Klán rozluštil, oč jde Spojeným státům na Blízkém východě. A není to jen ropa

Člen Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) Jan Klán se prostřednictvím Facebooku vyjádřil k tomu, o co jde podle jeho názoru Spojeným státům na Blízkém východě. V této souvislosti se však dotkl také NATO. Co si politik o celé věci myslí?

Na oficiálním facebookovém profilu KSČM se objevil názor Jana Klána, který se zaměřil na současné dění ve světě a na to, proč se USA a NATO chovají tak, jak se chovají.

„A je to tady. NATO stojí za Trumpem až za hrob. Proč? Že by jen proto, že je to spojenec a hlavní zakladatel dnes už útočného paktu než obranného. V poslední době navíc NATO zaujalo novou strategii - expanzi na pozvání. Sice nemáme nepřítele v podobě Sovětského svazu, ale my si nějakého vymyslíme. Položme si zásadní otázku: je válka mezi dvěma demokratickými zeměmi možná?“ ptá se politik.

Následně v příspěvku píše, že válka z logiky věci možná není, ale zároveň se zamýšlí nad tím, kdo určí, zda ta či ona země je demokratická/nedemokratická. „Že by USA? Jaká jsou rozpoznávací měřítka? Ta se přeci dají měnit...“ podotýká.

„USA si hrají na světového četníka a snaží se vyvážet svůj typ demokracie za pomoci násilí a vnucování. K tomu požívá rétoriku ochrany lidských práv, protože ten či onen stát, který se jim znelíbí, může být automaticky přesunut do nové „osy zla“,“ míní Klán.

V závěru se pak snaží shrnout, o co vlastně Spojeným státům jde.

„USA jde prioritně o nerostné bohatství (ropa), které je nejvíce právě v oblasti Persie, poté jde o to vyzkoušet si nové zbraňové systémy (drony). Vše je ale důmyslně zaobaleno do ochrany lidských práv, protože prý tam lidé nesmírně trpí a proto je nutné je přeci zachránit,“ představil svůj názor na věc.

Pod názorem Klána strana KSČM připojila ještě odkaz na článek s názvem NATO vyzývá ke zdrženlivosti po zabití Sulejmáního, který zveřejnil portál ct24.cz. V něm se píše, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na pondělí mimořádnou schůzku velvyslanců členských zemí, kde se řešilo napětí na Blízkém východě. Situace se vyostřila poté, co americký dron zabil v Iráku íránského generála Kásima Sulejmáního a mnohé další.

Podle informací v článku se členské státy shodly na potřebě zdrženlivosti a deeskalace situace. Pojednává také o tom, co Američanu vedlo k zabití Sulejmáního.

Smrt íránského generála Sulejmáního v Bagdádu

V pátek v noci na 3. ledna provedly USA na pokyn prezidenta Trumpa raketový útok v oblasti bagdádského letiště v Iráku, v jehož důsledku zahynul velitel jednotek Kuds, generál Kásim Sulejmání, a dalších jedenáct lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku.

Trump dodal, že je po zabití íránského generála Kásima Sulejmáního připraven na další akce proti Íránu.

„Pokud bude Američanům někde hrozit nebezpečí, definovali jsme naše cíle a já jsem připraven podniknout všechna nezbytná opatření. Týká se to především Íránu,“ prohlásil Trump během svého televizního projevu.

Zároveň prezident USA označil Sulejmáního za „teroristu číslo jedna na světě“ a obvinil ho z přípravy útoků na americké diplomaty a členy armády. Prohlásil, že Washington se údajně pokusil válku zastavit zabitím íránského generála. Trump současně zdůraznil, že Spojené státy neusilují o změnu moci v Íránu.

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a prezident Hassan Rúhání uvedli, že se Írán pomstí Spojeným státům. Také ministr obrany Amir Hatami slíbil „drtivou reakci“ na smrt vojenského velitele.

Vraždu Sulejmáního odsoudili v Bagdádu, Damašku i v Ankaře. Ruské ministerstvo zahraničí o