08:04 18. listopadu 2019
Sociální sítě na telefonu

Kdo bude v budoucnu bránit Česko? Specialisté na instagramová srdíčka

CC0 / Pixabay
ČR
Získat krátkou URL
15350
Sledujte nás na

Česká armáda už deset let stárne. Generálové přemýšlí, co s tím. Nové vojáky budou hledat mezi omladinou, která mačká srdíčka na Instagramu.

Za vlády Marie Terezie verbíři obcházeli vesnice, za Miloše Zemana budou obcházet sociální sítě. Je to nadsázka, ale pravdou zůstává, že česká armáda přišla s novou strategií, jak najít nové vojáky. Rekruty bude uhánět na Instagramu, Facebooku a nebo YouTube. Za srdíčko nebo lajk hajdy do uniformy a hájit euroatlantické zájmy v africkém Mali.

Česká armáda stárne, a to je vážný problém. Dnes je průměrný věk českého vojáka 37 let, starší je jen belgická armáda s průměrem 40 let. Naproti tomu francouzskému vojákovi je průměrně 33 let, americkým pilotům 30 let a mariňákům dokonce jen 25 let. Česká armáda stárne přitom už řadu let. V roce 2009 byl průměrný věk 33 let, v roce 2014 už to bylo 36 let. Podle expertů je to způsobeno tím, že se před deseti lety skoro zastavil nábor a mladí lidé vůbec nepřicházeli. Proto armáda doslova zestárla.

Ministerstvo obrany si láme hlavu, co s tím. Zatím problém s náborem není kritický, ale podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty by v brzké době měl být. Především, když armáda bude muset brát rekruty z takzvané generace Z. Jde o narozené v 90. letech, kteří vyrostli na internetu, sociální sítě jsou jejich domovem a mobilní telefon nedají z ruky.

„Je nám jasné, že v oblasti rekrutace se musíme posunout do mobilních aplikací, sociálních sítí a bublin a musíme být aktivnější v internetovém prostoru,“ řekl generál Opata.

Sputnik se zeptal dvou expertů, co si o nápadu české obrany myslí. Nejprve názor Stanislava Mackovíka, známého politika, bývalého poslance KSČM a člena sněmovního výboru pro obranu.

„Chápu, že sociální sítě mají své kouzlo a mohou někoho oslovit. Nicméně dlouhodobě nesystémový přístup k náboru nových vojáků nemůže změnit sebelepší inzerát. Po roce 1989 bylo naše vojenské školství úmyslně devalvováno a následně prakticky rozvráceno. Čas ukázal, že někteří absolventi socialistických vojenských gymnázií, středních odborných škol a vysokých škol se uplatňují i v rámci velení NATO. Nijak jim absolutorium výše zmíněných institucí nedělá vrásky na duši a ani neprovozují sebemrskačství, hlavně když kariéra nese. Stačilo jim jen přejít v oslovení ze soudruha na sira.

Armáda však nedokázala za uplynulé roky vytvořit koncepci a v rámci ní plánovat. Je trapné, že se pomocí inzerátů hledají například piloti vrtulníků. Ještě trapnější je text, který má oslovit profesionální piloty k nástupu do armády. Nějaký personální logistik vydumal takovýto slovosled: ‚Je tvá povaha dobrodružnější, než abys byl dopravním pilotem s pevným letovým řádem?' Podle mého létání rozhodně není jen o dobrodružství. Lákat někoho tímto sloganem vypovídá jen o bezradnosti, jak řešit problém. Jsme v jedenadvacátém století a moderní technika vyžaduje profesionální přístup.

Tohle je nadutý amatérismus, když se velení Armády ČR domnívá, že se podaří během pěti let sehnat 40 pilotů pomocí agitky pro předškolní děti. Proč si velení AČR nechalo odejít desítky pilotů do civilu? Proč současné vojenské školství není schopné produkovat každoročně potřebný počet absolventů s odpovídajícím vzděláním? Jen se podívejte na realitu. Například pro afghánskou armádu se cvičilo a cvičí na našem území velké množství budoucích letců. Kapacity naší armády a výcvikového centra jsou ale takové, že velkou část letového výcviku tito zahraniční adepti prodělávají u civilních provozovatelů vrtulníků. Něco tady nefunguje, ale řada odpovědných politiků a velitelů má v tomto Kocourkově odvahu řinčet zbraněmi kolem ruských hranic.

Zároveň už nejsou tak lákavé podmínky, které Armáda ČR nabízí rekrutům. Zvláště absolventy vysokých škol dnes nenadchne suma pod padesát tisíc korun a k tomu všechny ty peripetie, které sebou nese služba v armádě. Do zahraničních misí se také každému nechce. Vždyť se tam umírá a mnohdy zcela v cizím zájmu. Žádná vleklá válka v Afghánistánu by nemusela být, pokud by nebyla operace Cyklon, kterou režírovala americká zpravodajská služba. Armáda ČR se stala obrazem polistopadové politiky. Je personálně vyprázdněná, a proto mnohdy funguje na přesčasech lidí, kteří mají odbornost a práce je ještě baví. Často jim ty podmínky v práci zhoršuje byrokracie a nezájem o jejich problémy.

Dnešní mladí lidé chtějí peníze a užívat si. Mnohé mladé lidi zajímá volný čas a peníze jsou jen jeho doplňkem. Armáda - to je disciplína a organizování času. Nárazové akce náborářů a placená inzerce v rubrice ‚práci nabízí‘ situaci v personální oblasti nezmění," říká expert na obrannou politiku.

Pan Mackovík zdůrazňuje, že každá armáda potřebuje především profesionála odhodlaného se obětovat. Polistopadová společnost ale moc skutečných hrdinů neprodukuje.

„Hrdinou současnosti se stává ten, kdo nadává na našeho prezidenta nebo ukazuje policistům, že jsou jedničky. Takové podhoubí zároveň generuje myšlenkové atlety, kteří se zajímají především o výraznou barvu tkaniček u bot. O současné armádě nebo policii se toho žáci a studenti ve školách moc nedozví. Ve školách je tolik zkreslené ideologie jako nikdy předtím. Vždyť neznají ani historii a pojem hrdost je málem sprostým slovem.

Elektronická média se rozhodně moc nepřetrhnou při propagaci našich ozbrojených složek, tak se ničemu nedivme. Většina sdělení v médiích o naší armádě se točí kolem korupce, předražených zakázek nebo o ztrátách na životech vojáků. To vše zarámováno do prohlášení rusofobů, kteří se modlí k euroatlantickým vazbám. Z toho všeho kolem je velká část mladých lidí přesvědčena, že budou pořád zdraví a vždy bohatí. Tím směrem je orientuje systém, který je plný cynismu a bezohlednosti. Každý druhý pravicový politik říká, že stát překáží. Nedivme se tedy, že armáda personálně je tam, kde je.“

Dnes je průměrný věk českého vojáka 37 let, starší v rámci NATO je jen belgická armáda s průměrem 40 let. Jak k tomu došlo? Odpověď je nasnadě. „Armáda má útvary, které nemají odpovídající početní stav. Některé druhy vojsk už nemáme vůbec. Řada schopností je ztracena. Vybrané jednotky jsou zařazovány mezi tzv. elitu. Jiné slouží na technice z minulého století bez výhledu na něco nového. Hodně z osvědčených metod výcviku a vzdělávání vojenských profesionálů bylo zatraceno. Ovšem mnoho pitomostí se převzalo ze zahraničí.

Byla doba, kdy byl věk začínajícího pilota nadzvukového letounu okolo 22 let. Teď bývá začátečníkům na Gripenu přes třicet. Mnohdy jsou vojáci nuceni opouštět armádu před dosažením let výsluhy. Důvod se vždy najde. Šetří se tím údajně peníze z rozpočtu. To všechno se ve společnosti ví. Část lidí přivádí do armády existenční důvody, když nemohou najít práci, tak přichází sloužit i ve vyšším věku. Jiní v mladém věku nemají odpovídající zdravotní stav. Další nezvládnou fyzické požadavky. Nepomáhá ani snížení těchto kritérií. Neinvestuje se do techniky a hlavně do lidí. Jednou za čas přijde snaha vládnoucích špiček utratit najednou miliardy. Pak následují roky slibů a vzhlížení. Takový systém bez perspektiv moc neláká,“ říká Stanislav Mackovík.

Sputnik se taktéž zeptal na názor experta na internetový marketing, zakladatele pražské agentury Sugar Free Media Olimžona Aripova.

„Je jasné, že pro českou armádu je taková metoda novinkou. To ale nelze říct o jiných zemích, kde nábor nových vojáků prostřednictvím sociálních sítí a dalších online nástrojů jede na plné obrátky," říká expert na internetový marketing.

Jaký efekt může mít sama snaha státních orgánů přilákat na svou stranu mladé uživatele Instagramu nebo Facebooku? Má stát v těchto zákoutích internetu své místo? Aripov míní, že je nutné vzít v úvahu vztah současné generace k militarizaci a pacifismu. Efektivita kampaně bude přímo závislá na obsahu, který bude stát prostřednictvím marketingových agentur na sociálních sítích vytvářet. „Společnost, která dává přednost míru a poklidu, bude příkře až agresivně vnímat vlezlé pokusy verbovat lidi do armády. Zdá se mi, že českou mládež nebude tato otázka příliš zajímat. Obzvlášť v porovnání s obsahem o hudbě, kultuře nebo umění.“

Nestali se čeští generálové obětí módy? Nezveličuje se dnes vliv sociálních sítí na mládež? Expert si myslí, že bez fundovaného přístupu to tak může být. „V současné době se role sociálních sítí velmi zveličuje. Bez náležitého přístupu a chápání svého publika autorům nekvalitního obsahu hrozí přinejmenším absolutní nezájem nebo drsné komentáře,“ říká Olimžon Aripov.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Na sociální sítí rozluštili účel nočních tweetů ministra Staňka: Vyprovokovat své stranické kolegy a pak…
„Faltýnek ve Varu.“ Lechtivý snímek místopředsedy ANO na festivalu ve Varech pobouřil sociální sítě
Uživatele sociálních sítí pobouřila výzva Ondráčka k potápění lodí s migranty. „Distancuje se KSČM od výroku poslance?“
Airbus na letišti v Amsterdamu narazil do zaparkovaného Boeingu. Cestující EasyJet na sociální síti zuří
Štítky:
sociální síť, vojáci, Armáda ČR, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář