09:16 06. prosince 2019
Archeolog na místě vykopávek

Archeologové z Hradce Králové našli 7000 let starou obchodní stanici

© Depositphotos / Microgen
ČR
Získat krátkou URL
0 232
Sledujte nás na

Při výzkumu plánované trasy dálnice D11 nedaleko Hradce Králové archeologové z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové našli 7000 let starou obchodní stanici s kamennými nástroji.

Výzkum u dálnice D11 začal na jaře 2017 a nyní pokračuje už druhá etapa.

„První etapa výzkumu probíhala do začátku léta 2017 a vzhledem k rozsahu stavby se jednalo o jeden z největších výzkumů v ČR. Jeho extrémní náročnost byla dána i tím, že se investor rozhodl zahájit výzkum najednou v celé trase budované dálnice. Druhá etapa je již o poznání klidnější. Pracuje se už jen na místech, která byla dříve pro výzkum nepřístupná,“ napsal archeolog Ladislav Rytíř.

K nejvýznamnějším objevům se řadí právě nález sídliště s keramikou z 5. tisíciletí před naším letopočtem. Zmíněné sídliště již archeologové znají z první etapy výzkumu, teď ale mají pracovní interpretaci, podle které by mohlo jít o obchodní stanici

„Koncentrace pravěkých artefaktů, jako jsou třeba kamenné nože, sekyrky a úštěpy, je skutečně vysoká," uvedl archeolog Radomír Tichý.

Zajímavé je, že třeba surovina k výrobě kamenných seker je pouze z Jizerských hor, nazývají ji metabazit typu Pojizeří.

„To dokládá orientaci pouze na tento zdroj, natolik se jevil tento kámen užitečný v mladší době kamenné. Oproti tomu surovina k výrobě štípaných nástrojů, lidově nepřesně známých jako pazourky, je daleko pestřejší. Donášela se z území dnešního Polska, v případě obsidiánu až ze Slovenska či Maďarska. V mladší době kamenné tedy každá osada musela být tak trochu obchodní stanicí,“ prohlásil Tichý.

Byly zjištěny i zajímavosti ze stavební historie pardubického zámku

Během rekonstrukce pardubického zámku byly učiněny nečekané objevy. Kromě toho se našly odpovědi na otázky, které se týkají stavební historie zámku, především opevňovací zdi, o které dosud nikdo nevěděl.

Archeologický průzkum pomohl datovat dřevěné stropy a podlahy jižního a východního křídla paláce.

„V rámci opravy řešíme dlouhodobé stavebně technické problémy památky, například podlahy ve druhém patře v bývalých expozicích přírody a numismatiky. Protože se prohýbaly, nemohli jsme do nich pustit více než třicet lidí najednou. Nyní průzkum potvrdil, že konstrukce jsou v pořádku a stačí obnovit horní vrstvy podlah. Navíc díky dendrochronologii víme přesně, ve kterém roce byly pokáceny stromy na stropní trámy,“ uvedl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Jeho slova byla potvrzena historikem Františkem Václavíkem: „Dřevo na výrobu bylo v lese pokáceno v zimě mezi lety 1541 a 1542 a bylo vybráno z dostupných druhů, jako jsou jedle, borovice i smrk. Stropní trámy, které kazetový strop Sloupového sálu vynáší, byly otesány ze stromů pokácených v další zimní sezoně. Lze tedy předpokládat, že strop vznikl v roce 1543 či o několik málo let později, kdy dřevo bylo relativně vyschlé.“

Více:

Jakou historii tají Krym? Archeologové objevili unikátní sarkofág
Video: Archeologové našli obří starou kost dinosaura ve věku 140 milionů let
Indonéští archeologové nalezli pozůstatky pravěkého člověka, který žil před 1,8 milionu let
To musíte vidět! Archeologové na dně Černého moře prozkoumali „loď Odyssea“ starou 2 400 let (VIDEO)
Štítky:
dějiny, historie, výzkum, archeologové, archeologie, Hradec Králové
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář