06:19 13. prosince 2019
Brusel při summitu NATO

„NATO už nefunguje. Aktuálně nás nikdo nechrání.“ Šichtařová tvrdě zkritizovala alianci

© Sputnik / Alexey Vitvitsky
ČR
Získat krátkou URL
14415
Sledujte nás na

Nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že NATO je ve stadiu mozkové smrti. V tomto světle se tématu Severoatlantické aliance věnuje ekonomka Markéta Šichtařová.

Na začátku svého blogu na portálu iDnes autorka poznamenala, že Macronova slova měla na mnoho politiků vliv jako rudý hadr na býka.

„Prý jsou to slova ‚nebezpečná‘. Nu – možná i nebezpečná jsou. Ale jak se s Macronem obyčejně neshodnu ani na tom, jestli je právě listopad či prosinec, v tomhle případě má pravdu. Byť jeho pohnutky k takovým soudům nejspíš nejsou moc šlechetné,“ pokračovala svůj komentář blogerka.

Dále Šichtařová poznamenala, že francouzský lídr Macron si už delší dobu zkouší hrát na nového Napoleona.

„Teď, když se mu v rámci EU z cesty sami a dobrovolně odklízejí Britové, vidí své šance na získání politického, kulturního i ekonomického vlivu nad většinou kontinentu. K tomu se mu ovšem vůbec nehodí, aby Evropa byla začleněna do nějakých širších struktur. Rozbití NATO by mu náramně vyhovovalo,“ podotýká ekonomka.

Dále ve svém příspěvku Šichtařová přichází s hodnocením, které moc lichotivě pro alianci nezní.

„NATO už nefunguje. Aktuálně nás nikdo nechrání. Pravda je totiž taková, že NATO mělo smysl, když existovala Varšavská smlouva. Dvě světové zóny, dvě vojenská uskupení, jedna železná opona. Jedna se vymezovala proti druhé. Když se východní blok sesypal, padl NATU úhlavní nepřítel. A kde není společný nepřítel, tam není společné spojenectví,“ argumentuje svůj názor Šichtařová.

V této souvislosti připomíná chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který veřejně hodil některé členské země NATO přes palubu ještě předtím, než se postavil do čela velmoci.

„Při své kampani prohlásil, že bude-li on prezidentem, NATO nemusí automaticky přijít napadenému spojenci na pomoc. Na mysli měl zejména Pobaltí. Jenomže na bezpodmínečné pomoci celé aliance jejímu napadenému členovi NATO stojí. Pokud nejsilnější hráč NATO, tedy USA, veřejně řekne, že závazky plynoucí z členství v NATO nemíní dodržovat, existuje pak ještě nějaké NATO?“ píše autorka blogu.

Pak přišla řada na Turecko, které, jak uvádí Šichtařová, má ohromnou armádu, teoreticky je spojencem USA, ale jak ukázala situace v Sýrii a Iráku, Turci jsou pravděpodobně jako jediný člen NATO ochotni USA vzdorovat.

„Zároveň s tím jsou ale také ochotni třeba bránit sobě blízké Ujgury v Číně. Na planetě se najde jen málo zemí, které se dokáží Číně tak ostře postavit jako Turecko. Turecko se totiž jako velmoc skutečně cítí. A kdyby mělo ještě jaderné zbraně, muselo by být považováno za významného globálního hráče. A Turecko se aktuálně bratříčkuje víc s Ruskem než s EU nebo s USA,“ stojí v příspěvku ekonomky.

Zde Šichtařová upozorňuje na to, že pokud by měla Evropa dnes říct, koho by se měla bát nejvíc nebo proti komu by se měla vymezovat, pak by musela jmenovat především Turecko, arabskou část Blízkého východu, ze vzdálenějších zemí Čínu.

„Ne snad že by nás Turecko nebo země Blízkého východu napadly vojensky. Ale například jejich hranice jaksi prosakují... a do Evropy se hrnou lidé, kteří by se hrnout neměli,“ varuje blogerka.

Pak ale zdůrazňuje, že se vymezit proti těmhle horkým oblastem Evropa nějak netroufá nebo z ideologických důvodů nechce.

„A tak se raději bude dál crcat s udržováním dojmu, že NATO je životaschopné a že se v rámci NATO musíme vymezovat především proti Rusku,“ pokračuje Šichtařová.

V této souvislosti poznamenává, že vymezování se proti Rusku jako proti největšímu nepříteli je povedená Potěmkinova vesnice.

„Tedy ne že by Rusko bylo takový svatoušek – jenomže dneska už je příliš slabé na to, aby si z něj Západ mohl dělat nepřítele číslo jedna. Rusko má jen ropu, jejíž význam klesá, a armádu, která má tu největší slávu už za sebou,“ uvádí své argumenty ekonomka.

Na závěr svého materiálu se autorka věnuje státům, které v roce 2017 měly největší výdaje na obranu. Patřičné statistické ukazatele lze najít i v dokumentech, které zveřejnil nezávislý mezinárodní institut, jenž se věnuje mírovému výzkumu konfliktů, kontrole zbrojení a odzbrojení - Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI).

„V roce 2017 měly největší výdaje na obranu USA: 610 mld. USD. To je 35 % globálních výdajů na obranu. Druhé nejvyšší výdaje měla Čína, přesto s 228 mld. USD za USA výrazně zaostává. Pro mnohé bude překvapením, že globální trojkou je Saúdská Arábie. Tu v roce 2017 stála obrana 69 mld. USD. Rusko je až čtvrté s pouhými 66 mld. USD,“ odkazuje se na čísla Šichtařová a zároveň poukazuje, že Rusko má tak desetkrát nižší výdaje na obranu než USA!

Podle jejího názoru evropští politici i evropská veřejnost, zejména pak v České republice, jsou poněkud zastydlí v osmdesátých letech ve studené válce mezi USA a Ruskem, kdy stále řeší, kdo je a není ruský agent.

„Jenže Rusko je už jen stínem a parodií té původní velmoci,“ uvedla odbornice.

Dodala, že Evropa dosud nepochopila, že tato nová studená válka má už nové aktéry - USA a Čínu.

„České vnucování se Číně, cesty českých politiků do Číny a škemrání o čínské investice u nás tedy v tomto světle působí nejen mimořádně naivně, ale také nebezpečně,“ uzavírá Šichtařová.

K otázce velmoci jako stínu a parodie

Na začátku prosince roku 2017 ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Islámský stát* byl v Sýrii rozdrcen na obou stranách Eufratu. Později šéf Generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov uvedl, že SAR byla zcela osvobozena od teroristů IS* a poslední bojovníci byli zničeni v Dajr az-Zauru. Ozbrojený konflikt v Sýrii začal v březnu 2011. Podle OSN za tuto dobu zemřelo více než 220 tisíc lidí. Rusko zahájilo vojenskou operaci proti IS* v září 2015 na žádost oficiálního Damašku.

Stojí za zmínku i úspěchy Ruské federace v četných směrech zahraniční politiky: řešení Krymské otázky, odpor vůči NATO na území od východní Evropy po Korejský poloostrov, účast na založení takových organizací jako Šanghajská organizace spolupráce, Euroasijská hospodářské unie a BRICS.

Rusko tradičně pokračuje ve vývoji a modernizaci nejpokročilejších zbraní a vojenské techniky, mezi ně zejména patří raketový komplex s globálním doletem Avangard, raketové komplexy Jars, modernizovaný strategický bombardér Tu-95MS, hlavní jaderná ponorka projektu Kňaz Vladimir, stíhací letouny páté generace Su-57 a další.

*IS – teroristická organizace zakázaná v Rusku

Více:

Nezlob medvěda: NATO čelí konfliktu s Ruskem v Arktidě
Summit BRICS v Brazílii ponížil NATO a G7. Názor
Stoltenberg: NATO uznává vesmír za nový operační prostor
Štítky:
osud, NATO, Emmanuel Macron
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář