22:45 03. srpna 2020
ČR
Získat krátkou URL
3200
Sledujte nás na

Hlavní ekonom investičních fondů Lukáš Kovanda sdílel na portálu Neviditelnýpes.cz svůj názor na aktuální situaci a promluvil v této souvislosti i o ekonomice. Ve svém příspěvku však zmínil také mladou aktivistku Gretu Thunbergovou, která prý bude muset brzy zase zavít do školy. Svět totiž bude řešit naléhavější a „přízemnější“ potíže než klima.

Domeček z karet se zhroutil

Kovanda hned v úvodu svého postu píše, že se domeček z karet zhroutil. Tím poukazuje na to, že klíčový ukazatel amerických akcií, index Standard & Poor’s 500, je zpět tam, kde byl na přelomu let 2016 a 2017. Vzhledem k tomu tak dle ekonoma může nezúčastněný pozorovatel snadno nabýt dojmu, že americká ekonomika „stojí“ už poslední více než tři roky. Dle odborníka tomu tak ale není.

„Ale ona nestojí. Nestojí dokonce ještě zcela ani ekonomika italská, a ta k tomu má teď nejblíže. Akcie tolik padají, jelikož jsme v běhu pokročile globalizačních let, zhruba od počátku milénia, vytvořili bohužel až přehnaně optimalizovaný mezinárodní dodavatelsko-odběratelský řetězec,“ vysvětluje.

Poukazuje však na to, že jeho průvodním znakem není jen enormní závislost na Číně, ale také přepjatý důraz na „just-in-time“ výrobu. „Výroba „právě včas“ zlepšuje návratnost investic tím, že omezuje nadbytečné zásoby. Spočívá v plánování a výrobě na objednávku, malosériové produkci a častých dodávkách v co možná nejzazším okamžiku,“ uvedl a dodal, že sice zvyšuje efektivitu, ale zároveň zvyšuje také zranitelnost.

Podle Kovandy firmy k efektivitě ale nenutí jen touha po zisku. Jde spíše o touhu po zisku v podmínkách stále více a více regulovaného hospodářského systému Západu. „Regulace trhu práce sice lidem na Západě daly značnou míru jistoty zaměstnání, ale zdražily práci natolik, že ve velkém stejně odešla do Asie. Environmentální regulace zase nutí firmy maximálně omezovat plýtvání i emise, a vyrábět tedy maximálně efektivně – prostě „just-in-time“,“ píše odborník.

Koronavirus vs. optimalizovaná ekonomika

Kovanda ve svém textu uvádí také slova statistika a esejisty Nassima Nicholase Taleba, který tvrdí, že „kdyby ti samí manažeři, kteří dali dohromady tyto mezinárodní hodnototvorné řetězce, navrhovali lidské tělo, mělo by jistě jen jednu plíci a jednu ledvinu“.

Na to odborník reaguje slovy, že za běžných okolností zřejmě postačí jedna plíce a jedna ledvina, avšak v šoku je lepší mít obě. A právě takový šok dle něj představuje nový typ koronaviru.

„Koronavirus představuje šok, na který přehnaně optimalizovaná ekonomika prostě nebyla připravená. Dům z karet také vypadá působivě jen v naprostém bezvětří,“ přirovnal situaci.

Jako další přirovnání pak Kovanda používá výrok laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Myrona Scholese. Ten už v roce 2009 varoval před stlačováním kolísavosti finančních trhů a takové jednání přirovnal k postupu hasičů v Yellowstonském národním parku.

„Ti likvidují každý malý požár, který tam propukne, čímž zachraňují zejména křovinatý podrost. Když pak při velké bouři udeří více blesků najednou, oheň se proto mlázím šíří mnohem rychleji. Nakonec je tak zničeno mnohem větší území parku, než pokud by hasiči nechali malé požáry udělat svoji přirozenou práci, totiž zničit podrost,“ vysvětlil.

Ekonom podotýká, že se centrálním bankéřům v uplynulém desetiletí podařilo kolísavost trhů stlačit na historická minima. Za dolary, eura i koruny vytvářené „z ničeho“ stisknutím klávesnice nakupovali cenné papíry či měny v hodnotě tisíců miliard. A co to znamená?

„Touto obří umělou poptávkou nafoukli, případně dofoukli ceny kdečeho, od akcií po nemovitosti. Uměle šlechtěné „bezvětří“ zapříčinilo jedenáct let nepřetržitě rostoucího akciového trhu v USA. Mnoho bezvětrných let dalo navíc dále zbytnět přehnaně optimalizovaným globálním výrobním řetězcům. Centrální bankéři prostě předcházením malým požárům vytvořili les plný mlází, takže velká bouře nyní páchá mnohem více škody,“ dodal.

Covid-19 jako bouře

Na portálu pak Kovanda uvádí, že současný koronavirus představuje právě takovou bouři, míchající dohromady globální nabídkový šok, globální šok poptávkový, ropnou cenovou válku Saúdů s Rusy a Američany, a navíc ještě krizi veřejného zdravotnictví údajně nejvyspělejších ekonomik světa typu Itálie, Španělska i Francie či Německa.

„Staré jistoty popadaly. Padá navíc i „jistota“ poslední dekády, že z každého průšvihu světovou ekonomiku vysekají právě centrální banky a jejich rotačky. Když centrální banky tisknou, bohatství přirozeně nevytvářejí, spíše si bereme peníze z budoucnosti, zadlužujeme se na úkor dětí i vnoučat, přičemž ještě máme pocit, že to vše skvěle „dáváme“ jen s jednou plící a jednou ledvinou,“ podotýká.

Doufá také v tom, že koronavirus nás z této bláhové domýšlivosti snad pomůže vyléčit.

Přichází nová éra...

Kovanda na konci svého příspěvku píše, že svět, jak jsme jej znali po finanční krizi, zlomově končí a přichází nová éra. A podle jeho mínění není vůbec divu, že tento nečekaný konec vnáší mezi investory paniku.

„Dychtí vědět, jaká bude přicházející nová éra, do čeho v ní investovat, avšak prach ze ztroskotání té končící se ještě neusadil. Proto se stahují do hotovosti. To je jediná jistota zlomového času,“ píše.

Dále poukazuje na to, že centrální banky nejen že dlouhá léta nafukovaly vše od akcií po nemovitosti, ale také tiskem peněz vytvořily iluzi bohatství a podmínky pro vznik „bubliny regulací“, jejichž vrcholem jsou ty typu Green New Deal. To se teď ale nejspíše změní.

„Na ty nyní budeme muset zapomenout; pokud by se teď také ve Švédsku nezavíraly školy, Greta Thunbergová by se do jedné z nich konečně vrátila. Budeme teď totiž řešit naléhavější a „přízemnější“ potíže než klima. Přebujelé regulace jsou totiž nákladné tak moc, že ani před úderem koronaviru jsme na ně pořádně neměli – nebýt tedy právě iluzorního bohatství z tisku peněz a dalšího zadlužování,“ míní.

Zároveň přebujelé regulace vytváří na firmy zmíněný tlak, aby byly ve své výrobě ještě efektivnější a aby ideálně produkovaly jen „na půl plíce“, což, jak vidíme, osudově umocňuje zranitelnost celosvětové ekonomiky, tvrdí Kovanda.

„Za tuto honbu za „zeleností“ a za efektivitou a za neustálý tisk peněz v režii centrálních bank, který tuto honbu umožňoval, teď miliony lidí po celém světě zaplatí ztrátou zaměstnání a dramaticky sníženou životní úrovní,“ zdůraznil následky ekonom.

Více:

Pellegrini: Koronavirovou krizi na Slovensku se daří zvládat díky opatřením bývalé vlády
Rusko pomůže v boji s koronavirem zemím, které pomoc nejvíce potřebují
Boj proti koronaviru v Moskvě: Putin navštívil pacienty s COVID-19, otevření další nemocnice se blíží
Štítky:
potíže, Lukáš Kovanda, ekonom, ekonomika, Koronavirus
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář