„Západní politika je postavena na lži a my tomu sloužíme.“ Ondráček okomentoval tajné dokumenty o válce v Afghánistánu

Bývalý policista a poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček se na svém účtu na Facebooku vyjádřil k válce v Afghánistánu. Podle něj je západní politika postavena na lži, jejíž jsme sluhové. Proč?

Hned v úvodu příspěvku politik uvedl, čemu podle jeho názoru sloužíme.

„Přátelé, další ze zpráv, že západní politika je postavena na lži! A tomu my sloužíme. Ještě věříte, že se v Afghánistánu bojuje a umírá za ČR?“ napsal politik.

K příspěvku pak připojil také odkaz na článek, který o dané problematice pojednává.

Reakce na sociální síti

Na Ondráčkův příspěvek okamžitě reagovali lidé. Většina z nich přitom psala, že ničemu takovému nevěřila.

„Nevěřila jsem tomu. Stále to jsou cizí vojska v cizí zemi a to se nedá „sebekrásnější“ výmluvou ospravedlnit,“ napsala jedna uživatelka.

Další z komentujících se pak zamyslel nad tím, proč to nyní vyplavalo na povrch: „Koho to tak mohlo ještě překvapit. Asi to je pro ně už celkově neudržitelné, tak to už museli oficiálně vyhlásit.“

Jeden z uživatelů dokonce v dané otázce použil vtipné přirovnání: „Vojska, co vstoupí do cizí země, jsou okupanti. Každý si má udělat pořádek doma sám. To je jako tchyně, když se míchá do manželství mladým.“

Pravda o válce v Afghánistánu

Deník The Washington Post nedávno přišel s informacemi o tom, že američtí politici lžou o konfliktu v Afghánistánu. Dané médium se totiž po soudní bitvě, která trvala tři roky, dostalo k důvěrným spisům americké vlády. V dokumentu, který čítá 2000 stran, je uvedeno, že nejdelší válka, kterou kdy Spojené státy vedly a v níž umírají i čeští vojáci, nespěje k úspěšnému konci. Ve skutečnosti totiž jde o konflikt, který nejde vyhrát. Tento fakt však ale američtí prezidenti, generálové a diplomati rádi zamlčují.

Upozorňuje se především na to, že prezidenti USA, od George Bushe až po Donalda Trumpa, stejně jako představitelé armády každým rokem ujišťovali veřejnost, že Američané v Afghánistánu dosahují pokroku, a tak má smysl ve válce dále pokračovat.

Opak je však pravdou. A jedním z důvodů takového stavu je i to, že bojové strategie měly být osudově chybné. Dalším důvodem je pak i to, že Washington údajně plýtval obrovskými sumami peněz v marné snaze modernizovat Afghánistán. Stejně tak se Američané příliš nevyznamenali při boji s korupcí, proti obchodu s opiem nebo při budování schopné afghánské policie a armády. A to vše je nyní důvodem toho, že úspěšné zakončení mise je tak po osmnácti letech prakticky v nedohlednu.

„Nepodnikáme vpády do chudých zemí, abychom z nich udělali bohaté. Ani do autoritářských, abychom z nich udělali demokratické. Vstupujeme tam, kde je násilí, abychom zajistili mír – a v Afghánistánu jsme jasně selhali,“ přiznal bývalý speciální vyslanec USA v Afghánistánu James Dobbins.

Navíc se uvádí, že i když válka v roce 2001 začala jako válka proti terorismu, tak si její smysl, důvody a cíle během let uvnitř americké administrativy různí lidé v různých dobách vykládali různě.

Připomeňme však, že stávající prezident Donald Trump neustále hovoří o své snaze ukončovat nekonečné války, na čemž si tak trochu zakládá i svou kampaň. Konkrétně slibuje, že dostane vojáky zpátky domů. Nedávno prohlásil, že američtí vojáci v Afghánistánu zůstanou, dokud se nedohodnou s Tálibánem, anebo až do doby naprostého vítězství. Lídr USA také před necelými 14 dny osobně navštívil Afghánistán přislíbil, že chce snižovat počet amerických vojáků v Afghánistánu, a to i navzdory tomu, že jej teprve nedávno sám zvýšil.