11:22 06. prosince 2019
Jaderná elektrárna Dukovany v Česku

Jádro věci. Co vadí Rakousku na ČR již půl století?

CC BY-SA 2.0 / Vlastimil Ott / Dukovany
ČR
Získat krátkou URL
,
32311
Sledujte nás na

Rakouská lidová strana (ÖVP) požádala národní sněmovnu o společný postup proti plánovanému rozšíření jaderné elektrárny Dukovany v ČR. Vznikl tento negativní postoj k českému atomu v Rakousku poprvé? Mají sousedé důvod k vážným obavám? Sputnik se podíval do „jádra“ problému a zeptal se na to českého odborníka na energetiku docenta Františka Hezoučkého a německého profesora Haralda Schwarze.

Minulý týden české ministerstvo životního prostředí příznivě posoudilo vliv stavby nových bloků v Dukovanech na životní prostředí (EIA). Stanovisko českého úřadu vzbudilo kritiku bývalé rakouské ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerové a zástupce rakouské hejtmanky Stephana Pernkopfa. Negativní postoj Rakouska k českému jadernému programu vyvrcholil středečním návrhem parlamentního usnesení, které podala Rakouská lidová strana.

Zkušený odborník v oblasti jaderné bezpečnosti Doc. Ing. František Hezoučký, Ph.D., se vyjádřil k postoji rakouských politiků v písemném komentáři pro Sputnik. Pan docent vyučuje na Západočeské univerzitě a je bývalým ředitelem JE Temelín. „Rakousko má právo se vyjádřit k vlivu na životní prostředí (studie EIA) nově plánované stavby v rámci přeshraničního posuzování. Na této úrovni mohou občané Rakouské republiky i rakouská oficiální místa podat své otázky a výhrady a mají právo na vyčerpávající odpověď, popřípadě dopracování vhodných opatření do projektu nového bloku. To je úroveň odborná,“ prohlásil pan docent.

Podle něho jsou politické námitky často směřovány vlastním občanům, pokud budou směřovat k českým politikům, bude nezbytné trpělivě naslouchat a seriózně odpovídat. „Jsme sousedé a máme zájem na dobrých sousedských vztazích,“ doplnil Hezoučký. V postoji sousedů expert na jadernou energii navíc vidí i vnitřní politickou stránku: „Jsou v tom určité obavy, ale ty lze rozptýlit správnou komunikací. A bezpochyby jde i o rakouskou vnitropolitickou hru, tak trochu na náš účet.“

Obavy Rakouska přetrvávají již půl století  

Profesor Brandenburské technické univerzity Cottbus-Senftenberg Dr.-Ing Harald Schwarz hovoří o tom, že se jedná nejspíše o německo-rakouský problém. „Určitá část populace se obává, jak nakládat s jaderným odpadem, a možných incidentů v reaktoru. Po Fukušimě proběhla v Německu velká diskuse, v jejímž důsledku se německá vláda rozhodla zcela opustit jadernou energii,“ řekl profesor v komentáři Sputniku. Tento víkend se v rakouském městě Grafgeng setkaly hlavy parlamentů Rakouska, Česka a Slovenska. Wolfgang Sobotka projednával se svými protějšky spolupráci na vyřešení konfliktní situace zemí v jaderné energetice.

Pokud se podíváme do minulosti, Rakousko se považuje za odpůrce JE již od 60. let minulého století. Tehdy v rámci amerického podpůrného programu Rakousko získalo dva výzkumné reaktory. Jeden z nich byl nainstalován v Prateru a stále funguje na atomovém ústavu Vídeňské technické univerzity. Další reaktor byl postaven v letech 1958 až 1960 spolu s dočasným nízkoúrovňovým úložištěm radioaktivního odpadu v Seibersdorfu.

Podle portálu Derstandard ve stejné době vypukla kritika mírového využití jaderné energie. Na rozdíl od dnešní doby tehdy negativní hlasy zazněly z pravého okraje politického spektra. Kritici se obávali, že jaderná energie by mohla poškodit genetiku rakouské populace. Hromadné protesty vypukly v roce 1978  po uvedení do provozu  nového reaktoru Zwentendorf. Následně se konalo referendum, na kterém se Rakušané shodli na roli jádra v budoucnu svého státu. Ve stejném roce vstoupil v platnost zákon o překážkách jaderné energii, který v Rakousku zcela zakázal výrobu tohoto druhu energie. Dnes je elektrárna Zwentendorf využívána jako školicí středisko a jaderný reaktor v Seibersdorfu byl zavřen v roce 2004.

Bezpečná jaderná energie. Je ale stoprocentní?

Jelikož se JE Dukovany nachází v bezprostřední blízkosti rakouských hranic a Vídně, zeptali jsme se docenta Hezoučkého, jsou-li na místě obavy Rakouska z tohoto sousedství. Český odporník tvrdí, že z technického hlediska je JE bezpečná. „Současné čtyři dukovanské bloky jsou v provozu už přes třicet let a jejich bezpečnost již byla dobře prokázána. Jde o velmi dobrý projekt s velkými bezpečnostními rezervami. Samozřejmě záleží i na kultuře provozování, ale ta je u nás na velmi dobré úrovni. Ty současné dukovanské bloky mohou mít před sebou ještě dlouhý provozní život,“ uvedl Hezoučký.

Odborník se vyjádřil i k nově plánovanému bloku a ohodnotil ho zcela příznivě: „Věřím, že bude vybrán ten nejlepší projekt jaderného ostrova, který je dnes na trhu, a že si stavbu celé elektrárny zrealizujeme sami tak, jako všech šest pracujících bloků v Dukovanech a Temelíně. Jsem přesvědčen, že na to náš průmysl má.“

S jeho názorem ovšem nesouhlasí německý kolega. Podle něho žádné absolutní nebezpečí neexistuje. Svůj postoj argumentuje příběhem havárii na Fukušimě. „Důvodem tragédie ve Fukušimě je to, že při plánování bylo zohledněno pouze jednorázové zemětřesení. Ve Fukušimě však došlo k několika lineárním zemětřesením. Přílivová vlna byla tedy mnohem vyšší. Jelikož ochranná stěna před jadernou elektrárnou nebyla dostatečně vysoká, přílivová vlna rychle dosáhla suterénu jaderné elektrárny. A personál nebyl k takovému případu vyškolen,“ vysvětlil profesor Schwarz.

Lze se bez jádra obejít? Znázorníme to na příkladu Německa

V komentáři s německým odborníkem Sputnik připomněl, že Rakousko sice opustilo jaderné elektrárny, ale ročně importuje až 16 procent energie z jádra. Bude ale stále mít potřebu dostatku jaderné energie navzdory současným prohlášením? Na tuto otázku odpověděl profesor Schwarz na příkladu Německa. Podle něho, pokud by se Německo současně zcela vzdalo své elektřiny, bude potřebovat elektřinu ze zahraničí. Nevyhne se pak odběru z polských a francouzských jaderných elektráren.

„Argument o tom, že pak budou více dodávat energie z obnovitelných zdrojů ze zahraničí, je nesmyslný: studia ukazují, že pokud vítr v Německu nevane, pak nefouká ani v Polsku. Toto fiasko se kompenzuje konvenčními elektrárnami. Co by se pak mělo stát? Poté začnou sázet na plynové elektrárny. Je třeba říci, že plynová elektrárna produkuje při výrobě elektřiny méně CO2. Nicméně tyto emise jsou značné během přepravy. Bude jednodušší, pokud Německo bude mít spolehlivé zásoby prostřednictvím obou větví Nord Stream,“ řekl profesor Schwarz.

Podle něho se ale jedná o vícestrannou záležitost: „Pokud se v naší rozvaze emise CO2 sníží, v ruské rozvaze se zvýší kvůli nákladům na výrobu a dopravu. Každá země chce vlastní emisní statistiky ‚zazelenit' pomocí nákupu elektřiny v zahraničí, ale ve skutečnosti to málo mění životní prostředí,“ konstatoval expert.

Podle Schwarze Německo uzavře poslední jaderné elektrárny do roku 2020 a nyní hodlá vyřadit z provozu první třetinu uhelných elektráren. Profesor tvrdí, že pokud k tomu dojde, Německo nebude mít dostatek elektráren, které by zajistily elektřinu: „Od roku 2022 bude Německo ještě více záviset na schopnosti evropského trhu s elektřinou dodávat, poptávka po elektřině nezmizí. Pokud evropský trh nedokáže (nutné množství – pozn. redakce) dodat, pak za chvíli v Německu padne noc. Jestli k tomu dojde, možná začnou znovu mluvit o uhelných a jaderných elektrárnách.“

Postoj k jaderné energii v ČR

Co se týče postoje České republiky k jádru, lze konstatovat, že je nezbytnou součástí státní energetické koncepce. Mají k ní kladný postoj i vrcholoví vládní činitelé, včetně prezidenta Miloše Zemana, premiéra Andreje Babiše a ministrů. Zejména koncem dubna premiér Andrej Babiš na plenárním zasedání Evropského jaderného fóra v Praze prohlásil, že budoucnost energetiky tkví v jaderných zdrojích nízké výkonnosti. Ve svém vystoupení premiér naznačil společný evropský problém: „Evropě se nedaří stavět jaderné elektrárny, které by se obešly bez průtahů a z toho vyplývajícího zvyšování cen za výstavbu." Ve svém projevu premiér poznamenal, že pro stát je jaderná energie strategická a je bezpečnostní otázkou, o které je nezbytné uvažovat dlouhodobé dopředu, navíc bez elektrické energie se nedá zajistit odpovídající kvalita života v jednadvacátém století.

„Nemáme pro obnovitelné zdroje energie takové podmínky jako jiné státy. Nemáme přístup k moři pro výstavbu větrných elektráren, nemáme rozsáhlé plochy pro fotovoltaické elektrárny a nemáme prostor ani pro další vodní elektrárny. Jaderná energie nabízí bezemisní výrobu elektřiny, která není závislá na počasí. Pro nás je proto jádro naprosto jasnou volbou," prohlásil Andrej Babiš.

Mimo jiné se Česko angažuje ve spolupráci v oblasti jaderné energetiky s nedalekým Maďarskem. Koncem května tohoto roku prezident Miloš Zeman a jeho tým navštívil JE Paks v Maďarsku. Paks je jediná jaderná elektrárna svého druhu v zemi a vyrábí až 50 procent veškeré maďarské elektřiny. Za několik měsíců by se měla JE začít dostavovat. Prezident Zeman diskutoval s maďarským prezidentem Jánosem Áderem a premiérem Viktorem Orbánem o možnosti subdodavatelských prací pro stavbu dvou nových jaderných bloků.

Zeptali jsme se docenta Hezoučkého na vyhlídky na vývoj elektráren s nízkým výkonem v České republice a vyjádřil se k tomu příznivě. „Jsem pro. Koneckonců už dnešní koncepce se šetřením počítá. Bylo by skvělé, kdybychom se mohli spolehnout jen na tzv. nové obnovitelné zdroje. Ono to ale v našich geografických podmínkách nevychází. Je dobré se rozhlížet po příkladech, ale ne každý příklad je hodný následování. Tím spíše, že budeme odstavovat většinu uhelných elektráren a bez obnovení portfolia výrobních kapacit se neobejdeme. Bylo by ekonomickou sebevraždou státu spoléhat se ve velkém na elektrárny plynové," řekl expert na energetiku. 

Mimo jiné dodal, že tento typ energie je pro ČR nezbytně důležitý: „Jádro je pro naši republiku nezbytné. Budeme potřebovat nejen nový blok v Dukovanech, ale minimálně dva další – zřejmě v Temelíně. A tři nové jaderné bloky určitě stojí za úsilí věnované obnovení dovedností českého průmyslu. Těžce bychom spláceli do zahraničí, pokud bychom výstavbu svěřili zahraniční firmě."

V současné době jaderné elektrárny provozuje 14 z 28 zemí EU. Počet reaktorů v evropském společenství klesl od roku 1989 ze 177 na 126. Po jaderné katastrofě ve Fukušimě v roce 2011 se Německo, Švýcarsko, Belgie a Španělsko rozhodly opustit jadernou energii.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Výstavbu nových bloků pro české jaderné elektrárny bude financovat ČEZ. První na řadě jsou Dukovany
Rosatom plánuje účast ve výběrovém řízení na dostavbu Dukovan
Česká republika dala zelenou výstavbě nového energetického bloku Jaderné elektrárny Dukovany
Štítky:
jaderná energetika, Rakousko, Dukovany
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář