07:14 22. září 2020
ČR
Získat krátkou URL
188610
Sledujte nás na

Bývalý prezident Václav Klaus a jeho kolegové z Institutu Václava Klause přicházejí s dalším komentářem ohledně pandemie, která zavládla světem. Vedoucím motivem článku je myšlenka o tom, že nikdo nebyl připraven na tuto krizi.

Podle názoru bývalého prezidenta ČR současná pandemie viru Covid-19 je natolik mimořádným jevem, že je něčím jako „stoletou vodou“, kterou nikdo z žijících ještě nezažil.

Autor přichází i s varováním před nebezpečím, které lidský svět vnímá jen zčásti.

„Nesmí nás mást stále ještě relativně nízká čísla postižených (ve kterých se pozitivně projevují přijatá restriktivní opatření), protože tato čísla vždycky zachycují realitu týden, dva starou, dneškem určitě překonanou,“ konstatuje Klaus.

Pak vysvětluje, proč pandemie tak děsivě dopadá na svět.

„Žili jsme poměrně dlouhou dobu v unikátním historickém období relativního blahobytu a bezpečí. Zvykli jsme si na to. O to je to dnes tíživější,“ stojí v komentáři.

Dodává, že změna kvality není v samotném charakteru nemoci, neboť byly i hrozivější pandemie.

„Ta dnešní je v zaútočení na člověka vlastně „výběrová“, ve svém vážném provedení zasahuje převážně jedince oslabené jinou nemocí či věkem,“ praví se v publikaci.

Pak lze spatřit i vícestranný pohled na současný stav věci.

„Novostí je však nejen mimořádná otevřenost a propojenost dnešního světa, ale novostí je i styl života dnešních generací, jejich nafoukaná nepokora vůči všem možným rizikům a nebezpečím, jejich spoléhání se na sílu a všemocnost moderní lékařské vědy a existujícího zdravotnického systému,“ podotýká se v komentáři.

Klaus a jeho kolektiv zdůrazňují, že se momentálně jedná o konfrontaci s něčím, s čím nikdo nepočítal, co už podle mnohých nemělo v „moderním“ světě 21. století co dělat.

„Odvykli jsme si, že se i na banální nemoci umírá. Rychle se zapomnělo, že tomu tak není,“ upozorňuje autor.

Další problém podle Klause spočívá v nadměrně pojišťované společnosti, která spoléhá více na stát než na sebe samu.

„Ne specificky náš stát, ale stát jako takový, ne náš Babiš či Vojtěch, ale kdokoli, kdo rozhoduje – a z podstaty věci rozhodovat musí – nikoli o sobě samém, ale o tisících či milionech lidí, a kdo – i při své jakkoli vysoké míře altruismu či sebeobětování na straně jedné či velikosti svých schopností na straně druhé – není „v kůži“ (a pocitech úzkosti) jednotlivého konkrétního člověka. To nás vede k varování před velkým rozsahem, extrémností či kategoričností dnes navrhovaných nebo již prováděných státních zásahů,“ uvedl autor s tím, že to je zásadním postojem Institutu Václava Klause.

Bývalý lídr českého státu zastává názor, že je zapotřebí zabránit tomu, aby celospolečenské léčení nebylo větší újmou než onemocnění.

„Nechceme předstírat, že jsme lékaři či epidemiologové, nechceme ohromovat ani vyčtenými moudrostmi z jejich oborů, ani přemírou statistických dat o úmrtnosti, smrtnosti a nakažlivosti koronaviru Covid-19 (které se navíc každým dnem mění),“ pokračuje autor a připomíná, že v normální době nevšímavě přecházíme umírání z jiných příčin.

„V roce 2018 podle ČSÚ v České republice zemřelo 112 920 lidí, což je – zaokrouhleno – 310 našich spoluobčanů denně. Kolik tragédií a hrůz přitom nastává! Objevili jsme je právě dnes? Nebo až dnes? Dosud nás nechávali chladnými?“ ptá se Klus.

V této souvislosti přichází s myšlenkou, že odpovědi na tyto otázky vyžadují střídmý pohled, nepaniku a neextrémní zákroky státu.

„Vyžadují uvědomění si toho, že vždy v životě (i teď v pandemii) existuje „něco za něco“, jak špatně překládáme do češtiny standardně používaný anglický termín „trade-off“. Zapomínat na to se nám může zle vymstít. Důsledky léčby nemoci mohou být ve svém součtu horší než nemoc sama,“ píše autor.

Na závěr publikace Klaus s kolektivem ústavu vyjadřuje přesvědčení, že se tím vším musí zaobírat a své názory vyslovovat i institut, který se zaměřuje na veřejnou politiku, a také na společenská a ekonomická témata.

„Věnovali jsme se i falešnému alarmismu, který šíří věrozvěstové globálního oteplování, věnovali jsme se i fenoménu velké ekonomické recese let 2008-2009 i uměle vyvolávané masové migrace do Evropy. Proto se nyní věnujeme koronavirové krizi,“ argumentuje  priority své instituce bývalý prezident ČR.

Více:

Vědci sdělili, kdy jsou přenašeči koronaviru nejvíce nakažliví
„Začne se chovat svéprávně, bez pokynů od Sorose?“ Harabin porovnal chování Čaputové a Putina v době epidemie koronaviru
Politik: „Zklamání“ z nedostatku solidarity v EU kvůli koronaviru je prostě srážka s realitou
Štítky:
krize, Koronavirus, Václav Klaus
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář