04:40 18. listopadu 2019
Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

„Bylo by dobré, aby obchod opět narůstal.“ Ministr Havlíček o obchodu a sankcích proti Rusku

© Foto: Facebook/ Karel Havlíček
ČR
Získat krátkou URL
7510
Sledujte nás na

Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček není spokojený se sankcemi Evropské unie proti Rusku a chtěl by je co nejdříve zrušit. O tomto tématu podle Hospodářských novin mluvil i na nedávné schůzce s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským.

Evropská unie sankce zavedla poté, co se obyvatelé Krymu v březnu 2014 v referendu rozhodli pro návrat k Rusku.

„Řešili jsme, že my jako ministerstvo vnímáme sankce tak, že brání obchodu, ale že budeme jednat v rámci jednotného evropského postupu,“ oznámil Hospodářským novinám ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a prozradil tím obsah schůzky s velvyslancem Ruské federace v České republice Alexandrem Zmejevským.

Havlíček nadále uvedl, že se s ruským velvyslancem sešel před dvěma týdny. Oba se prý shodli, že by bylo dobré, aby obchod opět narůstal. „Čím dříve nebudou, tím lépe pro tuzemské podnikatele,“ uvedl také ministr.

Není důvod k jejich rušení

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček však už na konci minulého roku oznámil, že sankce proti Rusku jsou efektivní a není důvod k jejich rušení.

„Stále nevnímáme jediný důvod, proč by měly být zrušeny, protože podmínky, které by k jejich zrušení vedly, nebyly neplněny a to, že byly prodlouženy v této podobě, je skutečnost, která dokresluje, že naše pozice vůči Rusku a vůči situaci v našem východním sousedství se nemění, nezlepšuje. Podle mého názoru je v tuto chvíli klíčové vést s ruskou stranou dialog o tom, aby se napětí snížilo, aby se hledala cesta k naplňování Minských dohod. A diplomacie a zahraniční politika je právě efektivním a účinným prostředkem dialogu s našimi partnery,“ uvedl Petříček v prosinci Radiožurnálu.

Znovusjednocení Krymu s RF

Krym se stal součástí Ruska po referendu, které na poloostrově proběhlo v březnu roku 2014. Drtivá většina občanů Krymu a Sevastopolu v něm tehdy kladně hlasovala pro připojení poloostrova k Rusku. Konkrétně se v něm vyslovilo 96,77 % voličů Republiky Krym a 95,6 % obyvatel Sevastopolu pro zapojení Krymu do složení Ruské federace. Krymské úřady dané referendum uspořádaly po státním převratu na Ukrajině, který proběhl v únoru roku 2014.

​Nicméně Ukrajina toto území stále považuje za své a uvádí, že je okupováno. Ruská vláda nejednou prohlásila, že obyvatelé Krymu za nové sjednocení s Ruskem hlasovali demokratickou cestou a v plném souladu s mezinárodním právem a stanovami OSN.

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina tím byla otázka Krymu definitivně vyřešena. Dokonce celou věc okomentoval tak, že Krymský poloostrov je ruský nikoliv proto, že by Rusové přišli a něco shrábli, ale proto, že obyvatelstvo referendem požádalo o přijetí do složení RF.

„Krym je náš… Proč náš? Ne proto, že jsme přišli a něco shrábli. (…) Všichni tady mají demokracii. Co je demokracie? Je to vláda lidu. Jak se to dá prověřit? Pomocí referend, voleb atd. Lidé přišli na referendum v Krymu a volili: zaprvé chceme být nezávislí, zadruhé chceme být součástí Ruské federace," řekl tehdy Putin.

Více:

Financial Times: Zjistilo se, že Rusko je vůči sankcím nezranitelné
Írán může s Ruskem a Tureckem vytvořit mechanismus, kterým se vyhnou americkým sankcím
USA zadržely loď KLDR kvůli podezření z narušení sankčního režimu
Čaputová promluvila o demokratickém směru SR a sankcím vůči Rusku
Štítky:
Evropská unie (EU), Krym, Hospodářské noviny, Alexandr Změjevskij, Karel Havlíček, sankce, Rusko, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář