Kajínek: Lidé mají dnes mnohem víc peněz než před listopadem. Našetříte si na auto třikrát rychleji než tehdy

Nejspíše nejproslulejší český vězeň Jiří Kajínek si již přes dva roky užívá svobody poté, co mu prezident Miloš Zeman udělil milost. V rozhovoru pro Parlamentnílisty.cz promluvil o tom, co pro něj znamená svoboda a co lidem přinesl listopad 1989.

Většinu svého polistopadového života strávil Kajínek, odsouzený za dvojnásobnou vraždu, za mřížemi. Po svém osvobození měl proto možnost si opět okusit, co znamená konec komunistického režimu. Omilostněný vězeň se domnívá, že hlavním přínosem je svoboda, kterou si lidé často neuvědomují a mají ji za samozřejmost.

„Za totality byla strašným problémem nesvoboda. Nebylo možné vycestovat, nebylo možné pořádně nic říct,“ říká Kajínek v rozhovoru.

Dnes má člověk v porovnání s minulostí svobodu volby, se kterou ale často neví, jak vynaložit. „Svoboda, to je úžasné. Tohle přinesl rok 1989,“ říká.

Lidé jsou bohatší, ale závidí

Podle něj se lidé mají i materiálně lépe, byť často závidí těm bohatším.

„Vezměme si třeba 80. léta, průměrný plat třeba 2 400 korun. Škodovka tehdy stála 60 tisíc korun a než si na to člověk našetřil, musel pracovat dejme tomu třikrát delší dobu než v současné době. Dneska vám stačí třetinová doba, než si našetříte na nějaké normální auto,“ domnívá se Kajínek. „Jenže takoví lidé to nechtějí vidět. Chtějí jen kritizovat, nadávat,“ dodává.

Podle něj si hodně lidí přeje mít to, co mají bohatí majitelé firem, ale často si neuvědomují, že za tím stojí mnoho práce a hodně času a úsilí. „Ať si ti závistivci taky pracují 16 hodin denně a budou mít ty peníze,“ míní Kajínek.

Přitom uvedl, že i z vlastní zkušenosti ví, že mnoho lidí očekává, že jim někdo něco dá nebo, že je jim někdo něco dlužen.

„Kdybyste viděl, kolik mi chodí zpráv a dopisů, abych někomu dal peníze, to je neuvěřitelné,“ poznamenal.

Nespravedlivý posudek

Kajínek se v rozhovoru dotkl i příčině, proč byl Krajským soudem v Plzni v roce 1998 odsouzen na doživotí. Trest byl totiž uložen na základě nepříznivého posudku znalců, jehož závěrem bylo, že jeho resocializace není možná.

„Jedná se o posudek znalců Rabocha, Pavláta, Hynka a Zvolského. Právě na podkladě jejich posudku jsem byl odsouzen na doživotí. Tvrdili, že moje osobnost se bude zhoršovat a zhoršovat a negativní rysy se budou prohlubovat,“ uvedl.

Tyto závěry protiřečili dřívějším znaleckým posudkům, které konstatovaly, že Kajínek je vyzrálá osoba a jeho resocializace je možná. V souladu s tehdejšími zákony soud nemohl odsoudit člověka na doživotí, pokud je jeho resocializace možná.

Kajínek po svém osvobození vyhledal jednoho z autorů negativního posudku profesora Rabocha, který dnes stojí v čele Psychiatrické kliniky na Karlově náměstí v Praze.

„Vymlouval se tím, že byla jiná doba a podobně. Také jsem se ptal, jestli na něj někdo tehdy vyvíjel nátlak. To prý úplně říct nemůže, ale byl tehdy mladej, byla jiná doba. To si neuvědomovali, že na základě jejich slov dostanu doživotní rozsudek?“ vzpomíná Kajínek na schůzku.

Telefonicky rovněž hovořil i s Karlem Hynkem, který dnes nesmí dělat posudky, „protože na něj podali žalobu, že vydává nepravdivé znalecké posudky, ale já na základě jeho posudku jsem odsouzen na doživotí“.

Kajíněk zdůraznil, že se do společnosti resocializoval a i po 23,5 letech vězení zůstává pozitivním člověkem.

Kajínkovi udělil 23. května 2017 prezident Miloš Zeman milost. Její součástí je sedmiletá podmínka, během které se nesmí dopustit žádného trestného činu. Kajínek byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody pro trestný čin vraždy. V květnu 1993 měl zastřelit plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Kajínek svou vinu popírá.