17:51 13. listopadu 2019
Český diplomat Jaroslav Bašta

Bašta o „uhlíkové stopě“: Největším proviněním proti přírodě je samotná existence lidstva jako živočišného druhu

© Foto: Facebook/ Jaroslav Bašta
ČR
Získat krátkou URL
13321
Sledujte nás na

Není žádný tajemstvím, že Českou republiku již nějakou dobu trápí sucho či změna klimatu. Tuto skutečnost se snažil okomentovat i bývalý diplomat v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta. Ten se věc pokusil srovnat s minulostí a vysvětlil svůj pohled na věc. Mimo jiné jej rozhořčilo chování Zelených.

Bašta ve svém komentáři zabrouzdal i do minulosti. Tvrdí totiž, že v minulosti byly z problémů se suchem obviňovány čarodějnice. Dle něj celou věc velmi přehledně shrnuje ve své knize Kulturní dějiny klimatu nejznámější historik Wolfgang Behringer.

Minulost se opakuje?

I v té době, konkrétně v průběhu 16. století, se totiž společnost musela vypořádávat se stejnými problémy, s kterými se potýká v současné době i dnešní společnost. Klima se totiž značně změnilo. Je extrémně teplé a suché.

„Tehdejší písemné prameny to popisují velmi dramaticky. Přišlo takové sucho, že vysychaly řeky, hořely dokonce i říční břehy a rašeliniště. Žně začínaly o více než dvacet dnů dříve než dnes, roky, kdy ovocné stromy nesly ovoce dvakrát do roka, nepředstavovaly výjimku. Sucha se však střídala s povodněmi a teplou zimu mohl příští rok vystřídat vražedný mráz. Sucho často přineslo neúrodu, hladomor a epidemie,“ popisuje v příspěvku Bašta.

​Bývalý diplomat také poukazuje na to, že „lidé věřili, že za část jejich běd mohou čarodějnice, takže je často soudili a upalovali“.

„Protože tehdejší doba byla velmi neklidná, zuřily náboženské války katolíků s protestanty, křesťanů s islámskými Turky, všichni to podvědomě vnímali jako trest Boží za lidské hříchy,“ dodává.

Veškeré katastrofy tak přičítali lidskému pochybení.

Kdo je viníkem dnes?

Bašta ale konstatuje, že se přicházející novověk na rozdíl od středověku naučil kalkulovat a zmiňuje tzv. ekonomii hříchů.

„Boží trest byl převeden do aktuální početní kalkulace – čím větší hříchy, tím větší tresty. A ty neměly postihovat jen jednotlivce, ale celou společnost. Ekonomie hříchů byla mechanismem, který propůjčoval meteorologickým jevům společenský význam,“ míní.

V této souvislosti tak uvádí, že daná argumentace dost připomíná dnešní debaty o uhlíkové stopě a našich hříších na životním prostředí.

„Rozdíl je v tom, že teologové 16. a 17. století očekávali zásah trestající ruky Boží. Dnešní klimatičtí alarmisté naše hříchy na životním prostředí pokládají za příčinu trestu či dokonce pomsty přírody,“ tvrdí a dodává, že už dávno překročili hranici mezi vědou a náboženstvím a jdou v této věci ještě dál.

​„Sleduji-li jejich debaty o uhlíkové stopě, připadá mi, že největším hříchem a proviněním proti přírodě je samotná existence lidstva jako živočišného druhu,“ odhodlal se Bašta k odvážnému výroku.

Navíc poukazuje na to, že „ekonomii hříchu nahradila ekonomika hříchů na životním prostředí ve formě různých pokut či povolenek doplňovaných nehoráznou buzerací“. Dle něj tak dělají vše, co mohou, aby sebe a své ideje zdiskreditovali.

Bašta i o Zelených…

Bývalý diplomat navíc v komentáři píše, že po zavedení biopaliv nastalo to největší ničení tropických pralesů v lidské historii. Bašta ale dodal, že experiment s kůrovcem a divočinou u nás nadchl jen málokoho.

„Zelení za hlavní problém považují kysličník uhličitý a nevšímají si vysušování naší planety,“ okomentoval věc.

Přeci jeden důvod k optimistu tu ale dle Bašty je. A tím jsou prý historické zkušenosti. Proč?

„Především proto, že popírají tezi o vině člověka za globální oteplování. Také se ukazuje, že již před staletími u nás převládal pragmatický přístup, takže zde (až na řídké výjimky) nebyly hony na čarodějnice ani v těch pohnutých dobách populární,“ píše.

Navíc zdůrazňuje, že o potřebě zadržet vodu v české krajině věděli i naši předkové. A to mnohem dříve – již od 10. století.

„Za Karla IV. se výstavba rybníků platila ze státních prostředků. Každá listina vztahující se k jejich založení obsahovala jednu zajímavou větu: „Aby království naše rybami a vodními parami oplývalo.“,“ připomíná s tím, že ty vodní páry asi všichni letos postrádáme.

Více:

Bašta: Síly, které stojí za Porošenkem a Zelenským, se dohodly předem
Nepředstavitelná zrada „ideálů“ Majdanu a kontrarevoluce? Bašta předpovídá Ukrajině velmi bouřlivý vývoj
Snahu zvrátit výsledek voleb a nájemné demonstranty už máme. Diplomat Bašta porovnal situaci v Česku a na Ukrajině
Štítky:
srovnání, změna, sucho, extrémní počasí, počasí, problémy, klima, Česká republika, Jaroslav Bašta
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář