06:28 23. září 2020
ČR
Získat krátkou URL
9814
Sledujte nás na

Česká republika nepodpořila ruský návrh rezoluce Valného shromáždění OSN odsuzující projevy nacismu. Spolu s dalšími zeměmi Evropské unie se český velvyslanec zdržel hlasování. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura označil tento postoj za ostudu a varoval před rostoucím fašismem v české společnosti.

Valné shromáždění OSN ve středu 18. prosince schválilo rezoluci, jejíž plný název zní Boj proti oslavě nacismu, neonacismu a dalších praktik, které přispívají k vyvolávání aktuálních forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a podobných nesnášenlivostí. Dokument podpořilo 133 zemí. Proti byly pouze dvě: Spojené státy a Ukrajina. Dalších 55 zemí včetně Česka a Slovenska se hlasování zdrželo.

V rezoluci se mimo jiné uvádí: „Valné shromáždění vyjádřilo hluboké znepokojení nad oslavováním nacismu, neonacismu a bývalých členů SS, stavěním památek, pomníků a pořádání veřejných demonstrací oslavujících nacismus a neonacismus.“

Podle Okamury je české hlasování ostuda a za tento postoj zkritizoval premiéra Andreje Babiše spolu s jeho stranou ANO, ČSSD a KSČM. Podle něj to svědčí o růstu fašistických a neonacistických nálad ve společnosti.

„Hnutí SPD považuje tento přístup vlády Andreje Babiše (ANO) s ČSSD a KSČM ke schvalování rezoluce za ostudu české diplomacie,“ napsal v pondělí Okamura na svůj Facebook. „Naši občané měli být podle nacistických plánů v průběhu druhé světové války společně s ostatními Slovany vyhlazeni. V naší společnosti je v posledních letech evidentní nárůst fašistických tendencí a někteří politici záměrně neonacismus podporují a oslavují např. vlasovce a banderovce, kteří kolaborovali s Němci a zabíjeli Židy, Poláky i volyňské Čechy,“ uvedl.

Šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka dříve kvůli hlasování v OSN kritizoval i předseda komunistů Vojtěch Filip. Podle něj došlo k „absolutnímu selhání“.

Podobný postoj dříve vyjádřil i předseda slovenské strany Vlast Štefan Harabin, který zkritizoval hlasování Slovenska, jež se rovněž zdrželo.

„Je třeba se zeptat Čaputové, Fica, Lajčáka, Pelegriniho ale i Danka s Bugárem, zda je oficiální politikou SR podpora nacismu a fašismu, když se Slovensko zdrželo hlasování v OSN při rezoluci odsuzující oslavy nacismu a překrucování historie,“ vzkázal na svém blogu na Pravda.sk slovenské prezidentce Zuzaně Čautové, předsedovi vládní strany Směr Robertu Ficovi, ministru zahraničí Miroslavu Lajčákovi, premiéru Petru Pellegrinimu a předsedům koaličních SNS Andreji Dankovi a Most-Híd Bélovi Bugárovi.

Protinacistická rezoluce

Rezoluci odsuzující nacismus předkládá Rusko spolu s dalšími zeměmi ve Valném shromáždění pravidelně několik let za sebou. Proti zpravidla hlasují pouze Spojené státy a Ukrajina, zatímco členské země Evropské unie se hlasování zdržují. I když většina zemí dokument podpoří, rezoluce Valného shromáždění nemají právně závazný charakter.

Spojené státy svou pozici obhajují tím, že ačkoliv vystupují proti nacismu, text dokumentu omezuje svobodu slova a slouží Rusku k útokům proti Ukrajině.

Text rezoluce rovněž připomíná doporučení zvláštního zpravodaje Rady lidských práv OSN, že „jakékoliv pamětní oslavy nacistického režimu, jejich spojenců a přidružených organizací, oficiální či neoficiální, mají být zakázány“.

„Hnědnutí v Evropě“

Před přepisováním historie a růstem antisemitismu varoval bezpečnostní analytik Jan Schneider ve svém článku na stránkách Česká pozice 27. prosince. Podle něj zářijové Usnesení Evropského parlamentu o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy, které označuje pakt Molotov-Ribbentrop za příčinu vypuknutí 2. světové války, „hanebně“ deformuje dějiny.

Kromě toho upozorňuje na glorifikaci nacistických kolaborantů v zemích východní Evropy. Jedná se například o vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery, jehož datum narození ukrajinský parlament zařadil v prosinci 2018 mezi významné státní události. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček to označil za „vnitřní záležitost Ukrajiny“.

Ke glorifikaci kolaborantů s nacistickým režimem dochází i v Pobaltí. V Lotyšsku od roku 2008 pravidelně dochází na Den nezávislosti, který připadá na 16. února, k neonacistickým pochodům v hlavním městě. V estonském městě Mustla byla odhalena pamětní deska důstojníkovi Waffen SS Alfonsi Rebanemu, který se po 2. světové válce přidal k britské tajné službě MI6 a podílel se na organizaci ozbrojeného odboje proti sovětské vládě v Estonsku. V září 2019 lotyšský ministr obrany Artis Pabriks prohlásil, že lotyšské legie SS jsou chloubou země.

V Praze byl několikrát poškozen pomník maršálu Ivanu Koněvovi v Praze 6. Městská část letos odsouhlasila  jeho přemístění. V tomto roce primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) rozhodl, že se po rekonstrukci Staroměstské radnice nevrátí na své místo pamětní deska z roku 1946, která připomíná podíl Rudé armády pod velením maršála Koněva na osvobození Prahy.

Starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný prosadil vybudování pomníku vlasovcům, kteří pomohli pražskému povstání, ale již dříve bojovali na straně nacistického Německa proti Sovětskému svazu.

Více:

Drážďany vyhlásily nouzový stav kvůli růstu nacismu. Matějka: K tomu by nedošlo, kdyby Merkelová neotevřela hranice
Vašíček: Stavět pomník vlasovcům je oslavou nacismu v nejčernějších barvách. Takovou hanbu by si v Německu nedovolili
V OSN přijali rezoluci k boji proti oslavování nacismu. Česko a Slovensko se zdržely hlasování
„Měl by rezignovat,“ obul se Filip do Petříčka. Zajímá ho, proč ČR nepodpořila rezoluci о Boji proti oslavování nacismu
Je oficiální politikou Slovenska podpora nacismu? Harabin je šokován extrémy na politické scéně SR
Štítky:
Valné shromáždění, OSN, nacismus, Rusko, Tomio Okamura, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář