Foldyna: Čechoslováci dříve utíkali před komunisty do Švédska. Teď kvůli strachu o zdraví běží zpět do vlasti

Poslanec Jaroslav Foldyna během zasedání Poslanecké sněmovny promluvil o situaci okolo Čechoslováků, kteří v minulosti utekli před komunismem do Švédska. Nyní se prý vracejí do vlasti, jelikož v této severské zemi vzhledem k situaci nechtějí dále žít.

Jaroslav Foldyna, který po několika desítkách let opustil ČSSD, se aktivně zúčastnil jednání o migraci a situaci na hranicích mezi Řeckem a Tureckem, kam Turecko „vrhlo“ velký počet migrantů, aby je použilo jako zbraň proti Evropské, slovy rakouského kancléře Sebastiana Kurze.

Na půdě Poslanecké sněmovny promluvil o faktu, že Čechoslováci, kteří dříve utíkali z vlasti do Švédska před komunistickou vládou, nyní směřují zpět do vlasti, protože se tam lidé údajně bojí chodit po ulici.

„Švédsko - to je ta země, kde se bojí lidi chodit na ulici, kde migranti z České republiky, kteří emigrovali do Švédska v roce 1970 a utekli před komunisty, utíkají teď zpátky do České republiky, protože tam nechtějí žít,“ uvedl Foldyna.

Jaroslav Foldyna jako bývalý dlouholetý sociální demokrat upozornil na skutečnost, že je solidární s pracujícími lidmi svých zemí. Nechápe ale, jak je možné používat výraz solidarita u ekonomických migrantů.

„Ta paní (pravděpodobně eurokomisařka pro vnitřní věci a pro migraci Ylva Johanssonová – red.) nám říká, že musíme přijmout solidaritu. Já přijímám solidaritu se všemi, co chodí do práce v Düsseldorfu, co chodí ve Švédsku do práce, s dělníky, zaměstnanci. Ale já nevím, o jaké solidaritě mám mluvit s lidmi, kteří sem nepřicházejí z důvodu válečných konfliktů, ale z ekonomických důvodů, což je velké procento těch takzvaných uprchlíků, kteří tam dneska stojí,“ prohlásil poslanec.

Foldyna poukázal na velký počet migrantů, kteří se údajně nacházejí na hranici Evropy z turecké strany. Z jeho pohledu není zajištění hranice dostatečné, aby se situace dala zvládnout.

„Jsou jich čtyři miliony (migrantů – red.), vzkazuje nám pan (turecký prezident Recep – red.) Erdogan. A domníváte se, že čtyři miliony lidí nepustí ti naši policisté? Co tam mají dělat ti kluci? Stát a počkat, až je tam zašlapou do země? Nebo pošleme jim milion eur v drobných, aby je po nich házeli? Nebo fakt si myslíte, že oni potřebují milion eur? Myslíte si, že potřebuje Řecko armádu? Řecko má jednu z největších armád v Evropě,“ řekl Jaroslav Foldyna.

„Oni (Řekové – red.) potřebují rozhodný postoj České republiky, že hranice, hranice země, o nich se nediskutuje, o nich se střílí. Víte, kdo to řekl? Tomáš Garrigue Masaryk. To je podstatné. Děkuju,“ dodal.

Bezpečnostní situace se v evropských zemích výrazně zhoršila po začátku migrační vlny z roku 2015. Mezitím bylo také zjištěno, že migranti ve druhé generaci se v hostitelské zemi chovají agresivněji než jejich rodiče – migranti v první generaci.

fa

Kurz o migraci

Rakouský kancléř Sebastian Kurz zdůraznil, že evropské země by neměly podléhat tlaku Turecka v otázce migrace.

„Zažíváme organizovaný útok Turecka a prezidenta (Tayyipa) Erdogana na Řecko… Jde o plánovaný a cílený útok, který je kontrolovaný a organizovaný státem. Evropa nesmí tomuto tlaku podlehnout," řekl Kurz v rozhovoru pro mediální skupinu Funke.

Rakouský kancléř naznačil, že lidé, kteří nyní přicházejí na hranice, většinou nejsou uprchlíci prchající z válkou zmítaných oblastí Sýrie. „Většina z nich jsou migranti, kteří v Turecku žijí už léta. Tito lidé nemají v Řecku nárok na postavení uprchlíka, protože nejsou v Turecku pronásledováni. Ale využívají je a jejich truchlení, transformují se do nástroje tlaku na EU," uvedl Sebastian Kurz.