18:51 15. listopadu 2019
Pražský hrad

Český prezident posuzuje Putinův návrh na moratorium ohledně INF

© Depositphotos / Jacklondon
ČR
Získat krátkou URL
Odstoupení od smlouvy INF (53)
161332
Sledujte nás na

Český prezident Miloš Zeman obdržel od ruského prezidenta Vladimíra Putina dopis s návrhem na moratorium ohledně rozmístění raket krátkého a středního doletu (INF) a v současné době jej posuzuje. O události informoval oficiální mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček.

O skutečnosti, že ruský prezident zaslal tyto dopisy s návrhem lídrům členských zemí EU a NATO, stejně jako i několika dalším zemím, informovaly již dříve noviny Kommersant. Podle informací byl daný dokument doručen i Číně, ale také šéfce diplomacie EU Federice Mogheriniové a generálnímu tajemníkovi NATO Jensovi Stoltenbergovi.

Nyní se tento dokument, ve kterém Putin navrhl moratorium na rozmisťování raket středního a krátkého doletu v Evropě a v jiných částech světa, dostal i do rukou českého prezidenta.

„Návrh byl přijat, analyzujeme ho,“ prohlásil Jiří Ovčáček.

​Uvádí se, že ruský lídr tímto krokem reagoval na srpnový zánik rusko-americké Smlouvy INF.

Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Robert Řehák uvedl, že daný resort „vnímá dopis s určitým zklamáním, ale zároveň jej chápe jako impuls pro další jednání“.

Situace kolem Smlouvy INF

Rusko v červenci roku 2019 odstoupilo od Smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF), a to v důsledku rozhodnutí USA odstoupit od smlouvy v srpnu. Washington následně oznámil své plány ohledně vývoje raket, které dříve daná dohoda zakazovala, a již provedl první zkušební start.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že na tento krok Moskva musí adekvátně reagovat. Rusko má vyvíjet rakety, jejichž dosah bude v rozmezí 500 až 5500 kilometrů, což dříve Smlouva INF, k jejímuž zrušení došlo nedávno po odstoupení Washingtonu, také zakazovala. Současně však poznamenal, že Rusko nebude tyto rakety nasazovat jako první.

​SSSR a USA podepsaly smlouvu INF již v roce 1987. Strany se tehdy zavázaly, že zlikvidují všechny komplexy pozemních balistických a okřídlených raket se středním (jeden tisíc až 5,5 tisíce kilometrů) a kratším (od 500 do jednoho tisíce kilometrů) dosahem.

V říjnu roku 2018 ale americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington odstupuje od smlouvy kvůli „nedodržování“ závazků ze strany Moskvy. Žádné důkazy však americká strana nepředložila. Později dal americký ministr zahraničí Mike Pompeo Moskvě dva měsíce na to, aby se vrátila k plnění podmínek smlouvy. Spojené státy trvaly hlavně na tom, aby se Rusko vzdalo rakety 9M729 (SSC-8), jejíž dolet podle Washingtonu porušoval smlouvu INF.

Téma:
Odstoupení od smlouvy INF (53)

Více:

Tajný jaderný objekt Dvina v Bělorusku. Co zbylo z jaderného štítu po podpisu smlouvy o INF?
Na troskách INF: Putin nařídil připravit symetrickou odpověď na zkoušku nové americké rakety
Putin: Rusko vyrobí, ale nebude první, kdo nasadí rakety dříve zakázané smlouvou o INF
Štítky:
Jens Stoltenberg, EU, NATO, Federica Mogheriniová, Vladimir Putin, Jiří Ovčáček, Miloš Zeman, Česká republika, Čína, návrh, Rusko, Smlouva INF
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář