„Velké zklamání.“ Ruské ministerstvo zahraničí zareagovalo na přijetí zákona v Česku o Dnu památky obětí roku 1968

Přijetí zákona v Česku, který uznává 21. srpen jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, pravděpodobně nepřispěje k úspěšné spolupráci mezi zeměmi. Uvádí se to ve středu v komentáři ruského ministerstva zahraničí.

„S velkým zklamáním jsme se dozvěděli o zákonu přijatém v České republice, který uznává 21. srpen jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Takový přístup parnterů je v rozporu s našimi dvoustrannými dohodami, které jsou zakotvené ve Smlouvě o přátelských vztazích a spolupráci, v níž ‚strany deklarovaly své přání konečně udělat čáru za totalitní minulostí související s nepřijatelným použití síly proti Československu v roce 1968 a dalším neoprávněném pobytu sovětských vojsk na území Československa‘," stojí v komentáři.

„Touha Prahy zase se vrátit k událostem, které se staly před půl stoletím, aby je mohla zahrnout do současného politického kontextu, neochota obrátit list této historie, která kazí atmosféru rusko-českých vztahů, pravděpodobně nepřispěje k úspěšnému průběhu dvoustranné spolupráce,“ uvádí se.

Den památky obětí z roku 1968

Dne 13. prosince podepsal novelu zákona o státních svátcích prezident Miloš Zeman. Česko si tak bude připomínat 21. srpen jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Tvůrci novely uvedli, že noc z 20. na 21. srpna roku 1968 patřila dle jejich názoru k těm nejtragičtějším datům československé moderní historie. Chtěli proto tento den připomínat jako památku desítek obětí, které rovněž na dvou stranách vyjmenovali.

Projednání dané novely poznamenal i výrok Stanislava Grospiče, který se nechal slyšet, že obsazení Československa nebylo okupací. Dle jeho slov lidé, kteří zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Později se však poslanec za svůj výrok veřejně omluvil s tím, že se jednalo o „nešťastné vyjádření“.

Po přijetí dané novely bude mít tak Česká republika 15 významných dnů v kalendáři. Ve Sněmovně čeká návrh ohledně 17. ledna, aby patřil také mezi významné dny jako Den mateřských škol. Ze strany poslanců STAN přišel návrh, podle kterého by se měl 1. květen slavit nejen jako Svátek práce, ale i jako Den vstupu Česka do Evropské unie. Rovněž 15. březen by měl být podle senátora STAN Zdeňka Hraba významným dnem a měla by to být připomínka obsazení Československa nacistickým režimem.