Widgets Magazine
18:25 20. října 2019
Americké vrtulníky UH-60 Black Hawk

Exšéf vojenské rozvědky o nákupu vrtulníků z USA: Když nakupujeme něco z techniky, musíme vědět, jak to v armádě použít

CC BY 2.0 / The U.S. Army/Sgt. Molly Dzitko / U.S. Army UH-60 Black Hawk helicopters
ČR
Získat krátkou URL
4440
Sledujte nás na

Bývalý šéf vojenské zpravodajské služby a bezpečnostní analytik Andor Šándor poskytl portálu Parlamentní listy rozsáhlý rozhovor, ve kterém se dotkl mnoha aktuálních témat. Kromě nákupu amerických vrtulníků okomentoval také kauzu kolem sochy maršála Koněva či vyjádření prezidenta Miloše Zemana ohledně Kosova.

Nákup amerických vrtulníků

Jedním z témat rozhovoru se stal fakt, že se česká armáda rozhodla pořídit americké vrtulníky. Někteří se k tomuto kroku staví kriticky. Jedním z nich je i předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek, který si myslí, že je chyba tyto stroje pořizovat ve USA. Na to však Šándor reagoval tím, že Česko vrtulníky nevyrábí, a tak je musí někde koupit.

Vyjádřil se i k tomu, že by mohl být v případě ohrožení problém s náhradními díly, jak tvrdí Hynek:

„Patříme k západnímu společenství, jsme členskou zemí Severoatlantické aliance a pravděpodobnost, že by nás Američané drželi pod krkem kvůli náhradním dílům na vrtulníky firmy Bell je podstatně, ale podstatně nižší, pokud vůbec nějaká, než podobná situace, pokud jde o ruské vrtulníky Mi. Z tohoto pohledu problém nevidím. Myslím si, že se nemusíme bát, že bychom v případě servisování byli závislí na libovůli Washingtonu, a je lhostejné, zda obchod uzavřela vláda, nebo soukromá firma.“

​Podle jeho mínění nemusí nikoho zarážet ani to, že je daný obchod podmíněn politikou. Myslí si, že nejdůležitější je především to, aby vrtulníky sloužily Armádě ČR tak, jak bude chtít, ale také, aby Česko vědělo, co s těmi vrtulníky chce dělat.

„Tady si nejsem úplně jist, protože vrtulníky jsou součástí organizačního stupně divize. Žádnou divizi nemáme, máme jen dvě brigády, které ještě dokonce plánujeme přidělit někomu jinému v době konfliktu. Zajímalo by mne, jak chceme tyto vrtulníky smysluplně využívat tak, aby především sloužily Armádě České republiky a k její obraně, byť v rámci Severoatlantické aliance,“ míní.

Podotýká také, že by rád slyšel rozumné zdůvodnění. Argumentovat tím, že Česko bude pomocí těchto strojů osvobozovat rukojmí v Africe, mu nepřijde zrovna moc šikovné. Zdůvodňuje to tím, že schopnost těchto vrtulníků doletět do Afriky je nulová.

„Když cokoliv z techniky nakupujeme, je třeba, abychom skutečně měli úplně jasno, jak tu techniku chceme v rámci Armády České republiky použít,“ uzavřel věc.

Zemanův výrok o Kosovu

Dalším bodem rozhovoru byl také výrok českého prezidenta Miloše Zemana, který na zahraniční cestě prohlásil, že má rád Srby a Srbsko, nikoliv Kosovo. V tomto případě Šándor uvedl, že ani on sám není zastáncem nezávislosti Kosova, ale tímto způsobem se to prý řešit nemá.

„Myslím, že se má celá věc řešit jiným způsobem, nikoliv veřejně. Samozřejmě srbský prezident byl potěšen, ale i on si uvědomuje, že jde o výrok, který – a je vidět, že vláda České republiky s tím nic dělat nechce – je spíše neverbální podporou, než by se na statutu Kosova něco fakticky změnilo,“ prohlásil.

V souvislosti s tím poukázal také na to, že v Kosovu stále nemáme žádného velvyslance že Zeman ani žádného kosovského velvyslance na našem území nepřijme. „To je fakt, se kterým nemyslím, že je potřeba cokoliv dělat,“ dodal. Ke zrušení účasti na setkání Visegrádské čtyřky v Praze ze strany Kosova řekl, že „šlo o jasné diplomatické gesto, že s vyjádřením prezidenta nesouhlasí“.

Koněv a osvobození Rudou armádou

Nakonec se bývalý šéf vojenské zpravodajské služby krátce dotkl i kauzy kolem Koněva a podílu Rudé armády na osvobození Československa. Někteří se totiž význam sovětské armády snaží snižovat, což Šándor považuje za ubohé.

„Kdyby Koněv a jeho první ukrajinský front, kdyby Malinovského druhý front byly někde u Košic, tak by skupina armád Schorner Mitte, která měla na milion vojáků, jaksi z území Československa nikam nespěchala. Vlasovova armáda, byť její jedna část, divize generála Buňačenka, pomohla Praze v době povstání, neměla zásadní vliv na porážku Němců, jak se nám „znalci“ snaží namluvit. Dokonce říkají, že Koněv vlastně přišel k hotovému. 550 tisíc ztrát v řadách Rudé armády, z toho 140 tisíc mrtvých, je pro ně „přijít k hotovému“,“ míní.

Dále pak dodal, že „to přeci vůbec nesnižuje podíl Pražanů, kteří šli do Pražského povstání. Ale pod tlakem postupujících ruských vojsk a za faktu, že byl Hitler mrtev a že byl dobit Berlín, odsud Němci zdrhli“.

„Já stále věřím tomu, že je správná teze, že Koněv osvobodil Prahu, protože tlak jeho vojsk donutil generála Toussainta (německý generál Rudolf Toussaint, pozn. red.) uzavřít smlouvu s generálem Kutlvašrem (brigádní generál Karel Kutlvašr, pozn. red.) a s Josefem Smrkovským, nechat zde těžké zbraně a zmizet. Jinak by tu Prahu Němci rozflákali, kdyby nebyli pod tlakem. To je realita,“ argumentuje generál.

Závěrem pak podotkl, že snaha o revizi výsledků druhé světové války je jen součást debaty. „A tato debata nezačala Koněvem, ani Sovětským svazem, ani 21. srpnem. To je jen součást debaty, ve které zaznívá řada velkých nepravd, ať záměrných, nebo z neznalosti věci. Je to zideologizované. Jedná se pouze o část, podobná debata zde jinak probíhá už velmi dlouho,“ ukončil dané téma.

Více:

Americké vrtulníky natankovaly v Piešťanech. Slovenské MO jim v tom chtělo zabránit
Levnější americké vrtulníky pro Česko. Ministerstvo obrany vybírá ze dvou nabídek
Česká armáda si pořídí americké bojové a víceúčelové vrtulníky Viper a Venom. Foto
Štítky:
samostatnost, osvobození, nákup, vrtulník, Rudá armáda, Ivan Koněv, Kosovo, Miloš Zeman, Andor Šándor
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář