16:25 22. září 2020
ČR
Získat krátkou URL
233336
Sledujte nás na

89letý Emil Šneberg se spolu s bratry a otcem zúčastnil v květnu roku 1945 Pražského povstání. V rozhovoru pro Parlamentní listy se muž podělil o svůj názor na události 2. světové války a současné diskuse kolem nich.

Na otázku o tom, jak vnímá diskuse kolem přepisování historie, odpověděl, že jde o pokusy zapomenout na skutečnost a na hrůzy, které nacisté dělali i v Česku. Podle veterána to odpovídá záměru na vytvoření větší jednoty mezi účastníky Evropské unie. 

„Jezdil za mnou jeden pan profesor z Drážďan a říkal, že studenti, co se týče války, jsou úplně nepoznamenaní. Prý se to neučí. A tady chtějí to samé. Když to takhle půjde dál, tak se EU opravdu stane Velkoněmeckou říší s obyvatelstvem, které bude mít propagandou či záměrným zamlčováním historie vymyté mozky,“ uvedl Šneberg.

Šneberg si rovněž myslí, že v současné Evropě je antisemitismus znovu na vzestupu. „Slovanské země jsou v ekonomickém područí Západu a na Rusy se pořád plive,“ říká s tím, že i situace s Romy se podle něj posunula kladně kupředu, ale ti jsou znevýhodněni na pracovním trhu. „Nicméně je třeba mít na paměti, že jsme všichni stejní, všichni jsme lidé,“ sdělil.

Veterán také zastává myšlenku zachování národních států a jejich hranic, neboť „přelévání lidí z jiných kulturních sfér po Evropě zakládá na její zkázu“.

O vlasovcích a pomníku v Řeporyjích

„Národ vůbec neví, co vlasovci byli. Tvořili jednotky SS - přísahali věrnost Hitlerovi - operující především ve Varšavě a po vypuknutí Slovenského národního povstání vraždili po boku nacistů naše občany. Nicméně měli jít k Brnu a zaujmout tam obranné postavení proti Rudé armádě. Tam je poslal Ferdinand Schörner, velitel skupiny armád Střed na území protektorátu Čech a Moravy. Tomu se vyhnuli a namířili si to k Američanům. Obrátili strategii svého boje a využili Pražské povstání k tomu, aby se dostali do vědomí obyvatelstva jako vojáci bojující na straně vítězů,“ uvedl Šneberg.

K otázce výstavby pomníku vlasovcům v Řeporyjích veterán Pražského povstání uvedl, že se v této oblasti tehdy nebojovalo a skupina vlasovců se jen zakopala u místního hřbitova.

„Nevím, proč by se jim měl stavět nějaký pomník, když tam nic nedělali. Hned osmého května utekli k Američanům,“ řekl.

O Koněvovi a jeho soše

Šneberg okomentoval i rozhodnutí vedení Prahy 6 v čele s Ondřejem Kolářem odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva. 

„Koněv měl velké zásluhy. Podle tamního starosty Ondřeje Koláře byl masovým vrahem. A koho a kde zavraždil? Proboha, ať se vrátí do školy. Zdá se mi, že má úmyslně klapky na očích a špunty v uších. Ať se podívá, kolik padlo v Praze 9. května 1945 lidí,“ sdělil.

Šneberg také promluvil o zkreslení historie kolem Dukly a Maďarského povstání: „Na Dukle jsem byl v roce 1947. Bylo tam spousta účastníků bojů. Říkali, že ministr obrany Slovenského štátu se v Kyjevě domluvil, že tam nechá jen dvě divize a první československý armádní sbor zformovaný v SSSR projde. Ministr se vrátil do Bratislavy, někdo ho udal, gestapo ho zmáčklo, zmíněné slovenské divize byly rozpuštěny a nasadili tam německé jednotky SS. Ty měly dost času, aby ten prostor ovládly. Tam se sbor dostal do pasti. Tehdejší český velitel hnal lidi na smrt, takže ho Koněv vyměnil za Svobodu. A konečně se situace obrátila.“

Na závěr Šneberg dodal, že se dost obává o osud lidstva. Říká, že cíle konfliktů zůstaly stejné – pořád jde o moc a bohatství, ale na pozadí větší technické vyspělosti.

Více:

„Znásilním kongres ODS.“ Co Pavel Novotný ještě miluje kromě Řeporyjí a vlasovců?
„Co s tím? Koněv nebo Vlasov?“ Raději postavíme pomník penisu, nabídl řešení sporů spisovatel Mnislav Zelený-Atapana
V ruské židovské komunitě vyzvali, aby se v Česku nedemontoval památník maršála Koněva
Štítky:
vlasovci (Ruská osvobozenecká armáda, ROA), Ivan Koněv, dějiny, Pražské povstání
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář