13:00 11. prosince 2019
Thunovský palác ve Sněmovní ulici v Praze, sídlo Poslanecké sněmovny . Prezident Staňkovu demisi přijmout nemusí. Bývalý hradní právník uvedl, co je opravdu zakotveno v Ústavě ČR

Prezident Staňkovu demisi přijmout nemusí. Bývalý hradní právník uvedl, co je opravdu zakotveno v Ústavě ČR

© CC BY-SA 3.0 / VitVit / Thunovský palác, Sněmovní
ČR
Získat krátkou URL
Česká vládní krize (106)
15501
Sledujte nás na

„Pokud by si ústavodárce přál, aby složení vlády bylo čistě záležitostí premiéra, pak by Ústava svěřila jmenování a odvolávání členů vlády přímo předsedovi vlády.“ Bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf dnes na blogu Aktuálně.cz nabídl poněkud jiný názor na situaci kolem odvolání ministra Staňka.

Nedávno se k věci vyjádřil i ústavní právník prof. Jan Kysela, dle kterého Ústava ČR říká, že když si premiér přeje odvolat ministra ze své vlády, pak sdělí prezidentovi svůj záměr a ten dotyčného člena vlády odvolá. Vzhledem k tomu, že odpovědnost za vládu nese premiér, hlava státu by měla předsedovi vlády vyhovět. V opačném případě to „bude prezident republiky, který se tím pádem stane pánem vlády a předseda vlády se stane jakýmsi jeho náměstkem pro běžné provozní řízení vlády. Na téhle koncepci česká ústava postavena není“.

Právník Pavel Hasenkopf, který byl v minulosti poradcem prezidenta Václava Klause, však s tvrzením prof. Kysely ne tak úplně souhlasí. Na daném blogu tak představil poněkud jiný pohled na ústavní zákony.

„Premiérovi nelze do vlády nikoho vnutit (proto členy vlády navrhuje a bez jeho návrhu to prostě nejde). Prezidenta nelze nutit někoho do vlády jmenovat (proto je jmenuje on, a ne přímo premiér),“ vyjádřil se Hasenkopf.

Nesmíme prý navíc zapomínat na to, že zavedení přímé volby hlavy státu post prezidenta posílilo, protože prezident republiky se dnes stejně jako Poslanecká sněmovna může opřít o vůli národa, zatímco dříve prezident svoji legitimitu odvozoval od parlamentu.

Ve věci odvolávání ministra kultury Antonína Staňka se prý lze opřít i o článek 73 Ústavy. V tomto článku je uvedeno, že vláda smí podat demisi kdykoliv, ale pokud tak učiní ve chvíli, kdy ztratí důvěru Sněmovny, nebo ji vůbec nezíská, demisi podat musí a v těchto případech tak prezident demisi vlády musí přijmout. V ostatních případech ji podle Hasenkopfa přijmout může, ale také nemusí.

Právník celou věc shrnul tím, že pokud jde o odvolávání členů vlády, prezident je na návrh premiéra odvolat musí, ale je tu prostor pro jednání. Kdyby tu takovýto prostor být neměl, v Ústavě by to prý bylo uvedeno.

„Pokud by si ústavodárce přál, aby složení vlády bylo čistě záležitostí premiéra, pak by Ústava svěřila jmenování a odvolávání členů vlády přímo předsedovi vlády a prezidentovi by ponechala pouze jmenování a odvolávání premiéra.“

Odvolání Fajta a Soukupa

Dubnové odvolání Jiřího Fajta a Michala Soukupa bylo silně kritizováno. Dokonce to vyvolalo i několik petic, na které Staněk na Hamáčkovu výzvu reagoval v polovině května, a to tím, že oznámil svou rezignaci.

Boj o ministerstvo kultury 

Sociální demokraté výměnu Staňka za místopředsedu strany Michala Šmardu, s níž Miloš Zeman otálí, označili za jednu z podmínek pokračování ve vládě. Český prezident se však k takové výměně příliš nemá. Sociální demokraté proto uvažovali, že na prezidenta podají kompetenční žalobu, s čímž ale nesouhlasí premiér Babiš. Zeman na toto téma minulý týden řekl, že za 30 let v politice nepřijal jediné ultimátum.

Šmarda však ve středu avizoval, že o funkci ministra neusiluje, a Hamáčkovi navrhl, že se své kandidatury může vzdát, pokud to usnadní odvolání Staňka.

Již dříve prezident Zeman médiím sdělil, že silně pochybuje o tom, že se Michal Šmarda stane ministrem. Podle něj by se lépe prosadil jako volební manažer ČSSD pro krajské volby v roce 2020 než jako ministr kultury.

Současný šéf resortu kultury Antonín Staněk v úterý uvedl, že na ministerstvu dále pokračovat nechce. Sociální demokraté Staňkovo odvolání označili za podmínku setrvání ve vládě.

Žádný posun ani po schůze

Ve čtvrtek 4. července se uskutečnila schůzka prezidenta Miloše Zemana s premiérem Andrejem Babišem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. V tiskové zprávě prezident uvedl, že ve vládě, která se označuje jako protikorupční, by neměl být odvoláván ministr za to, že ve svém resortu odhalil korupci. Předsedové koaličních stran ale po dané schůzce uvedl, že v otázce výměny ministra kultury nedošlo k žádnému posunu.

Dne 12. července se má konat další setkání mezi Zemanem, Hamáčkem a Staňkem. Na ní chce Zeman Hamáčka a Staňka usmířit. Hamáček údajně v nejbližší době svolá předsednictvo strany, přičemž za předběžný termín označil pondělí 15. července. Podle Hamáčka je jediným řešením to, že funkci ministra kultury bude zastávat člověk, kterého vybere ČSSD.

Téma:
Česká vládní krize (106)

Více:

Foldyna o ČSSD: Nemá alfa samce, jako jsou Zeman, Babiš nebo Okamura. Půjdu-li do Klausovy Trikolóry? Teď neodpovím
„Je nutné přemýšlet strategicky, bez hysterie a siláckých gest.“ Staněk se opřel do Hamáčka
„Svalit teď odpovědnost na mě je výhodné, ale nefér.” Staněk obvinil ČSSD z nedodržení slova
Pád české vlády a něžné pohlaví v čele EU jako cesta k vládě oligarchů
Štítky:
ministr, ČSSD, právník, Poslanecká sněmovna, ústava, Česká republika, Andrej Babiš
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář