Widgets Magazine
16:48 12. listopadu 2019
Předseda Strany nezávislosti České republiky František Matějka

Matějka o sametu naostro: 30 let svobody? Jsme zase tam, odkud jsme v roce 1989 vypadli. Také proto chci pryč z EU

CC BY-SA 4.0 / KaZ / František Matějka jako předseda Strany nezávislosti České republiky (cropped photo)
ČR
Získat krátkou URL
211433
Sledujte nás na

Politik a předseda Strany nezávislosti České republiky František Matějka se rozepsal a vyhodnotil 30 let svobody. Podle něj ke skutečné občanské svobodě vede ještě dlouhá cesta.

Politik Matějka se ve svém příspěvku na Facebooku a blogu rozepsal o tom, jak před třiceti lety cinkal klíči.

„V roce 1989 jsem sedl do autobusu, abych se mohl přidat k ostatním. Cinkal jsem klíči na Václaváku v Praze a chtěl svobodu. Bylo mi 19. Uplynulo 30 let a já se rozhlížím kolem a hledám, kde ta svoboda je,“ začíná Matějka svůj příspěvek.

Konec udávání, šmírování…

Pro začátek politik uvádí, co tehdy očekával, že skončí. Očekával konec systémové buzerace, konec popotahování lidí, konec vyhazování ze zaměstnání…

„Konec udávání, šmírování, nasazování provokatérů. Konec vlády jedné strany. Konec jediné správné pravdy. Konec špinění jedné světové strany a nekritické adorace druhé. Konec závislosti politického vývoje u nás na rozhodování za našimi hranicemi. Konec naší účasti ve spolku, ve kterém silové složky mlátí lidi v ulicích. Konec trestání lidí preventivně, protože by mohli něco provést,“ uvádí například předseda.

Začátek svobody…

A naopak dále uvádí, že čekal, co teď přijde. Kde uvádí, že lidé budou moci dělat a říkat, co chtějí. Podle něj jediným kritériem bude, že svobodným projevem a činy nebudete smět fyzicky či na majetku poškodit jiného.

„Začátek doby, kdy vás v práci budou posuzovat podle toho co umíte, ne podle kádrového profilu nebo uvědomělosti rodičů. Zrod politicky neregulované výroby, služeb a obchodu. Otevření trhu celému světu. Začátek doby bez indoktrinačních nástěnek ve školách a jejich nástěnkářů, oslavujících povinně výstřižky z novin budovatelkou atmosféru. Zrod doby, ve které si hrdá a samostatná republika bude o svých věcech konečně rozhodovat sama. Těšil jsem se na svobodu,“ pokračuje politik.

30 let „svobody“

„Je rok 2019. Uplynulo 30 let od doby, kdy jsem tam stál a říkal si, že teď to přijde. Co přišlo? Co máme? Co jsme získali? Rozhlížím se kolem sebe a místo svobody nacházím namátkou:Ve školách visí ideologické nástěnky a jejich nástěnkáři oslavují pečlivě natištěnými propagačními materiály budovatelskou atmosféru.

  • Rodiče se stejně jako dřív občas obávají, jestli jejich dítě neřekne ve škole něco nevhodného.
  • Lidé opět říkají něco jiného doma a něco jiného v práci a ve společnosti.
  • Pro jiný názor je na některé vyvíjen mediální dehonestující tlak, na základě kterého jsou následně dobrovolně odejiti ze zaměstnání. Vzdali to.
  • V televizi vidím nekritickou adoraci jedné světové strany a systematické špinění té druhé.
  • Lidé jsou trestáni za verbální trestné činy. Presumpce neviny neplatí. Lidé stojící před státními úřady a soudy musí dokazovat svou nevinu.
  • Trh zboží, práce a kapitálu není volný, nýbrž jednotný. Obchodovat s celým světem nejde, protože někdo v politické funkci rozhodl o zavedení sankcí.
  • Lidé jsou buzerováni od rána do večera tisíci formuláři, razítky a povoleními. Česká republika má více než 2 miliony zákonů, nařízení a předpisů. Přitom v roce 1990 jich bylo jen cca 500 tisíc.
  • Máme nejvyšší zdanění práce široko daleko. Společně s dalšími daněmi sebere stát lidem každý měsíc většinu toho, co vydělají.
  • Podnikatelé a živnostníci nemohou svobodně rozhodovat o tom, komu co prodají, koho obslouží a jak použijí svůj majetek, na který si vydělali. Regulace došly tak daleko, že už to chvílemi smrdí takovým novým malým znárodněním.
  • Banán, ananas, mandarinku nebo pytlík buráků už koupíme všude a celý rok. Bez fronty a pořadníku. Akorát naše národní ryze domácí produkty, ve kterých jsme byli soběstační, abyste hledali lupou.
  • Někteří lidé častěji využívají možnost cestovat na občanský průkaz přes hranice, které nejsou kontrolovány. Jenže jsme to vyměnili za permanentní šmírování všech. Kamery, software na rozpoznávání obličejů, sledování registračních značek našich aut, údaje z bank o platbách, data od mobilních operátorů o našem pohybu a komunikaci. Sen každého autoritáře.
  • Na sociálních sítích fungují lidé, kteří práskají a udávají jiné lidi za jejich názory. Dosáhli podle mě stejné morální úrovně, jakou měli svého času gestapo nebo estébáci. Změnily se jen metody, ale cíl zůstal. Jinak smýšlející lidé prostě nesmí projet za žádnou cenu.
  • Různé menšiny lidí opět řídí ostatní, přičemž společným rysem je upravit a ohnout za použití legislativního násilí životy většiny k obrazu svému.
  • O mé zemi zase rozhodují politici v cizích zemích za našimi hranicemi.
  • Ve státech, se kterými jsme v nové politické unii po tom, co jsme před třiceti lety z jiné odešli, mlátí silové složky lidi v ulicích.
  • Lidé už nemusí utíkat přes ostnaté dráty ven z republiky. Na druhou stranu neexistuje ochrana hranic, která by zarazila příchod jiných lidí, o které tu zjevná většina ale vůbec nestojí.
  • Nemáme v podstatě vlastní armádu, která by mohla v případě potřeby bránit naši zemi. Taktně pak mlčíme, když třeba nějaký náš partner v NATO vyrazí válčit do cizího suverénního státu,“ vyjmenovává Matějka.

Máme se lépe

Politik dále uvádí, že se máme lépe než před 30 lety. Ale říká, že svoboda vypadá jinak. Podle něj jsme v mnoha ohledech tam, odkud jsme před třiceti lety vypadli. „Změnily se jen světové strany a místo žlutého srpu a kladiva na rudém pozadí tu na těch nástěnkách máme žluté hvězdy na pozadí modrém. A zatímco v televizi adorují své eurounijní soft verze Kim Čong-una s lidštějšími tvářemi, lidé toužící po svobodě, nezávislosti České republiky a odchodu z EU jsou za nežádoucí novodobé imperialistické brouky,“ pokračuje předseda strany.

František Matějka dále uvádí, že miluje Českou republiku. Podle něj se tu narodily generace jeho předků z obou stran. „A právě proto, že tuhle jednu z nejbezpečnějších zemí na světě miluju, nemůžu letos slavit 30 let svobody. Svoboda totiž podle mě vypadá jinak,“ píše politik a dodává, že útěchou pro nás může být to, že jsme v porovnání s drtivou většinou států v Evropě stále ještě nejsvobodnější zemí.

„To, co se děje ve Francii, Německu, Španělsku, Portugalsku, Belgii, Nizozemí, Itálii, Řecku, Švédsku, ale třeba i ve Velké Británii, je už úplně jiný level. Také proto chci pryč z EU. Na národní úrovni totiž stále ještě existuje naděje na výměnu lidí u moci. Politiky ve výše uvedených zemích, kteří o nás rozhodují, mají větší hlasovací sílu než my, a které zvolili občané v jiných státech s vlastními problémy, nevyměníte z České republiky nikdy,“ dodává na závěr Matějka.

František Matějka

František Matějka je český politik a bloger. V dubnu 2017 se postavil do čela Strany nezávislosti České republiky. Dříve byl místopředsedou Strany svobodných občanů.

V květnu 2019 kandidoval jako lídr Strany nezávislosti České republiky ve volbách do Evropského parlamentu, ale zvolen nebyl.

Více:

Češky vážně patří k těm nejhezčím ženám na světě: Klára Vavrušková se stala třetí nejkrásnější dívkou naší planety
Rusům vše připomínat, ale Němce raději nedráždit. Analytik Štefec poukázal na servilní logiku památných dnů v Česku
Greta dostala tvrdou lekci od českého politika: Připravili tě o střechu nad hlavou? Umírala jsi hladem či zimou?
Útvar kybernetických sil, protidronové zbraně a tisíce nových vojáků. Jak bude česká armáda vypadat v roce 2030?
Štítky:
sametová revoluce, politika, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář