04:25 25. listopadu 2020
ČR
Získat krátkou URL
51061
Sledujte nás na

Spisovatel Benjamin Kuras poskytl serveru Parlamentní listy rozhovor. V něm promluvil například o svém názoru na brexit či na Evropskou unii.

Posledním lednovým dnem Velká Británie vystoupila z Evropské unie. Spisovatel tuto zprávu označil za dobrou s tím, že Velká Británie by mohla být inspirací jiným Evropanům.

„Británie se vrací ke své tisícileté ostrovní svrchovanosti z nadstátního byrokratického konglomerátu řízeného byrokratickými strukturami nezodpovídajícími se občanům. Jak by to mohlo být cokoli jiného než dobrá zpráva? A taky inspirace jiným Evropanům uvědomujícím si ‚demokratický deficit‘ celého eurounijního projektu,“ myslí si Kuras.

Co se týče případných dalších států, které by se mohly k Británii připojit, si spisovatel myslí, že to bude zležet na tom, kolik pokračujících antidemokratických opatření si od byrokracie EU ten či jiný členský stát nechá líbit. Také to podle jeho slov záleží na tom, zda politici daných států v sobě najdou odvahu na to, aby si zažili od „bruselských byrokratů“ to, co zažila Británie během svého odcházení.

„Zatím ve vedení členských států není vidět nikdo, kdo by k odchodu měl dispozice. Takže se bude muset čekat, až ve volbách zvítězí politici, kteří je mít budou. Napadá mě jako první Salviniho Lega v Itálii, trochu pozadu za ním francouzské Národní sdružení Le Penové,“ sdělil spisovatel.

Reforma EU

Podle mínění spisovatele není možné se současnou vládnoucí garniturou Evropskou unii zreformovat. Uvádí, že možná by to šlo s novou, ale i pro tu by to byla dřina. „Představa desetitisíců krkolomně placených byrokratů dobrovolně se vzdávajících svého bydla je jako kapři hlasující pro vypuštění rybníka,“ uvádí dále.

Kuras si myslí, že jediné, co mohou dělat jednotlivé členské státy, je odmítání nařízení, která se příčí jejich přesvědčení a škodí jejich zájmům.

„To by si měly vzít za úkol postkomunistické národy, které mají v sobě z předchozích totalit zabudován barometr zaznamenávající míru totalitního vývoje. Už jen samotná Visegrádská čtyřka dohromady má podobnou početní sílu jako Británie. A že se jí leccos daří, vidíme na stavu afro-islámské imigrace, která zde ještě nedosáhla neintegrovatelnosti jako v sousedním Německu nebo ve Francii. Rumunsko a slovanský Balkán jsou jí nejblíže na ráně, tak by se taky mohly činit na zastavení šílené politiky výměny evropského obyvatelstva,“ míní spisovatel.

Kuras tvrdí, že jsme dospěli do historického momentu, ve kterém východní část Evropy bude muset přijmout úlohu zachránce západní Evropy. Ta jí toho podle Kurase, který odkazuje na Orbánova slova, hodně dluží.

Brexit

Připomeňme situaci s brexitem. Před pár dny, 31. ledna, vystoupila Velká Británie z Evropské unie. Referendum ohledně vystoupení či nevystoupení země proběhlo 23. června 2016. Tehdy hlasovalo pro brexit 51,89 % Britů, proti bylo 48,21 %. Rozhodujícím okamžikem osudu brexitu byly nedávné volby, ve kterých vládnoucí Konzervativní strana získala působivé vítězství. Poté prošla dohoda s EU o podmínkách pro odchod z Velké Británie všemi fázemi schválení a vstoupila v platnost.

Do konce prosince 2020, tedy do konce přechodného období, nedojde ke skutečným změnám. Po celý rok budou EU a Velká Británie jednat o budoucích vztazích. Současně bude země vést obchodní jednání se zeměmi mimo EU, včetně Spojených států, a bude také muset vypracovat svou novou imigrační politiku.

Více:

„Británie je svobodná. Životy to však nijak nezlepší.“ Hampl komentuje brexit a píše o jediné důležité věci pro Čechy
Francie o brexitu. Le Penová hovoří o začátku aliance nezávislých národů. Macron je ale v šoku a chce pro Londýn řád
„Žádné další výstupy z EU nebudou.“ Toto vyjádření Karla Schwarzenberga o brexitu české patrioty nadzvedne
„Evropská unie se bojí dalších odchodů. Chce utahovat státům šrouby.“ Komentátorka Stonjeková promluvila o brexitu
Štítky:
vystoupení, Evropská unie (EU), Brexit, rozhovor, Benjamin Kuras, spisovatel
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář