23:11 09. července 2020
ČR
Získat krátkou URL
Covid-19 v Česku. Situace v dubnu (111)
281911
Sledujte nás na

Členka hnutí Trikolóra Natálie Vachatová napsala článek na portálu Parlamentní listy, ve kterém se zabývala aktuální situací v souvislosti s koronavirem v Česku. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula se totiž nechal slyšet, že je v plánu otevírání hranic a řízené promořování obyvatelstva.

Nejprve připomeňme, že Prymula během rozhovoru pro DVTV promluvil o tom, že pokud se podaří ochránit rizikové skupiny, měla by velká část zdravé populace nemoc Covid-19 prodělat nebo se s ní setkat. Podle jeho slov názor na promořenost společnosti změnil poté, co Čína poskytuje nekorektní a zřejmě vyfabulovaná data o počtu lidí nakažených novým typem koronaviru. Dodal, že tvrdá restriktivní opatření nelze v Česku držet další dva až tři měsíce, budou se postupně rozvolňovat.

Zmínil, že rizikovou skupinu tvoří starší lidé, kteří mají vysoký krevní tlak či cukrovku. Lidé, kteří jsou však mladší a zdraví, by se s nemocí měli setkat, u těchto nerizikových skupin by choroba neměla mít horší průběh než chřipka. Co se týče jiných názorů, pak například ministr zdravotnictví Adam Vojtěch Prymulu podpořil. Naopak premiér Babiš zastává stejný názor jako ministr vnitra Jan Hamáček, který se s postojem Prymuly neztotožňuje.

Utahování kohoutků

„Roman Prymula po týdnech přísné karantény obrací a mluví o tom, že je třeba otevírat hranice a řízeně promořovat obyvatelstvo. Jde tu opravdu o naše zdraví a je to cesta ke stabilizaci situace, nebo příležitost, jak brzy ještě více utáhnout kohoutky?“ začíná svůj článek Vachatová.

Členka Trikolóry píše, že ona sama sleduje světové žebříčky výskytu Covid-19 u všech zemí světa a čte „oslavné“ komentáře, jak se nemoc zvládá v zemích na východ od České republiky. Dle jejích slov je však opak pravdou a tyto země to nezvládají.

„Podívejme se například na zemi, která nás může po otevření hranic zdravotně a nakonec i ekonomicky zdevastovat. Podívejme se na Ukrajinu,“ dodává.

Vachatová pokračuje s tím, že v roce 2018 pracovalo v naší zemi oficiálně přes 120 tisíc Ukrajinců a jejich počet se do roku 2020 nadále zvyšoval.

„Desetitisíce Ukrajinců se před pár dny tísnily na polsko-ukrajinských hranicích, když prchaly zpátky do své vlasti, virus nevirus, o bezpečném rozestupu nemluvě. A až budeme znovu otevírat hranice, nedělejme si iluze, že by se nevraceli zpět,“ píše a dodává, že se na Ukrajině totiž mezitím další pracovní místa nevytvoří.

Adekvátní zdravotní péče

Podle jejích slov při pohledu na světové žebříčky člověk zjistí, že je na tom Ukrajina v podstatě velmi dobře z hlediska koronaviru. Uvádí, že se Ukrajina nachází 28 míst pod Českem. Toto její umístění však následně vysvětluje.

„Jenomže Ukrajina je takto nízko v žebříčcích nikoli proto, že by to tam tak úžasně zvládali, ale protože se na to na Ukrajině v podstatě oproti nám kašle. A kašle se na to proto, že je to země natolik zdecimovaná, že i kdyby tam plošně obyvatele testovali, nebyli by schopni svým občanům poskytnout adekvátní zdravotní péči. Tedy alespoň ne těm obyčejným,“ píše.

Dále zmiňuje i počty provedených testů. Na Ukrajině se jich provedlo podle jejích slov 5 864 – Ukrajina má přes 42 milionů obyvatel. Česká republika provedla 85 014 testů ke dnešnímu dni. Dodává, že je tam zřejmě „zaděláno na velký problém“.

Vachatová totiž konstatuje, že Ukrajina netestovala ani letadla s lidmi, kteří se vraceli ze severní Itálie s respiračními problémy a teplotou. Dodává, že se tak nestalo ani na nátlak samotných cestujících. To podle ní svědčí o tom, že „v zemi chyběly jakékoli rozumně zpracované krizové plány na té nejnižší úrovni, natož aby podnikala včas nějaká rozumná celoplošná opatření“.

Řízené promoření obyvatel

Podle ní však v tom Ukrajina není sama, ale takových zemí je mnohem více. Tento problém se po otevření hranic neztratí, ale nahrne se k nám, píše.

„Chci věřit, že pan Prymula věděl, co dělá, když otočil o 180 stupňů ve svém přístupu a nyní již nevolá po bezpečnosti a zdraví, ale po řízeném promoření obyvatel. Souhlasím s tím, že je třeba balancovat a hledat cestu, jak udržet zdravotnictví v dobré kondici a současně nezdecimovat živnostníky a podnikatele. A chci věřit, že avizované otevírání hranic tu není jen proto, aby po možném prudkém nárůstu přišly další a ještě větší restrikce.“

Závěrem dodává, že bez důsledné kontroly a testování na hranicích může mít republika bez léku či vakcíny zaděláno na velký problém, který se nám dle jejích slov v poslední době dařilo úspěšně zvládat.

Co se týče situace v České republice, pak podle oficiálních údajů ministerstva zdravotnictví bylo momentálně provedeno 85 014 testů, potvrzených případů je celkem 4 591, z toho podlehlo nákaze 72 osob a počet těch uzdravených se blíží stovce. Nyní se počet vyléčených pacientů zastavil na čísle 96.

Téma:
Covid-19 v Česku. Situace v dubnu (111)

Více:

Pro koho je koronavir nejnebezpečnější? Vědci odhalili nejzranitelnější kategorii
Miliardář Šmejc prozradil, koho krize zasáhne nejvíc
Prymula o restriktivních opatřeních: Hranice brzy otevřeme, chceme promořit populaci
V ČR může být zrušen zákaz vycestování. Hamáček je proti rychlému uvolňování restrikcí
Štítky:
Trikolóra - hnutí občanů, nemoc, státní hranice, hranice, epidemie, Česká republika, Koronavirus
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář