Čeští letci teď budou chránit vzdušný prostor Pobaltí

Mění se mise českých vojáků v Pobaltí. V Litvě ukončila působení mechanizovaná jednotka 230 vojáků s obrněnými transportéry Pandur. Od srpna tady působí jen skupina odborníků složená z třiceti vojáků. Tato skupina slouží pro průzkum a elektronický boj. V zimě však čeští letci na JAS-39 Gripen začnou chránit vzdušný prostor pobaltských zemí.

Česká republika v rámci takzvané předsunuté vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance vyslala své jednotky do Lotyšska a Litvy. Čtyři mnohonárodní vojenské jednotky v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku jsou součástí opatření NATO „k odstrašení Ruska“.

Generál Petr Procházka, zástupce ředitele Společného operačního centra Ministerstva obrany uvedl, že „vyslání jednotek do operace takzvané předsunuté vojenské přítomnosti NATO je nejen součástí našich závazků vůči spojencům, ale i součástí kolektivní obrany“.

Velitel české jednotky v Litvě Václav Pejchar pověděl, čím se v Litvě zabývala jeho jednotka.

„Procvičovali jsme všechny druhy bojové činnosti, tedy útok, obranu, dále přesuny jednotek i doprovody. Díky kombinovanému přesunu do místa nasazení, který byl po železnici a po vlastní ose, jsme si vyzkoušeli přesuny jednotek na velkou vzdálenost a přes území cizích států,“ řekl.

Nyní se české zastoupení v Litvě podstatně mění. Místo mechanizované roty je od srpna v zemi zhruba třicetičlenná jednotka specialistů průzkumu a elektronického boje. Do srpna příštího roku budou plnit úkoly nejen pro ostatní jednotky předsunutých sil, ale také pro takzvané Síly velmi rychlé reakce NATO, které mohou přispěchat v případě potřeby ohrožené spojenecké zemi v řádu několika hodin.

Už v září česká armáda opět na několik měsíců vyšle stíhačky JAS-39 Gripen a kontingent sedmdesáti vojáků. Pobaltské země své vlastní letouny nemají a ochranu jejich vzdušného prostoru zajišťují od roku 2004 spojenci ze Severoatlantické aliance. Ze základny v litevském Šiauliai čeští letci už působili dvakrát v letech 2009 a 2012.