S iniciativou, aby byl 21. srpen vyhlášen Památným dnem obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, vystoupili členové osmi z devíti frakcí českého parlamentu již v červnu.
„Bezdůvodný vpád vojsky Varšavské smlouvy znamenal nejen konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů,“ stojí v návrhu, který již podepsalo 90 poslanců.
Iniciativa se objevila po parlamentních debatách ohledně návrhu zákona předloženého v ruské Státní dumě. Ten se týkal uznání účastníků invaze do Československa v roce 1968 za vojenské veterány a podle informací Výboru Státní Dumy Ruska pro práci, sociální politiku a záležitosti veteránů tento návrh plénum Státní dumy skutečně neschválilo a ani vláda s ním nesouhlasila.
Čeští poslanci navrhli, aby se oficiálně připomínal Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Pro novelu zvedlo ruku 130 ze 137 přítomných poslanců. Z komunistů ji podpořil jen Jiří Dolejš. Předlohu teď posoudí Senát.
Kabinet doporučil úpravu formulace na „den památky obětí,“ jak je běžné i v jiných případech. Nicméně, místopředseda KSČM Stanislav Grospič s takovou formulací nesouhlasí.
„Každého promarněného života je třeba litovat a mít ho v úctě. Já bych ale poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný,… ale taky nijak nebyla odzbrojena československá armáda nebo likvidována státní moc, jak tomu bylo v případě okupace nacistickým Německem,“ řekl doslovně Grospič.
I když vstup vojsk tehdejší Varšavské smlouvy považuje za nešťastný, vysvětlil to tím, že „vedení tehdejší KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem danou situaci nezvládlo“. A pokud jde o oběti, byly to „vesměs oběti dopravních nehod“. „Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci,“ dodává.
Srpen 1968
V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupili na území Československa vojáci SSSR a čtyř dalších zemí Varšavské smlouvy v celkovém počtu asi 300 tisíc lidí.
Podle společného rozhodnutí vůdců SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska byli vojáci těchto zemí posláni do Československa, aby zastavili politické a sociální reformy, které zde probíhaly a které si vysloužily název Pražské jaro.
Podle českých a slovenských historiků během událostí doprovázejících zavedení vojsk do konce roku 1968 zahynulo 137 civilistů z Československa. Podle výpočtů ruské strany během prvního měsíce sovětská vojska ztratila 12 lidí.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)