10:06 21. listopadu 2019
Bezdomovec. Ilustrační foto

Ředitelka Pragulic: Teď se řeší environmentální otázky a klimatická krize. A co chudí Češi? Nevěnují se jim ani úřady

© Depositphotos / Halfpoint
ČR
Získat krátkou URL
7371
Sledujte nás na

„Česká ekonomika má dvakrát lepší tempo než Unie», hlásí česká média a přidávají stále nové výzkumy fenoménu ekonomických úspěchů České republiky. Ale není to ten případ, kdy pro stromy nevidí les? Pomůže to obyčejným lidem?

Podle ředitele Azylového domu svaté Terezie Stanislava Fialy roste počet jednotlivých kategorií lidí bez domova. To potvrzuje i podnikatelka Tereza Jurečková, která se již několik let zabývá pracovním zařazením lidí bez domova. Tato myšlenka ji nadchla ještě ve studentských letech. A tak vznikl projekt lidé bez domova jako průvodci po Praze, kterou nikdo kromě nich nezná. Nakonec byla vytvořena dnes populární služba Pragulic, kterou vede paní Jurečková. Právě s ní si Sputnik o problémech lidí bez domova promluvil.

Jak se z lidí stávají bezdomovci

Podle tři roky starých statistik bylo v České republice 68,5 tisíce lidí bez domova. Ale Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR právě nyní zveřejnilo zcela odlišné nové statistiky. Podle průzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, který zveřejnilo ministerstvo, je v Česku téměř 24 tisíc bezdomovců. Chápeme, že je obtížné přesně spočítat počet těchto nešťastných lidí. Máte představu, kolik lidí momentálně v ČR nebo v Praze žije v ulicích?

Jurečková: Tohle jsou nějaká oficiální čísla, se kterými musíme pracovat.  Je potřeba je brát s rezervou, protože nereflektují skutečný počet lidí bez domova. Zaleží na definici, metodologii a možnostech skutečně takové lidi spočítat na ulici. Já bych se držela dle mého názoru kolem 68000 v ČR. Ale jestli mluvíme o Praze, tak se to pohybuje asi okolo 10 tisíc, tak bych řekla, že je to těch 10 až 15 tisíc To je reálné číslo, protože to byl odhad, pokud se dělají reálná sčítání, tak je těžké sečíst lidi, kteří se pohybují na ulici, venku nebo v nějakých prostorech, které prostě nevidíme. Takže asi kvůli tomu je rozdíl takhle veliký. A říct vůbec, kdo je bezdomovec a kdo není.

Jak se člověk dostane na ulici? 

Tam to bývá kombinace několika problémů. V České republice je to často závislost například na alkoholu nebo drogách, dříve to ještě hodně bývaly hrací automaty. Lidé sázejí, dostávají se do dluhů. Dluhy jsou stále problém, protože tady neexistuje regulace. Z mé zkušenosti vím, že člověk, který je na ulici, tak zároveň má dluhy, ze kterých není schopen se sám dostat. Je to 10 % české populace, která má dluh, vlastně je v exekuci. 

Pragulic: Zažijte Prahu, jak ji neznáte. S bezdomovci

Bezdomovec často nemá motivaci k práci, jak jste přišli na myšlenku, aby se turistickými průvodci stali bezdomovci? 

To vlastně vzniklo již před sedmi lety v roce 2012. Studenti se přihlásili do soutěže Social Impact Award Czech Republic a hledali jsme nějaký nápad, který pomůže zlepšit společnost a současnou situaci. Tam nás napadlo, že vlastně existují lidé, pro které tady zatím není dostatek služeb. Je pro ně těžké najít nějaké pracovní uplatnění, a to byli lidé bez domova. My jsme hledali, v čem mohou být dobří. A to právě bylo to provázení, protože jsme to zakládali na té myšlence, že oni vlastně znají ulice města lépe než kdokoliv jiný. 

Byl projekt úspěšný? Kolik bezdomovců začalo tímto způsobem pracovat? 

On pořád je úspěšný, my pořád fungujeme. Naopak rosteme. Kontinuálně na té pozici průvodce zaměstnáváme 10 lidí, ti se samozřejmě trošku střídají, někteří odcházejí, někteří přicházejí. My jsme ale rozšířili i tu naší činnost, takže jsme začali zaměstnávat lidi bez domova i na dalších pozicích, jako třeba recepční nebo na úklid. To znamená, že v tomto roce jsme byli schopni zaměstnat asi 30 lidí bez domova. 

To je odpověď na moji následující otázku, čím se Pragulic zabývá dnes, kolik lidí tam pracuje, jaké jsou projekty, kdo vás financuje? Určitě nepracujete zadarmo… 

Ten tým má kolem 30 lidí, pak je tam spousta lidí bez domova, kteří pracují. Pořád to hlavní, co děláme, tak jsou ty prohlídky po městě a různé zážitky, aby se člověk lépe seznámil s bezdomovectvím. Nabízíme lidem bez domova různé příležitosti zaměstnání. Teď se snažíme o to, aby lidé, kteří se s tou problematikou již seznámili, byli na naší prohlídce, protože naším cílem je, aby člověk změnil svůj postoj k bezdomovectví. Aby někoho lépe pochopil. Takže teď rozjíždíme nový projekt, kdy vlastně lidem dáváme návody, jak oni sami mohou někomu napřímo pomoct. My bychom si přáli, aby každý člověk, když vidí někoho, kdo je v nouzi a potřebuje pomoc, tak aby věděl, jak to může udělat. Proto děláme návody, aby se mohl spojit i s jinými lidmi, kteří mají stejný zájem. 

 Kolik lidí se díky aktivitám Pragulic vrátilo do „normálu“?

Je těžké definovat, co je normální život. Ono je to i v českých podmínkách těžké, protože ty bariéry, které vlastně ještě stát nastaví, jsou tak vysoké, že nemůžeme říct, že ten člověk bude úplně v pořádku. Je hrozně těžké najít bydlení a také je velmi těžké pracovat s těmi dluhy. To znamená, že ten člověk v té situaci tak trochu zůstává. Ale zlepší se ty jeho životní podmínky. My musíme ještě více pracovat právě s tím, jak je nastavená legislativa a jak funguje stát, abychom to mohli překonat. To není v našich silách. My u těch lidí, kteří s námi spolupracují, vidíme obrovský posun. Ale nemůžeme říct, že už jsou úplně v pohodě. Oni nebudou v pohodě, dokud se tady nezmění legislativa. 

A co úřady?

Můžete aspoň stručně říci, co dělají úřady, aby tento problém vyřešily? 

Moc toho nedělají. Před lety tady vznikla nějaká strategie, nevím o tom, že by se nějak naplňovala. Byl tady zákon o sociálním bydlení, je tady hodně iniciativ, které se snaží o to, aby bylo bydlení dostupné, protože konkrétně v Praze je velká bytová nouze. Nájmy jsou vysoké i kvůli Airbnb (pozn. webová služba zprostředkovávající pronájem ubytování) a kvůli turistům. Člověk si nemůže dovolit bydlení a připravil se zákon o sociálním bydlení, ten ale zatím nebyl schválen. Ani nevypadá, že v nějaké dohledné době bude. Ze strany úřadů a veřejné správy se toho opravdu moc neděje. Nicméně je tu spousta organizací, které se snaží dělat zajímavé věci. Existují i dotační programy pro tyto organizace. Jsou tady i některé městské části, které se snaží k tomu problému přistoupit tak nějak nově. Snaží se pro ty lidi hodně dělat, ale není to vůbec systémové řešení. 

Podle vašeho názoru počet bezdomovců roste nebo klesá? 

Podle mého názoru bych řekla, že je zhruba stejný, ale co je pořád problém, tak to jsou starší lidé, důchodci, kteří se neumějí tak dobře adaptovat na tu současnou situaci, tam to může mírně růst. A vlastně u lidí, kteří trpí nějakými duševními a psychickými nemocemi, tam to číslo bude pořád stejné, nebo bude mírně růst, protože teď probíhá i reforma psychiatrické péče. A lidé s nějakými problémy, např. deprese, tak o ně není dostatečně postaráno. Ti lidé potom právě končí na ulici a neumí se zařadit zpátky. Tohle jsou tedy problémy, které ještě pořád máme. 

Nevíte náhodou, jestli byl tento problém někdy diskutován ve Sněmovně? 

Bezdomovectví se teď vlastně nikdo moc nevěnuje. Teď se hodně diskutuje hospodářský růst, teď zase je důraz kladen na klimatickou krizi, hodně se řeší environmentální otázky. A chudoba jako taková se teď hodně upozadila, nikdo se tomu moc nevěnuje.

Více:

„To se panu pirátskému primátorovi věru nebude líbit.“ Praha má podle Babiše převést státu budovy Nemocnice Na Bulovce
„Praha“ má na kontě nový rekord…v dražbě obrazu. Koho porazil Kokoschka?
„Lidská hyena.“ V Praze řádí zločinec, který okrádá důchodce. Policie žádá o pomoc při pátrání, poznáte ho?
UNESCO varovalo Prahu zařazením do seznamu památek v ohrožení
„Po stopách duchů.“ Kamera mladých Čechů zachytila podivný jev na hřbitově v Praze
Štítky:
bezdomovci, ulice, Praha
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář