23:09 24. května 2020
ČR
Získat krátkou URL
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (131)
440126
Sledujte nás na

Český velvyslanec při Severoatlantické alianci Jakub Landovský varuje, že situace je na Blízkém východě vážná. V rozhovoru pro Právo uvedl, že za to může jak vyhrocení vztahů mezi Spojenými státy a Íránem, tak i rozhodnutí Turecka vyslat svou armádu do Libye.

Světem v pátek otřásla zpráva o útoku amerických dronů na velitele íránských elitních sil Quds Kásima Sulejmáního v Iráku. Premiér Andrej Babiš (ANO) se již nechal slyšet, že doufá, že situace nebude dále eskalovat. Velvyslanec Jakub Landovský v rozhovoru pro Právo prohlásil, že je situace vážná, ale je výsledkem celé řady incidentů, které se v minulém roce odehrály na Blízkém východě.

„Raketový útok na Kásima Sulejmáního je odvetou za útoky na irácké základny ze strany šíitských milicí," prohlásil velvyslanec. „Všichni doufáme, že nedojde k další eskalaci napětí. Situace je nicméně vážná, protože šíitské milice, které se podílely i na obležení ambasády Spojených států v Bagdádu, nejsou pod plnou kontrolou centrální vlády. Operace USA je vyvrcholením celé řady incidentů včetně útoku na saúdskoarabská ropná zařízení a omezování plavidel v Perském zálivu. Ve všech případech byla nějakým způsobem dotčena suverenita zemí v regionu,“ vysvětlil Landovský.

Rovněž i podle Babiše odpovědnost za páteční incident nese Írán a s ním spřízněné milice v Iráku.

„Jednotky řízené a podporované Iránem se v uplynulých týdnech podílely na útocích na americké cíle. USA jsou náš spojenec v rámci NATO, ale tato záležitost se NATO přímo netýká. Doufám, že akce neprohloubí destabilizaci blízkovýchodního regionu a nebude dále eskalovat,“ prohlásil včera Babiš.

Na konci minulého roku došlo k několika raketovým útokům proti americkým základnám v Iráku. Z nich Washington obvinil iráckou šíitskou organizaci Katáib Hizballáh, jejíž vůdce Mahdí Muhandis byl zabit spolu se Sulejmáním.

V reakci na útok na své základny Spojené státy 30. prosince podnikly nálet na tábory této skupiny na hranici se Sýrií. V důsledku útoku zemřelo 25 ozbrojenců a několik desítek bylo zraněno. Tento útok vedl k násilným protestům před americkou ambasádou v Bagdádu. Washington obvinil z nepokojů Írán.

Ale i dříve došlo k několika dalším vážným incidentům. Dne 12. května došlo k útoku na čtyři komerční lodě u Spojených arabských emirátů. Později 13. června došlo k útoku na další dva tankery v Ománském zálivu. Washington z incidentů obvinil Teherán, který svou odpovědnost popírá.

O týden později 30. června íránské síly sestřelily americký dron, jenž se podle nich nacházel v íránském vzdušném prostoru. Podle Američanů se ale nacházel nad mezinárodními vodami. Trump tehdy uvažoval o vojenské odvetě, kterou ale na poslední chvíli odvolal.

Vyhrocení situace v Libyi

Landovský upozornil i na rostoucí napětí v Libyi, kde pokračují boje mezi polním maršálem Chalífou Haftarem a mezinárodně uznávanou vládou v Tripolisu. Turecký parlament ve čtvrtek souhlasil s vysláním armády do země, kde může pomoci silám loajálním vládě v Tripolisu. Podle Landovského Turecko „v poslední době svou politikou vybočuje z vyjetých kolejí“.

„Může to posílit migrační toky, které budou mít v případě většího konfliktu humanitární opodstatnění. Turecko stále častěji aktivně působí mimo své hranice. Začalo to v Sýrii a teď se to posouvá do východního Středomoří,“ poznamenal český velvyslanec.

Landovský si ale chválil jubilejní summit NATO v Londýně, kde se podle něj podařilo „utlumit vášně“.

„(Schůzka lídrů NATO, pozn. red.) ukázala, že aliance je schopná se adaptovat nejen na vnější dění, ale i na vývoj vztahů mezi svými členy,“ poznamenal.

Nadále ale podle něj trvá problém, kdy Turecko považuje některé kurdské organizace za teroristy, přestože sehrály významnou roli v boji proti Islámskému státu* v Sýrii.

„Kurdové byli vynikajícím spojencem, to je neoddiskutovatelný fakt. Většina evropských států na to upozorňovala. Ale v NATO nelze prosazovat záležitosti, se kterými nesouhlasí všichni členové. Když se náš spojenec rozhodne své problémy řešit individuálně, tak NATO mu v tom může jen těžko zabránit,“ uvedl.

*Teroristická organizace zakázaná v Rusku.

Téma:
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (131)

Více:

Írán oznámil, že se Spojené státy pokusily přerušit společná cvičení s Ruskem
Lavrov a Zaríf: Vražda Sulejmáního vede k dalšímu kolu zvyšování napětí
Rakev s tělem íránského generála Sulejmáního dorazí do města Karbalá na pohřební průvod
Nejvyšší vůdce Íránu slíbil USA pomstu za vraždu Sulejmaního
Tím, že zavraždily Sulejmáního, spáchaly USA velmi těžký zločin, prohlásil Rúhání
Štítky:
NATO, USA, Kásim Sulejmání, Česká republika, Írán
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář