18:46 12. srpna 2020
ČR
Získat krátkou URL
254103
Sledujte nás na

4. února na německé ambasádě v Praze proběhla prezentace knihy Mezi Prahou a Mikulovem, která je deklarovaná jako „první fundované dílo o dějinách židovského života v českých zemích.“ Historik Ivo Cerman upozornil na kontroverze v kapitole věnované období protektorátu, kde jsou Češi představeni jako spolupachatelé holokaustu.

Podle informace na sociálních sítích německého velvyslanectví v Praze, kniha byla představena v němčině a vyjde také v angličtině, češtině a hebrejštině.

Nejprve na svém blogu na webových stránkách Aktuálně.cz český historik, publicista a vysokoškolský pedagog Ivo Cerman poukázal na to, kdo stojí za vydáním této knihy. Uvedl, že hlavní iniciátorkou a editorkou knihy „Mezi Prahou a Mikulovem“ je česká historička Kateřina Čapková, pracovnice Ústavu soudobých dějin AVČR, zároveň dlouhodobě zaměstnaná v New York University in Prague Jiřího Peheho. Dále cituje úryvek z rozhovoru Kateřiny Čapkové, který poskytla v dubnu roku 2018 pro deník Právo, v něm mluvila o problému „české spoluviny“.

„Příběh holocaustu Židů se u nás vypráví jako výlučně nacistický zločin. Což je také problematické a brzy vyjdou publikace, které tento výklad pozmění. Americký historik Benjamin Frommer připravuje knihu o zavádění protižidovských nařízení za protektorátu, o podílu městských úřadů na ghettoizaci Židů, k níž někde docházelo dříve, než to nařídili Němci…“ cituje slova Kateřiny Čapkové ve svém článku Cerman a poukazuje, že právě americký historik Benjamin Frommer se také ujal kapitoly o holokaustu v nové knize o Židech.

Podle Cermana je svalování viny za holokaust obecnější tendencí americké historiografie, která jen odráží šířící se nenávist k národům východní Evropy.

„Věřím, že německá ambasáda souhlasila s prezentací této knihy bez znalosti revizionistických názorů Kateřiny Čapkové a nevěda o skutečném obsahu této publikace,“ dodal historik.

Ve svém článku poskytl přehled kapitoly o holokaustu, ve které mimo jiné jde o „spontánně vytvořené ghetta,“ trvající nenávist Čechů k Židům a akce českých fašistů.

K otázce českých ghett Cerman uvedl , že těžko lze ale v podmínkách okupace tvrdit, že je Češi vytvářeli sami, spontánně, bez německého příkazu.

„Samozřejmě mě zajímalo, o kterých spontánně vytvořených ghettech, jež měla vznikat v Čechách bez německého příkazu, to Frommer vlastně mluví. Nic nově objeveného v knize není. Frommer skutečně mluví o třech údajných ghettech, jež vznikla již před Terezínem. Předně je to Mladoboleslavský hrad, kam byli Židé soustředěni už v roce 1940. Tady ovšem sám Frommer tvrdí, že se tak stalo na základě rozkazu jičínského oberlandrátu. Pak mluví o Třešti na Vysočině, kam byli vystěhováni Židé z Jihlavy, a konečně o Uherském Brodě, kam měli být vystěhováni Židé ze ‚zlínského regionu‘. I zde ovšem sám Frommer tvrdí, že se tak stalo na příkaz oberlandrátů,“ uvedl Cerman.

Podle českého historika, Frommer zahlcuje spoustou jednotlivých příkladů, jež čtenáře manipulativně posouvají ke kýženému závěru, a to se tyče například citátů z pamětí židovských přeživších, z nichž ale selektivně vybírá jen něco a naopak demonstrativní projevy solidarity k Židům z let 1940-41 nezmiňuje.

„Nový obraz holokaustu jako českého díla je podpořen jen manipulativní stylistikou, kdy autor nepodává ani základní rámcové údaje o okupační správě a hlavních meznících, které by čtenáři umožnily učinit si celkový přehled,“ píše Cerman.

Dodává, že zdání všeobecnosti ve svém textu Frommer dosahuje tím, že používá obecná označení jako „čeští fašisté“, „radikálové“ a „místní úřady“.

„Pouliční útoky vlajkařů a fašistů na Židy a židovské cíle jsou v knize líčeny jako nástroje, jimiž Češi vytvářeli tlak zespoda na zavedení protižidovských opatření. Frommer neřekne čtenářům které organizace konkrétně útoky páchaly, dává přednost zevšeobecňujícím poznačením, jako je ‚čeští fašisté‘, nebo dokonce ‚tschechische Faschistenbande‘,“ uvádí Cerman a dodává, že Frommer neříká čtenářům, že Vlajka byla zakázanou organizací, a to už od 11. listopadu 1938, a všechno to byly akce ilegální organizace, neměly podporu vlády, ani veřejnosti.

Cerman vyvrátil rovněž i výroky o fašistických „místních úřadech.“

„Skutečná samospráva tedy za okupace neexistovala, existovala jen velmi okleštěná státní správa, nástroj výkonné moci, která podléhala německým orgánům,“ vysvětluje.

Podle něj, „Frommerova teze o českém holokaustu není založena na nových objevech, ale na manipulativní stylistice, která pracuje s obecnými pojmy, zobecňováním a selektivním výběrem příkladů a manipulativní prací s memoáry přeživších“.

Na konci svého příspěvku Cerman uvedl: „Frommer a Čapková se pokusili ‚vyrobit‘ Čechům jejich fašistickou minulost, ale myslím, že bychom jim za to neměli být vděční.“

Více:

Tábory smrti a jejich osud
Zamlčování role Rudé armády při osvobození Osvětimi je krokem k jejímu popření. Názor
Osvobození vězňů z Osvětimi sovětskými vojsky
Pellegrini a Čaputová si připomněli Den památky obětí holocaustu. Jenže na osvoboditele se nějak zapomnělo
Štítky:
dějiny, manipulace, Židé, okupace, protektorát, Protektorát Čechy a Morava, holocaust, fašismus, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář