04:02 03. dubna 2020
ČR
Získat krátkou URL
11110
Sledujte nás na

Kandidát pro úřad Veřejného ochránce práv Stanislav Křeček poskytl rozhovor DVTV, v němž hovořil s Martinem Veselovským o nominaci na daný post, o Heleně Válkové i o tom, co funkce ombudsmana vlastně znamená. Řeč přišla také na to, jak by on sám řídil úřad.

V rozhovoru zazněla otázka, v čem je Křeček lepším kandidátem na ombudsmana než Helena Válková. Dotyčný byl otázkou poněkud zaskočen, ale nakonec uvedl: „Snad jen to, že znám poměry, mám nějakou představu, nevidím žádný podstatnější rozdíl.“

Kdo je ombudsman?

Následně přišla řeč na kauzu kolem Heleny Válkové ale i na slova Křečka o tom, že ombudsman není ochránce lidských práv.

„Ombudsman má podle zákona kontrolovat činnost vybraných státních orgánů. Nikoliv chránit lidská práva,“ vysvětlil Křeček.

V této souvislosti však moderátor Křečka tak trochu „konfrontoval“ se zněním zákona č.349/1999 Sb., který pojednává o tom, co je náplní práce ochránce. Jeho úkolem je tak například to, že „přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor.“ Má tedy poskytovat metodickou pomoc obětem diskriminace a mnohé další. Na to však Křeček reagoval slovy, že takové kompetence bylo do náplně práce ombudsmana přidány později.

„Jako jedna z věcí, které k nám přicházejí z Evropy,“ uvedl a dodal: „Ten původní ombudsman byl zřízen z jiného důvodu a k jinému účelu.“

Rovněž si stojí za tím, že Zákon o Veřejném ochránci práv potřebuje přestavbu, jelikož už neodpovídá skutečnosti. I přesto se však zákonem on sám řídí a bude řídit, a to i částmi o diskriminaci. U této příležitosti ale neváhal zdůraznit, jak se vlastně diskriminace definuje.

Co je to diskriminace?

Prezidentem navržený kandidát pak také prohlásil, že úřad oproti Anně Šabatové řídil méně „neziskovkářsky“. Toto tvrzení pak chtěl moderátor blíže rozvést.

„Když si založíte neziskovku, tak ji založíte s nějakým předpokladem, že chcete něco prosadit. To je rozdíl od úřadu, který má nejdříve zjišťovat. Já mám někdy dojem, že v té naší práci už předem bylo známo, že to je diskriminace, na té diskriminaci pracovalo také nejvíce právníků, přestože na tu diskriminaci si u nás stěžuje ani ne 5 % lidí,“ řekl.

Následně dodal, že si lidé na tu diskriminaci zkrátka nestěžují. Dle něj navíc není možné to obcházet výrokem, že jsou lidé tak diskriminováni, že už si ani nestěžují, není možné. Naopak zmínil, že spíše jsou jiní označováni za diskriminanty kvůli hájení svého způsobu života a názorů, což podle jeho mínění vnáší do společnosti frustraci a nepochopení.

Romská menšina

Za zmínku ale dozajista stálo i to, co o Křečkovi napsali členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny: „Je pro nás nepřijatelné, aby nejvyšší úřad, ke kterému se mohou lidé odvolávat ve věcech diskriminace, vedl člověk, který diskriminaci podporuje.“

Podle Křečka tak proti němu byla rozpoutána kampaň. Dříve tomu tak totiž nebylo: „Nyní najednou se tady objevují takovéto hlasy.“

Zdůraznil také, že jako advokát jezdil po celé republice a zastupoval Romy před soudy, ve věci bytové, ve věci práva. Zaměřil se také na členy dané Rady, která se proti němu vyjádřila, o kterých údajně nikdo nic neví, nikdo je nezná a kteří k integraci Romů vůbec nepřispívají.

Celou věc navíc Křeček považuje za to, že někteří nechtějí, aby byl zvolen na post ombudsmana, a poukazuje na skutečnost, že jim vadí jeho deklarovaný cíl soustředit se i na práva většiny, nejen menšiny

„Máte vyloučené lokality. Ve vyloučené lokalitě každý mluví o právech těch, kteří v ní bydlí. Ale kdo se stará o práva těch lidí, kteří bydlí vedle? Kteří mají s bydlením peklo a tak dále. To je to, co tu společnost zajímá a čemu se také musíme věnovat. Jinak je ta společnost stále rozdělována, a to není podle mě pro společnost dobré,“ vysvětlil, čím by se chtěl zabývat.

Dále byl rozebráno i to, že Křeček uvedl, že „pokud mají majitelé bytů špatné zkušenosti s Romy, mohou jim kvůli jejich původu byt nepronajmout“. V tomto případě dotyčný uvedl příklad z praxe: „My jsme kontrolovali realitní kancelář, která ten byt pronajímala. My jsme jí vytýkali, že tam nepustí Romy. Ale copak ta realitní kancelář může dělat něco jiného než řídit se pokyny toho majitele? Ale na toho majitele my jsme nešli a neptali jsme se ho, proč dal takový pokyn.“

Důležité dle něj je i to, aby se Romové o svá práva hlásili sami. „Rozhodně se o svá práva neberou tak, aby to bylo vidět, aby si to ta společnost uvědomovala,“ míní a dodává, že tato společnost není rasistická, což dobře vidíme i na Vietnamcích. „Copak s Vietnamci je nějaký rasistický problém? Ale ve vztahu k Romům je ta společnost stále obviňována z rasismu, z diskriminace. A je to oprávněné takhle se k lidem stavět?“ ptá se.

Zároveň podotkl, že je diskriminace neetická a nemorální, ale řešení není v obviňování z ní. Zmínil také to, že problémem je i to, že mnoho stížností, které na úřad přicházejí, je oprávněných.

Kritika za tři, dva, ….

Křečkovo tvrzení o Romech se ale mnohým nezamlouvalo. Zkritizovat jeho slova tak již stihl například Petr Bittner z Deníku Referendum, vědec a publicista Boris Cvek či socioložka z Univerzity Karlovy Linda Sokašová.

Bittner podotkl, že Romové se o práva budou starat sami, kdežto ostatním se jim o ně bude starat Stanislav Křeček.

„Úřad ombudsmana/ ombudsmanky je stále zárukou, že se lidé, kteří řeší závažné problémy, dočkají podpory – ať už jde o diskriminaci – Češi velmi intenzivně řeší např. tu věkovou, důchody, nevyplacené dávky nebo nakonec i stavební řízení. Bohužel s novým kandidátem se opět na obzoru otevírá možnost, že nic takového už mít nebudeme. Stanislav Křeček se nechce věnovat diskriminaci, odmítá zastávat práva Romů… A kdo ho určitě podpoří? ČSSD a SPD. Naděje tak zůstává v osazenstvu úřadu. Lidé, co tam pracují, vždycky patřili k těm nejlepším z nejlepších,“ uvedla socioložka.

Za zmínku stojí také to, jak na věc reagoval Cvek. „A většina se o svá práva nepostará? Tohle říká sociální demokrat. Co třeba tahle variace v 19. století: dělníci by se měli postarat o svá práva sami, chci řešit práva kapitalistů. Nebo: černoši by se měli o svá práva starat sami, chci řešit práva otrokářů. Poznáváte v tom českou autentickou levici? Tohle je dlouhodobý poslanec za sociální demokracii a obávám se, že jeho názory jsou v ČSSD většinové,“ napsal.

Více:

A je jasno. Zeman chce na post ombudsmana navrhnout Stanislava Křečka
„Rasisté jsou z této volby nadšeni.“ Zemanův nový kandidát na ombudsmana vytočil kavárnu. Provokace a pomsta, zaznělo
Trikolóra navrhuje zrušení úřadu ombudsmana. Je ukázkou rozpínavosti státu a jeho byrokracie, tvrdí ve straně
Štítky:
kritika, Romové, kandidát, jmenování, post, ochránkyně lidských práv
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář