15:22 13. listopadu 2019

Máme skutečně pít 2 až 3l vody denně? Český nutriční specialista promluvil o pitném režimu. A to nejen během tropů

© Depositphotos / undrey
ČR
Získat krátkou URL
6394
Sledujte nás na

Jak se stanoví denní dávka vody a co byste měli dělat, pokud dodržení pitného režimu zanedbáváte? O významu vody pro jednotlivé populace a její vlivu na zdrávi Sputniku odpověděl vedoucí nutriční specialista české fotbalové reprezentace a aktivní sportovec, RNDr. Pavel Suchánek.

Rady o „správném“ způsobu konzumace tekutin rozdává téměř každý blogger. Snadno se ztratíme i v odborných názorech. Na vodu si někteří vzpomenou za letního počasí, nebo dokonce až v případě zdravotních potíží. Záchranou před přehřátím a dehydratací za letošního trvajícího tropického horka a nejen během něho je obyčejná voda. 

Denní množství vody je odvozováno od tělesné hmotnosti a fyzické zátěže organizmu

Průměrná spotřeba vody by podle různých zdrojů měla činit 2 až 3 litry vody denně. Tento standard však vznikl až v roce 1945 na základě doporučení Národního amerického odboru pro potraviny a stravování (National Food and Nutrition Board). V doporučení se uvádělo, že toto množství by se mělo spotřebovat nejen formou pitné vody, ale i v potravinách. Na doporučení o obsahu vody v potravinách se ale zapomnělo a v podvědomí lidí se zafixovalo jen množství dvou litrů. Potvrdil to i doktor Suchánek: „Doporučení z roku 1945 je vlastně přesnější a jenom se zapomnělo na to, že je míněná veškera voda ve veškerých potravinách a ve veškerých tekutinách.“

Podle Pavla Suchánka dva až tři litry vody denně má smysl pít ve chvíli, kdy je velmi teplé počasí, nebo se jedná o intenzivní fyzickou zátěž. „Voda funguje jako chladič pro pracující svaly, takže jedna hodina intenzivní  fyzické zátěže, ať už pracovní nebo sportovní, opravdu odpovídá jednomu litru tekutiny. To znamená, že když budu hodinu pracovat na zahradě a venku bude 30 stupňů Celsia, tak opravdu bych ten litr vody navíc měl vypít,“ vysvětlil odborník.

Посмотреть эту публикацию в Instagram

Публикация от FitBee - nutriční poradna (@_fitbee)

Suchánek prozradil, že denní příjem vody nebo nápojů by se u dospělého člověka měl pohybovat cca mezi 1,2 až 1,6 litru vody. Doplnil k tomu, že odborná doporučení stanoví spotřebu 30 až 35ml na kilogram optimální tělesnou hmotností. Doktor dále dodal i vysvětlení pojmu potřebné tělesné hmotnosti. „Když člověk bude měřit 180 cm a bude vážit 120 kg, tak to určitě není jeho optimální tělesná hmotnost a tím pádem se to číslo nenásobí 35 ml*120 kg. Tady je potřeba si uvědomit, že optimální tělesná hmotnost je někdy na úrovni cca 90 kg. Takže, když si vezmu, že člověk má 90 kg a vynásobím to 35ml, tak se dostanu na číslo 2,7 l. Je potřeba si uvědomit, že 2,7 l veškerých tekutin,“ řekl odborník.

Podle Suchánka se do tekutin započítává i voda, kterou obsahuje doporučené množství zeleniny, které je na úrovni 500-600 g na den. K tomu dodal i následující: „Musíme započítat množství vody, které obsahuje 200 gramů ovoce. Navíc bychom měli započítat množství vody, které obsahuje polévka. Když to všechno shrneme, dostaneme se u 90kilogramového člověka na množství zhruba 1,7 l na den, týkající se čistě jenom tekutin, které nalejeme do sklenic. Většině populace při normální teplotě opravdu stačí 1,2-1,5 l tekutin, které vypije ve sklenici, tedy nápojů.

Příznaky dehydratace se liší podle pohlaví

"Nedostatek vody u mužů a žen se projevuje různě a souvisí s odlišnými fyzickými ukazateli. Míra ohrožení z dehydratace se také liší. „U mužů, protože mají více svalové hmoty, může daleko dříve nastoupit přehřátí, protože svaly mají velkou spotřebu tepla. Tím pádem je tam riziko možného zdravotního ohrožení z důvodu nedostatečného ochlazování pracujících svalů a následné přehřátí organizmu, zvýšení krevního tlaku a další komplikace,“ řekl expert.

Suchánek vysvětlil, že u žen je nedostatek tekutin často doprovázen spíše bolestmi hlavy kvůli houstnutí krvi. „Když je krev hustší, musí se roztáhnout, aby se dostala do cílové oblasti. V místech, kde krev prostupuje skrz kosti, což je v oblasti spánků, nemá kam proudit, tam se céva může roztáhnout a tím pádem vyvolává bolest v oblasti spánkových kostí,“ názorně vysvětlil Suchánek.

Tento stav podle odborníka vede k tomu, že lidé, kteří mají nedostatek tekutin a trpí dehydratací, můžou zároveň pociťovat bolesti hlavy, může jim kolísat krevní tlak, můžou se cítit velmi vyčerpaně. „U žen je to spíše bolest hlavy, u mužů je to spíš přehřátí a pocit vyčerpání během fyzické zátěže a případně pocit točící se hlavy, než bolest jako taková,“ shrnul vědec.

Dodržování pitného režimu lze natrénovat

Pavel Suchánek potvrdil, že množství zkonzumovaných tekutin, stejně jako zdravé stravování, je věc zvyku. Nebezpečné se to stává z toho důvodu, že pokud je konzumace vody malá, organizmus naznačuje její nedostatek, ale člověk si to neuvědomuje racionálně. „Pokud někdo dlouhodobě konzumuje menší množství vody, než je doporučeno, tak je to jeden z důvodu, proč se člověk cítí dlouhodobě unaveně, vyčerpaně. Voda je opravdu důležitá pro rozvoz živin, převážení zplodin z periferních oblastí, ochlazování organizmu a fungování mozku. Z těchto důvodů nedostatek tekutin, i když ho člověk nepociťuje, může být příčinou nadměrné únavy,“ vysvětlil Suchánek.

„Ten pitný stejně jako stravovací režim je věc, která je trénovatelná. Někdy stačí, když na stůl postavíme 1,5litrovou lahev vody a budeme se snažit, když odcházíme ze zaměstnání nebo odpoledne, aby lahev byla prázdná.  Když ji bude mít pořád na očích, tak je mnohem větší pravděpodobnost, že jsme schopní toto doporučené množství tekutin vypít,“ tvrdí expert. Podle Suchánka by člověk měl za hodinu upíjet aspoň dvě deci vody, nebo si stanovit, že před obědem vypije 1/3 lahve vody. Jedná se podle experta o nejjednodušší a přehledný systém.

Kromě toho se zapíjení jídla vodou některými odborníky považuje za nezdravé. Studie britských vědců minulý rok zjistila, že konzumace vody s občerstvením zvedá hladinu cukru v krvi. Doporučuje se tak pít vodu před nebo po stravování. Podle Pavla Suchánka se vliv zapíjení potravin vodou spíš neprokázal a to z důvodů mocných vlastností žaludeční kyseliny. „Myslím si, že je to trošičku nesmysl, že zapíjení vodou ředí žaludeční kyselinu. Kyselina v žaludku je natolik silná, že nějaké množství vody na ní nemá žádný vliv. To by muselo být extrémní množství vody. I tak by to těžce fungovalo, protože kyselina chlorovodíková, kterou máme v našem žaludku, je extrémně agresivní. Nemyslím si, že by to mohlo znatelně narušit PH žaludku,“ řekl vědec.

Podle Suchánka se na to můžeme podívat z jiné strany: „ V případě redukčních režimů se dost často využívá konzumace tekutin a zapíjení jídel, protože jde o jakýsi objem a díky tomu má člověk pocit naplnění. Tento pocit je ale pouze krátkodobý,“ zdůraznil Suchánek.

Jak je to s kvalitou vody v Česku a předávkováním vodou

Podle Pavla Suchánka navzdory tomu, že se v poslední době objevila studia o přítomnosti ve stopových množstvích mikro plastů ve vodě, je celková kvalita kohoutkové vody v Česku velmi dobrá.  Další možnosti jsou podle odborníka minerální vody - stáčené a mineralizované z vrtů (středně, nízce a vysoce mineralizované). „Záleží na tom, co člověk preferuje. Velká móda je klasická pitná voda z hlubinných vrtů. Kde se předpokládá vysoká čistota, nepřítomnost mikro plastů. Protože jsem aktivní sportovec, konzumuji minerálky s vyšším obsahem vápníku a hořčíku,“ prohlásil Suchánek.

​Pan Suchánek navíc varuje před extrémní konzumací vody. „Lidi s sebou vodu nosí úplně všude… Setkal jsem se s tím, že lidé zbytečně přehánějí konzumaci tekutin z toho důvodu, že budou mít lepší plet´ a nebudou tak unavení, ale ono to není pouze o tekutinách, ale o celkovém složení jídelníčku. Někdy to je součást módního trendu, že lidé s sebou všude nosí lahev s vodou na viditelném místě. V některých případech to nepůsobí příliš patřičně,“ uvedl odborník.

Co ovlivňuje voda u různých populací

Výživový expert také řekl, že voda má odlišný význam u různých věkových skupin.  Dehydratace tak působí odlišným způsobem podle aktivit a věku jednotlivců. „Víme, že u sportujících lidí dehydratace snižuje celkovou výkonnost o 30 procent. Dostatečná hydratace neboli zavodnění u dětí je důležitá z hlediska schopnosti soustředit se, pamatovat si při písemkách. Bagatelizování, že pitný řežím není důležitý, je nesmyslné,“ řekl Suchánek.

Obzvlášť je důležité u kojících žen a dětí kvůli vývoji: „Co se týká těhotných a kojících, tam je to jednoznačné, protože je potřeba dostatečné množství tekutin pro tvorbu mateřského mléka. Zároveň je důležitá voda pro ochlazování organizmu v teplejším období. Je to předcházení bolestem hlavy a migrenózním stavům.“

I když to není zjevné, u dětí je pravidelné pití důležité kvůli pocení.  „Ze studií víme, že dostatečné množství vody pomáhá k soustředění, pamatování si látky, když se učí, protože dostatečné množství tekutin ovlivňuje hematoencefalickou bariéru mozku a tato hematoencefalická bariéra, pokud je narušená hydratace, může u dětí vyvolávat příznaky podobné ADHD, neboli poruchy pozornosti,“ uvedl Suchánek.

Podle experta se u dospělých dodržování pitného režimu stává podstatné kvůli přehřátí u fyzických aktivit, prevence únavy a vyčerpání u osob, které pracují v kanceláři. Přitom hraje roli i pracovní prostředí:  „Pokud není klimatizované a je suché, množství tekutin, které se uvolňuje z organizmu, je vyšší, protože organizmus je vysušovaný. Kvůli tomu stoupá spotřeba tekutin. Zejména lidé, kteří hodně mluví, vydechují nasycenou vodní páru. Proto potřebují výrazně vyšší množství tekutin.“

Starší populace je také hodně citlivá na nedostatek tekutin. U této rizikové skupiny voda ovlivňuje především kognitivní schopnosti. „U seniorů je množství tekutin důležité z toho důvodu, aby se jim zbytečně nezvyšoval krevní tlak, aby dobře fungovaly ledviny a organizmus se zbavoval zplodin metabolizmu. Správné množství tekutin umožnuje fungování léků při léčení u seniorů,“ upozornil Suchánek. Závěrem řekl, že největším problémem u seniorů je to, že nepociťují žízeň. Kvůli riziku dehydratace podle Suchánka plynou zdravotní komplikace, neschopnost si zapamatovat některé věci a zhoršování paměti.  Je to populace, která je na nedostatek tekutin hodně citlivá, i když to na první pohled nevypadá.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

„Je to strategický přírodní zdroj“. Na ministerstvu zemědělství chtějí zakotvit ochranu vody v Ústavě ČR
Víc pít nebo méně jíst? Vědci zjistili, co zachrání svět před obezitou
Potopený vesmír plný tajemství skrytých pod vodami oceánu
Vědci dali do souvislosti pití sodovky a atrofii mozku
Štítky:
doporučení, sport, Česká republika, věda, výzkum, obyvatelé, pitná voda, voda, zdraví
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář