06:07 27. května 2020
ČR
Získat krátkou URL
221601
Sledujte nás na

Dnes můžeme sledovat, že řada politiků připomíná smutný den v dějinách Československa. Na sociálních sítích se rozhodli vyjádřit k událostem, které se odehrály tento den před 81 lety. Reakce sledujících nechyběla.

Tiskový mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček na svém Twitteru odkázal na slova Miloše Zemana a označil dnešní datum za temnou hodinu.

​Stojí za zmínku materiál ČT24 před několika dny, v němž se uvádělo, že skupina poslanců chce uzákonit 15. březen dnem zrady a zániku státnosti Československa. Nový významný den by v zákonu o státních svátcích připadal na začátek okupace zbytku českých zemí nacistickým Německem v roce 1939. S takovým návrhem přišli Leo Luzar (KSČM), Jiří Mihola (KDU-ČSL) a Helena Válková (ANO)

S dotyčným hodnocením dějin, které zaznělo od Jiřího Ovčáčka, souhlasila i Karla Maříková ze strany  SPD.

Na příspěvek poslankyně reagují sledující,

„Ano smutný okamžik našich dějin. Ovšem nejsmutnější, ale na tom je, že v dnešní době spousta mladých lidí o tom nemá téměř žádné povědomí a informace. Velká čest a poděkování našim předkům, jak nesli statečně břímě nacistické-německé zrůdnosti,“ poznamenal Zdeněk Bém.

„V televizi ani zmínka, jen se řeší a rozebírá vir,“ uvedl Karel Skákal.

S obsahovým komentářem v souvislosti s tématem protektorátu přišlo hnutí Trikolóra.

„Každý národ má ve svých dějinách černé dny, které si pravidelně pro výstrahu připomíná, a jejichž obrazem uchovávaným v kolektivní paměti posiluje vlastní pud sebezáchovy. Pro nás je tím nejčernějším v moderních dějinách bezesporu 15. březen 1939, kdy se uzavřelo první dějství naší novodobé státní samostatnosti a rozhostilo se šestileté temno v područí nacistického Německa,“ stojí na začátku komentáře.

Pak zazněla připomínka o heydrichiádě, vypálení Lidic a Ležáků, pankrácké sekerárně, transportech do vyhlazovacích táborů i bombardování v závěru války.

„Pro naše předky v březnu 1939 spočívala největší hrůza v tom, že nemohli tušit, jak dlouho okupace potrvá a zda se vůbec dožijí svobodného nadechnutí. Formálně byl ještě mír a zbabělost západních demokracií, jež byla od září předchozího roku až příliš v živé paměti, odsouvala všechny odhady konce do nedohledna,“ pokračuje autor z Trikolóry.

Poznamenává se, že okupace a vznik Protektorátu Čechy a Morava však také rozetnuly ponurou tíseň několika měsíců druhé republiky, kdy se naléhavě pociťovaná potřeba zachránit Mnichovem zmrzačený stát srážela s praktickou neproveditelností většiny záchranných kroků.

„Najednou bylo jasno: buď sklonit hlavu, stáhnout se do soukromí a přežít, nebo zvolit odboj v ilegalitě a riskovat život svůj i svých blízkých. Třetí cesta, totiž podílet se na udržování zbytku národní samosprávy legálním způsobem, měla své opodstatnění zhruba do roku 1941, potom už se vlastencům uzavřela a opanovali ji kolaboranti,“ podotýká se v příspěvku.

Jak dále píše autor, klást ozbrojený odpor už v březnu 1939 nemělo z vojenského hlediska smysl, přesto obyvatelé republiky ji neztratili úplně bez boje.

„Ve Frýdku-Místku, kam Němci přijeli dříve, než dorazil rozkaz vydat kasárna smírně, kladl tuhý odpor 8. slezský pluk kapitána Pavlíka. A na Podkarpatské Rusi, kde československé jednotky zůstaly odříznuty zcela bez rozkazů, se čtyři dny naplno válčilo a maďarská okupační armáda přiznala ztrátu dvou stovek mužů,“ připomíná se v komentáři.

Pak přišla řada i na téma sousední země a jejího postupu ve válečné době.

„K pocitu hořkosti z národního ponížení přispěla také rozhodnutí přijatá bratry Slováky. Snad by ani tolik nevadilo vyhlášení státní samostatnosti v předvečer okupace českých zemí, neboť bylo zřejmé, že nesáhnou-li po této možnosti, spolknou jejich zemi Maďaři. Urážlivě však působilo spěšné a bezpodmínečné vypovězení českých úředníků, učitelů a policistů, kteří dvacet let pomáhali stavět Slovensko na nohy, ale pak se přes noc stali škodnou v revíru,“ podotýká autor.

Na závěr stojí výzva, abych moderní generace ne zapomínala na toto datum.

„Tíživou atmosféru 15. března před osmdesáti a jedním rokem podtrhovala i prudká změna počasí, kdy velmi teplý 14. březen vystřídalo studené ráno plné mokrého, rozbředlého sněhu. Dnes, kdy už takřka všichni pamětníci tohoto dne odešli, je ještě důležitější než dříve na něj nezapomínat a nepodlehnout pokusům přebíjet jeho tragiku vyzdvihováním jiných černých výročí,“ stojí na závěrů komentáře.

Uživatelé internetu nezůstali stát stranou a vyjádřili se k tématu.

„Ano, přišli jsme o státnost. A co vstup do EU? Totéž,“ napsala Věra Malá.

„HODNĚ LIDÍ A VŠECHNA MLÁDEŽ JE DOMA = POVINNÉ ČTENÍ. S tímto se odporný Hřib chlubit nebude. Tento přepisovač historie je příkladný řiťolezec,“ doporučil Čestmír Novotný.

„...a ČT bude hrát mrtvého brouka ?!!..“ poznamenal  Eddie Pepa Pospíšil.

Více:

Zeman: Proč nikdo nenavrhl, aby památným dnem byla i nacistická okupace? Do Moskvy pojede
„Poláci jsou dnes naši spojenci.“ Europoslanec Šimečka vysvětlil, proč Polsku nevyčítá okupaci Těšínska po Mnichovu
Řezník z Prahy. V Berlíně neznámí pachatelé otevřeli hrob zastupujícího říšského protektora Heydricha
Štítky:
Německo, Československo, protektorát
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář