Průzkum: Češi žijí stále déle, umírají však o dva roky dříve, než je evropský průměr

Analytici zdůrazňují, že se zlepšující se úrovní zdravotní péče se tzv. zdravá délka života (kolika let se lidé dočkají v dobrém zdraví) v Evropě neustále prodlužuje a počet let prožitých ve zdraví stoupá.

Ženy po dosažení 65 let věku čeká podle Eurostatu průměrně ještě dalších 9,4 roku bez vážnějších nemocí, muže 9,6 roku, což je méně než je evropský průměr.

V Česku jsou tato čísla trochu pod průměrem.

„Tuzemské ženy se po 65. roce věku dožívají ve zdraví dalších 8,5 roku, pánové jen 7,6. To je nejen o dva roky méně oproti evropskému průměru, ale také dvojnásobně kratší doba, než jakou bez vážnějších onemocnění prožijí penzisté ve Švédsku,“ cituje server iDNES.cz Adélu Denkovou z analytického projektu Evropa v datech.

Co se týče Slovenska, tam Slovenky po dosažení 65 let žijí ve zdraví v průměru jen dalších 4,1 roku a jejich mužské protějšky pouze 3,8 roku.

Podle evropských statistik připadá nejvíce let prožitých po 65. roce bez vážných onemocnění Norkám a Norům (15,9 let), v rámci EU zase Švédkám (15,8) a Švédům (15,4).

Naděje na dožití při narození je v ČR o půl roku delší než v USA. 🎂 Na zdravotnické služby, prostředky a léky přitom Češi ročně vydají částku, která odpovídá 7 % HDP, Američané 17 %. 💊
Více v našem článku 👉 https://t.co/9TtveGFPvE pic.twitter.com/PeBrn1lrU2
— Evropa v datech (@evropavdatech) August 15, 2019

Umíráme méně a později

Podle posledních dat, která Eurostat zveřejnil na konci letošního června, dosahuje tzv. standardizovaná úmrtnost 1 002 lidí na každých 100 tisíc obyvatel EU ročně. Ještě v roce 2004, kdy do Evropské unie vstupovala i Česká republika, činila úmrtnost o 200 lidí více.

V České republice nyní ročně umírá 1 206 obyvatel na každých 100 tisíc. V roce vstupu do EU to bylo 1541 lidí a o deset let dříve přes 1800. Aktuální úmrtnost v Česku je přesto v mezinárodním srovnání stále nadprůměrná.

K této statistice však vědci připomínají jeden detail: onu „standardizovanou” úmrtnost evropští statistici uvádějí, protože umožňuje nezkreslené srovnání populací, které se liší věkovou strukturou. V zemích s větším zastoupením starších osob totiž logicky umírá víc lidí než ve státech s mladší věkovou strukturou. Pro mezinárodní srovnání se tedy využívá standardizovaná úmrtnost, která se přepočítává na standardní evropskou populaci.

Nejčastější příčiny úmrtí

Nejčastějšími příčinami smrti v Evropě jsou nemoci oběhové soustavy. Počítají se mezi ně choroby související s vysokým krevním tlakem, cholesterolem, cukrovkou a kouřením. Nejvíc lidí kosily v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku a na sousedním Slovensku. Českých 287 úmrtí na 100 tisíc obyvatel je výrazně nadprůměrné číslo. Zejména ve srovnání s evropským premiantem Francií, kde na tyto choroby umírá pouze 47 lidí na 100 tisíc obyvatel ročně.

Na akutní infarkty myokardu, které jsou jednou z forem ischemických chorob srdečních, nejvíce umírají Rumuni (107), Češi jsou s 52 úmrtními na 100 tisíc obyvatel přesně uprostřed pole zemí Evropské unie. V cévních onemocněních mozku pak neslavně vítězí Bulhaři (304), Čechů umírá na mozkové příhody 105 na každých 100 tisíc obyvatel.

Rakovina na druhém místě

Druhou nejčastější příčinou úmrtí je rakovina. I v těchto úmrtích je Česko nad průměrem Unie s 277 zemřelými. S tím, jak bude populace stárnout, lze však předpokládat, že zhoubných nádorů bude přibývat. A lidé na ně budou více umírat.

„Na něco umírat musíme. Takže jsme zvládli infekce, šli jsme na kardiovaskulární příčiny smrti, jakž takž trochu s tím něco udělali, a teďka nastupuje třetí onemocnění – onemocnění vlastně genetické,“ vysvětluje profesor Centra nádorové ekologie 1. LF UK Karel Smetana.

Pozitivní dynamika

Statistika však poskytuje i dobrou zprávu: lze najít řadu diagnóz, se kterými se Češi potýkají velmi dobře. Například mají čtvrtou nejnižší standardizovanou úmrtnost v těhotenství, během porodu a v šestinedělí. Stejně tak jsou čtvrtí nejlepší v nízkém počtu úmrtí na žloutenku a její následky. Osmou nejnižší standardizovanou mortalitu vykazují i u rakoviny prsu. A úplně nejméně ze všech zemí Unie se v Česku umírá na vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality.