02:44 14. srpna 2020
ČR
Získat krátkou URL
Pomník vlasovcům v Praze, první v Česku (45)
201536
Sledujte nás na

Bývalý velvyslanec na Ukrajině a v Rusku Jaroslav Bašta poskytl portálu Prvnizpravy.cz komentář, v němž se zabýval různými názvy českých vesnic a obcí. V této souvislosti pak navrhl, že by se městská část Prahy-Řeporyje měla také přejmenovat. Jak?

V samotném úvodu svého příspěvku se bývalý velvyslanec věnoval tomu, že měli naši předkové svérázný smysl pro humor, když některé obce pojmenovali tak, jak je pojmenovali. Díky zajímavým a mnohdy úsměvným názvům tak můžeme zjistit, kdo kde v minulosti bydlel. Jako příklady uvedl třeba obec Hrdlořezy, kde bydleli rváči či Kozolupy, kde se usadili lupiči koz. Zmínil se ale i o časté skupině posměšných názvů, které představovaly odkazy na divné zvyky v zemědělství, jako například Řeporyje.

Řeporyje ala Náckov?

Vzhledem k aktuálnímu dění a iniciativě řeporyjského starosty Pavla Novotného, který chce, aby u nás vyrostl pomník vlasovcům, Bašta navrhl, aby byly Řeporyje přejmenovány na Náckov.

„Po jednomyslném rozhodnutí zastupitelů obce Řeporyje o postavení pomníku Vlasovcům na počest 75. výročí ukončení II. světové války bych navrhoval, aby se tato samostatná městská část v den odhalení památníku oficiálně přejmenovala na Náckov. Určitě si tuto poctu zaslouží,“ napsal na portálu.

Následně vysvětli, že se Řeporyje stanou první českou obcí, která postaví pomník příslušníkům 29. granátnické divize SS (1. ruská).

„Ti natolik prosluli svými zločiny v srpnu 1944 při potlačování Varšavského povstání, že je nacisté museli odvelet, rozpustit a nakonec zařadit do jednotek ROA (Ruské osvobozenecké armády) pod velením generálmajora Sergeje Buňačenka. Právě toho, který se utábořil v Řeporyjích. Ostatně válečná angažovanost vlasovců je skutečně hodna řeporyjského pomníku. Proti Rudé armádě bojovali přesně 24 hodin z 13. na 14. března 1945 na Odře. To jen na upřesnění k argumentaci pánů Žáčka a Novotného, jací to byli hrdinní bojovníci proti komunismu a stalinismu,“ podotkl.

Bašta ale poukazuje především na to, že vlasovci měli na svém kontě celou řadu zločinů proti civilnímu obyvatelstvu v Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Jugoslávii a zejména v Polsku. „Navíc Sergej Buňačenko po vylodění Spojenců v Normandii velel pluku východoevropských dobrovolníků, který v červnu a červenci 1944 způsobil těžké ztráty anglo-americkým vojskům u Saint-Lo. Obdržel za to od Němců Železný kříž (a pak ho možná kvůli tomu o rok později Američané vydali Sovětům). Nevím proto, jak se adorace vlasovců bojujících proti našim spojencům na západě i na východě shoduje s faktem, že Československo patřilo do tábora vítězů války,“ uvedl.

Bývalý velvyslanec dále píše, že plánovaný památník bývalým spojencům nacistického Německa zapadá do obecného trendu revize dějin z pohledu poražených. Dle jeho slov má své obdoby například v Pobaltí, na Ukrajině, na Balkáně a někdy také v západní Evropě. „Jde o pomalu otevíraná Overtonova okna, z nichž po třech čtvrtinách století vypadávají bývalí příslušníci SS (mimo Německo) nikoliv jako váleční zločinci, ale vlastenci a bojovníci proti komunismu,“ stálo v jeho komentáři.

Závěrem však poukázal na jeden velký historický problém s pomníkem u nás, a sice, že v Evropě za druhé světové války existovaly jen dva národy, které neměly své jednotky SS. Dle Bašty to byli právě Češi a Dánové.

„Samozřejmě, že se tenkrát našli svině, kterým se podobná kariéra zalíbila, ale (i v Dánsku) napřed se museli dát k Němcům, a pak se teprve mohli stát esesáky. Proto u nás ty správné bojovníky proti komunismu nemáme. Zastupitelstvo Řeporyj s podporou ODS je holt chce adoptovat, aby šlo s dobou a odtáhlo nás někam na východ k hranicím Ruské federace. Snad se ten Náckov dál rozrůstat nebude,“ uzavřel celou věc.

Pomník vlasovcům a jeho schválení

S iniciativou postavit památník vlasovcům v pražských Řeporyjích přišel kontroverzní starosta této městské části Pavel Novotný. Svůj plán odůvodnil tím, že vlasovci přespali jednu noc 6. května právě v Řeporyjích. Na svém facebookovém účtu již dříve uvedl, že naprosto zásadně ovlivnili průběh Pražského povstání a o osudu Prahy se fakticky rozhodlo v Řeporyjích.

Již v minulosti Velvyslanectví Ruské federace v ČR varovalo Česko před porušením závazků v rámci Úmluvy o zločinech proti lidskosti v případě postavení pomníků vlasovcům. Daný resort tehdy připomněl, že by došlo k porušení závazků České republiky jakožto účastníka Úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti z roku 1968. V dokumentu je ukotveno, že na takové zločiny (nikoli pouze na osoby, které je spáchaly) „se promlčení nebude vztahovat, bez ohledu na dobu jejich spáchání“.

Vlasovci byli totiž sovětští občané, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do kolaborantské ozbrojené formace Ruská osvobozenecká armáda (ROA), která byla vytvořena nacistickým Německem. ROA od začátku roku 1945 bojovala na straně Třetí říše, ale na konci války se zúčastnila Pražského povstání, Prahu však do kapitulace německé armády ve městě a vstupu Rudé armády opustila.

Nicméně, i přes varování velvyslanectví zastupitelé v Řeporyjích v úterý 10. prosince rozhodli, že pietní místo věnované členům Ruské osvobozenecké armády v této pražské čtvrti bude.

Téma:
Pomník vlasovcům v Praze, první v Česku (45)

Více:

Co má společného Mikuláš Minář a Mussolini? Diplomat Bašta rozřízl další bolák Milionů chvilek
Klid před bouří: Schneider a Bašta promluvili o bezpečnostní situaci v Česku
Kdy může vzniknout klimatický komunismus stoupenců Grety? Bašta o „osvědčeném receptu“ na všechny neduhy globalizace
Štítky:
vlasovci (Ruská osvobozenecká armáda, ROA), pomník, Pavel Novotný, Řeporyje, název, Jaroslav Bašta
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář