09:54 07. prosince 2019
Letadla Supersonic JAS-39 Gripen českého letectva

Stíhací letouny českého letectva začnou chránit oblohu nad pobaltskými zeměmi. Samy na tom nebudou

© AP Photo / Petr David Josek
ČR
Získat krátkou URL
12374
Sledujte nás na

Slavnostní předání mise na ochranu vzdušného prostoru nad Pobaltím od britského letectva jednotce českého letectva proběhne v pondělí na letecké základně Ämari v Estonsku poblíž Tallinnu, kde letectvo se svými stíhacími letouny Gripen má zázemí. O akci informovala tisková služba estonského ministerstva obrany.

„Piloti českých vzdušných sil společně se stíhačkami Gripen JAS-39C nahradí britské letectvo se stíhačkami Eurofighter Typhoon. Slavnostního ceremoniálu se zúčastní ministři obrany Estonska a České republiky Jüri Luik a Lubomír Metnar,“ uvádí se ve zmíněné zprávě.

Podle názoru Pavla Pavlíka, velitele českého úkolového uskupení Baltic Air Policing 2019, piloti ČR tentokrát na misi očekávají více práce než v letech 2009 a 2012.

„Očekáváme, že ta intenzita bude vyšší,“ poznamenal Pavlík.

Jde o to, že v Česku zkušený stíhací pilot z čáslavské základny míří zpravidla do vzduchu tehdy, když se nehlásí dopravní letadlo. Ale teď ke vzletům budou jiné důvody.

„Budeme se tam setkávat více s vojenskými letouny převážně Ruské federace samozřejmě, které zásobují Kaliningradskou oblast a létají tam a zpět. Čili pokud je nutnost nějaký letoun identifikovat, tak to provedeme,“ podotkl Pavlík.

Co se týče vybavení pětice českých Gripenů, letadla mají řízené střely, vestavěné kanóny nebo klamné cíle. Kromě toho za účelem identifikace neznámých letounů Gripeny české armády budou mít nově zaměřovací a průzkumné kontejnery.

„Samozřejmě v noci nám to pomáhá, protože to pracuje v infračerveném spektru, takže vidíme letoun v noci perfektně na velkou vzdálenost, takže se nemusíme přibližovat zas tak blízko, jak to bylo potřeba bez toho kontejneru,“ vyjádřil se k věci velitel.

Jak bylo uvedeno dříve, během aktuální mise Češi vzdušný prostor pobaltských států na starost nebudou mít sami. V Litvě se stíhacími letouny F-16 působí letectvo Dánska a Belgie.

Pobaltské země nemají letadla vhodná pro leteckou hlídku, a proto se od dubna 2004 (po vstupu do NATO) letouny Severoatlantické aliance, které mají základnu v litevském Šiauliai v Litvě, zabývají ochranou vzdušného prostoru v pořadí rotace.

Od roku 2014 se letecká základna Ämari stala další platformou pro nasazení letadel NATO. Zde v Estonsku je zhruba 70 českých vojáků, jejichž mise bude ukončena 31. prosince.

Na konci loňského roku bylo informováno o tom, že Baltské shromáždění doporučilo Lotyšsku, Litvě a Estonsku, aby zjednodušily pohyb ozbrojených sil spojenců ve vzduchu, na souši a na moři.

V Moskvě na to odpověděli, že Rusko nehodlá útočit na žádnou zemi aliance, nebo na nějakou jinou. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu promluvil o tom, že kvůli hysterii Polska a Pobaltí stoupl počet vojsk NATO u ruských hranic sedminásobně.

Více:

Co bude následovat po výstavbě polygonu NATO v Litvě? Názor
Odborník vysvětlil, co potřebuje NATO od Polska a Pobaltí
NATO se v Pobaltí nemá čím postavit proti Rusům
Štítky:
stíhačka, Česká republika, pobaltské země
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář