesty. Také se vyslovil k euru, vyhlídkám EU a úspěchům Česka
Všechna česká voda obsahuje škodlivé látky, říkají vědci Akademie věd
Štítky:
podpora, dotace, škola, práce, infrastruktura, zaměstnanost, stěhování, vymírání, obyvatelstvo, populace, obce, vesnice, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář