04:15 13. prosince 2019
Ekonomka Marketa Šichtařová

Privatizace? Kdepak! Ekonomka Šichtařová o největší chybě po listopadu 1989

© Foto : Facebook account of Marketa Sichtarova
ČR
Získat krátkou URL
8696
Sledujte nás na

Markéta Šichtařová vysvětlila, co považuje za největší chybu od roku 1989. Kupodivu se nejedná o často uváděnou privatizaci, jak by si mnozí mohli myslet.

„Kdybych já měla říct, co považuju za největší chybu hospodářské politiky za posledních 30 let, byly by to intervence (České národní banky – red.),“ píše ekonomka ve svém blogu na portálu Idnes.

Intervence byly pro veřejnost srozumitelně vysvětleny jako generátor jisté míry „zdražování“. To ovšem ekonomka označila za příliš nepřesnou a zjednodušenou karikaturu stavu.

„Když se tedy veřejnost během pár měsíců přesvědčila, že s tím „zdražováním“ to nebude zas tak horké, zklidnila hormony. Valná část podniků dokonce začala intervence chválit, protože přinesly nebývalou stabilitu kurzu, která byla zejména exportérům milá. Jenže – zase to bylo mimo mísu. Zase to byl jen povrchní soud od boku. Tenhle omyl se ovšem vyvracelo už hůř, protože argumenty z řad podniků přeci jen působily poněkud sofistikovaněji. A navíc guvernér (ČNB – red.) dostal v mezinárodních vodách i „ocenění“ za to, jak prý byly intervence bravurně zvládnuté – a z „mezinárodní ceny“ si přeci každý musí kecnout na zadek, že. To je asi, jako když terorista Arafat dostává Nobelovu cenu za mír, z toho taky jeden upadne na zadek. Nechť si to každý přebere, v jakém smyslu chce,“ myslí si Šichtařová.

Ekonomka následně přináší 13 bodů, v nichž ukazuje na důsledky intervencí České národní banky, které trvaly od roku 2013 do první poloviny roku 2017.

Patří mezi ně, podle názoru ekonomky, pokles ziskovosti společností kvůli vysokým nárokům zaměstnanců na mzdy, neschopnost podniků najít odpovídající zaměstnance, nasměrování Česka na cestu laciné výroby s malou přidanou hodnotou („montovny“), vyšší ohrožení ekonomiky recesí v důsledku přeorientování na výrobu s malou přidanou hodnotou, likvidace penzijního systému kvůli extrémně nízkým úrokovým sazbám, jelikož inflace „požírá“ naspořené peníze rychleji, než se zhodnocují.

Dalšími důsledky intervencí podle verze Šichtařové jsou růst ceny nemovitostí kvůli „směšně levným hypotékám“, příchod zahraničních spekulantů nakupujících české nemovitosti, snížení solventnosti bank, vznik takzvaných „zombie“ firem kvůli velmi nízkým úrokovým sazbám, s tím, že tyto „zombie“ firmy následně vysávají lidi, kteří poté chybí jinde.

„Protože je těžší založit novou inovativní firmu, zato přežívají staré, neefektivní zombie firmy, ekonomika se přestává modernizovat. Papírově sice vykazuje růst, ale v realitě čím dál víc zaostává. Podobně jako když východní blok kdysi sice papírově plnil pětiletku, ale jeho zboží bylo ve srovnání s americkým pro smích, ačkoliv USA čas od času na rozdíl od východního bloku postihla recese,“ píše Markéta Šichtařová jako poslední 13. bod jejího výčtu důsledků intervencí ČNB vůči české koruně.

Ekonomka následně „uzemňuje“ ty, kdo by si mohli myslet, že to vše „přece nemůže být tak zlé“. Podle jejího názoru totiž došlo k výměně pojmů kvalita růstu za kvantitu růstu.

„Možná máte dojem, že přece nemůže být tak zle. Že není možné, aby za tohle všechno intervence mohly. Takový pocit je logický. Je to proto, že jste se patrně stali obětí klamu, při kterém je kvantita zaměňována za kvalitu. Papírově vykázaný růst je snadné zaměnit za kvalitu růstu,“ dodala.

Intervence České národní banky, podle jejích slov, vychýlily českou ekonomiku z rovnováhy a kvality. V případě, že Česko dohání průměrný ekonomický výkon eurozóny, je to z toho důvodu, že „ECB je ještě větší patlal, než my“. Zásah ČNB vytvořil stav, který se prakticky rovná přijetí eura kvůli tomu, že koruna je k němu přivázaná, uzavírá Markéta Šichtařová.

Intervence ČNB jako nástroj pro posílení dolaru USA

Ruský ekonom Michail Cházin, který během vlády Borise Jelcina zastával vysokou funkci v ekonomické části prezidentské administrativy, během svých přednášek opakovaně vyslovil názor, že české intervence centrální banky by spolu s kroky jiných centrálních bank několika dalších států mohly sloužit jako strategie pro posílení amerického dolaru.

Cházin vychází z předpokladu, že čím slabší národní měny jsou, tím větší mají investoři zájem o investici do stabilního a tradičně „silného“ amerického dolaru v situaci, kdy „kvantitativní uvolňování“ již nepřináší požadované výsledky stabilizace dolarového systému.

Více:

„Zničili zemi.“ Bulhaři zhodnotili, jak se život změnil od roku 1989
Putinova limuzína vstupuje na trh? Aurus mohou certifikovat již na konci roku 2020, uvedl ruský ministr průmyslu
„Lucko, ty jsi kobra!“ Moderátorka Borhyová podráždila muže nekonečnýma nohama
Češi porazili Kosovo a zahrají si na EURO 2020! Bojovali i fanoušci, zasáhnout musela policie
Okamura prozradil, jaký hlavní cíl má Milion chvilek a jak pro politické účely používá datum 17. listopadu
Štítky:
intervence, Česká národní banka (ČNB), koruna, ekonomika, privatizace
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář