07:28 13. prosince 2019
Český spisovatel Milan Kundera v roce 1973 v Praze

Disidenti ho nenáviděli: Kunderova manželka Věra promluvila o emigraci

© AFP 2019 /
ČR
Získat krátkou URL
8663
Sledujte nás na

Manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery, Věra Kunderová, poskytla rozhovor brněnskému literárnímu měsíčníku Host, v němž promluvila o emigraci. Ta je dle jejího názoru nejhorší blbostí, kterou může člověk v životě udělat.

Disidenti se Kundery báli

V rozhovoru z úst Kunderové zaznělo například to, že disidenti podle Kunderové jejího manžela nenáviděli. Důvodem mělo být to, že již před revolucí měli strach z toho, aby nestanul v čele politické opozice.

„Vybrali jako vůdce protikomunistické opozice (pozdějšího prezidenta Václava) Havla a měli obavy, že Milan, který byl v zahraničí tehdy mnohem známější, by chtěl být sám v čele politické opozice,“ pronesla.

Návrat zpět

Manželka spisovatele promluvila také o návratu po revoluci v roce 1989. Ten dle ní již nebyl možný z praktických důvodů, ale také kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. Přiznala přitom, že zažila touhu být doma. „Připadám si jako otrok na plantáži, který se v noci ve snech vrací do své země,“ podotkla v rozhovoru.

Manželé se v 70. letech rozhodli, že zůstanou ve Francii. Kundera totiž obdržel pozvání vyučovat na univerzitě.

Co se ještě návratu zpět do země týče, Kunderová uvedla, že nemožnost návratu si poprvé uvědomila po tom, co v roce 2008 vyšel v týdeníku Respekt článek o údajném Kunderově udavačství v 50. letech. Daný text v médiích, v němž historik Adam Hradilek upozornil na archivní dokument naznačující, že Kundera v 50. letech udal západního agenta Miroslava Dvořáčka, prý Kunderovou i jejího muže zdravotně zničil.

„A nikdo se mu dosud neomluvil!“ posteskla si a dodala, že se její manžel proti takovému podezření tehdy důrazně ohradil a zvažoval i žalobu na dané médium.

Toto nařčení však odsoudilo i dalších jedenáct světově známých spisovatelů, mezi kterými byli i čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu. Ti ve společném prohlášení kauzu označili za „očerňovací kampaň“.

Největší chyba po sametové revoluci?

Kunderová měsíčníku Host také prozradila, co bylo podle ní tou největší chybou po sametové revoluci. Myslí si, že tím byla skutečnost, že disidenti chtěli vymazat celou dobu komunismu a že se nenavázalo na pražské jaro ze 60. let.

„Z pohledu disidentů to bylo asi logické, protože pokud by uznali, že komunismus nebyl skrz naskrz zlo, tak by možná nevypadali jako takoví hrdinové a bojovníci, ale tu zemi to poškodilo,“ dodala k věci.

Stějně tak si ale stojí za tím, že si lidé v tehdejším Československu nechali namluvit, že komunismus trval 50 let. „Vy jste začali znovu, ale tím jste přerušili tu důležitou kontinuitu,“ řekla.

Romány a překlady

Mimo jiné manželka slavného spisovatele prozradila i něco málo o jeho práci. Řeč přišla na poslední čtyři romány, které napsal ve francouzštině. Kunderová uvedla, že český překlad čtvrtého z nich Slavnost bezvýznamnosti se dlouho odkládal, protože Kundera přemýšlel o tom, že by ho přeložil sám.

„Ale teď už to nejde, tak to bude aspoň kontrolovat. Pokud to dopadne dobře, tak by další měla být Nevědomost,“ řekla.

Milan Kundera

Francouzský spisovatel českého původu letos v dubnu oslavil 90 let. Kundera je významnou osobností ve světě literatury a již od roku 1975 žije ve Francii. Je autorem mnoha básní, dramat, prózy a esejí, přičemž jeho tvorba patří k nejčastěji překládaným českým dílům na světě.

Milan Kundera se narodil v Brně, ale již dlouho dobu žije v zahraničí a straní se veřejnosti. Poslední rozhovor poskytl v roce 1986 a již dlouhá desetiletí mlčí. Jeho adresu ve Francii zná jen málokdo a v kontaktu je pouze s pár přáteli.

Jeho tvorba je nadčasová a univerzální, proto dokáže oslovit čtenáře různých generací, kultur i vzdělání. Kundera již jako student vynikal svým intelektem a rozhledem. Vystudoval gymnázium a poté se věnoval studiu literární vědy a estetiky na Karlově univerzitě. Nakonec přestoupil na FAMU, kde od roku 1964 působil jako docent. Poté, co emigroval do Francie, učil na univerzitě v Rennes i v Paříži. Spisovateli bylo odebráno československé občanství a francouzské občanství získal v roce 1981.

Kundera ale na Česko nezanevřel, zemi navštívil několikrát. V roce 1995 dokonce od prezidenta Václava Havla získal medaili Za zásluhy. Tu však tehdy převzala právě jeho žena.

Více:

Emotivní loučení se spisovatelem Stránským. Zněla slova o zahnívajícím politickém žabinci
Pochopil jsem, proč naše média o Krymu nepíšou. Musela by psát pravdu, říká známý spisovatel
Spisovatel Jurman k výročí listopadu: Žádná sametová revoluce, ale prostě převrat. A co Havel? Jidáš, který zradil národ
Štítky:
sametová revoluce, revoluce, návrat, emigrace, manželka, spisovatel, Milan Kundera
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář