22:40 03. prosince 2020
ČR
Získat krátkou URL
15439
Sledujte nás na

Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen ekonomického poradního panelu Ústředního krizového štábu, poskytl portálu info.cz rozhovor, v němž se věnoval dopadům pandemie a budoucnosti Evropské unie.

Hlavním tématem rozhovoru byla ekonomická krize, zároveň došlo k porovnání dnešní situace s krizí v roce 2008.

„Obě krize jsou jiné ve svém původu, tehdy rozbuška vycházela přímo z ekonomického systému, nyní je to zjevný exogenní prvek. Myslím si, že je dobře, že jsme si tu poslední krizi prožili relativně nedávno a pořád zůstala v naší paměti. ˂...˃ Pokud bychom tu zkušenost z minulé krize neměli, byli bychom nyní v daleko ohroženější situaci. Česká republika má výhodu právě v tom, že si vzala makroekonomickou disciplínu k srdci poměrně výrazně, naše zadlužení na úrovni okolo 30 procent HDP je jedno z nejnižších v celé Evropě, a nyní tak máme docela velký polštář a prostředky, jak se vzniklou situací bojovat. To je rozdíl oproti zemím, jako je třeba Itálie, Francie či Španělsko, které jsou koronavirovou epidemií zasaženy poměrně výrazně, fiskální prostor je relativně malý,“ vyjádřil se k situaci odborník.

Věří, že se nyní naskytla velká příležitost zvýšit podíl kapitálových výdajů na celkových veřejných výdajích, což sice ČR dělá již poslední čtyři roky, ale jde to poměrně pomalu.

„Nyní je čas, kdy bychom měli veřejné investice zintenzivnit, protože je to výborný prostředek, jak reagovat na oslabenou ekonomiku,“ uvedl Zahradník.

Dále se ekonom vyjádřil k opatřením, která by měla vláda zavést, aby byl dopad koronaviru na ekonomiku co nejmenší. Vyslovil se ve prospěch větší fiskální expanze, například u kurzarbeitu, kde by jeho podmínky mohly být velkoryseji nastavené.

Rovněž je odborník zastáncem přidání plynu u opatření pro podnikatelský sektor a také využívání fondů EU a rozvolnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek a pro posuzování tržního postavení firem. To znamená, že by snížil nároky veřejné podpory, nekoukal by se nějak přehnaně na pozici firem na trhu.

„V případě, že firma dokáže nabídnout pracovní místa na trhu, případně dokáže vyřešit nějaký jiný strategicky významný problém, měla by dostat šanci,“ argumentoval svůj názor Zahradník.

Vzhledem k tomu, že ekonomika České republiky je do značné míry závislá na vývozu, ekonom varoval před tím, že na rozdíl od krize minulé, která nebyla krizí globální, ale „jen“ krizí vyspělého světa, v současné době lze těžko najít alternativní trhy pro český export.

„Pokles poptávky je víceméně plošný, projeví se v libovolném teritoriu a myslet si, že nyní najdeme ráj na zemi pro naše zboží, je maximálně zbožné přání,“ zdůraznil.

Připomíná se, že Česká republika je jednou ze tří nejzávislejších evropských zemí, což je spojené s tím, že není vývozcem finálních výrobků.

„Jinými slovy, závislost na zahraničním prvku se v současné době ukazuje jako velice silná a dost možná evokuje potřebu posílení vlastní soběstačnosti,“ připustil člen Ústředního krizového štábu.

Jako jednu z cest zmínil kapitálový vstup do velkých a etablovaných firem, jako další řešení – vytvoření systému pobídek a dodatečného finančního servisu pro malé a střední podniky, které se postupem času stanou mezinárodně konkurenceschopné.

V této souvislosti rovněž konstatoval, že v Česku se stále nepodařilo vybudovat silný střední stav v řekněme bavorském či rakouském slova smyslu – tedy podnikatele hrdé na to, že mohou být výrobcem a zároveň spotřebitelem, být součástí nějakého řetězce, který patří k danému teritoriu.

V rozhovoru se také mluvilo o osudu dalších evropských zemí, zejména těch, které jsou nejvíce zasaženy pandemií – Itálie, Španělsko a Francie.

„Epidemie koronaviru je velkou výzvou pro nalezení nějakého celoevropského řešení, po kterém se snaží EK – se zpožděním – volat. Je to opravdu test soudržnosti. ˂...˃ Ekonomická situace ve všech třech zmíněných zemích se může skutečně velmi zhoršit, což může být zdrojem tenzí i na národní a unijní úrovni,“ varuje ekonom.

Nechyběly poznámky ohledně takzvaného dělení Evropy.

„Evropa se původně dělila poměrně výrazně na východ – západ, nyní je to skutečně spíše sever – jih. A jsem přesvědčený, že štěpící linie mezi východem a západem budou poté, co tuto situaci překonáme, mnohem méně podstatné, než právě ony rozdíly ve smýšlení severu a jihu. ˂...˃Vůbec bych se nedivil, kdyby v roce 2025 v nějakém žebříčku ekonomické vyspělosti byla Itálie, Španělsko a Francie až pod dvěma či třemi nejvýkonnějšími ekonomikami střední Evropy,“ přišel se svou prognózou Zahradník.

Na konci rozhovoru se zase vrátil k minulosti a uvedl, že testem soudržnosti Evropy byla i krize z roku 2008 a především následná jednání ohledně zadluženosti Portugalska, Itálie, Řecka a Španělska.

„Dnešní situace může laťku nastavit ještě výš, než kde byla tehdy. V Evropě už to nebude jen o poměrně zřetelném dělení severu a jihu, ale nakonec vyvstane mnohem více zájmových skupin a ukočírovat unii v nějakém řádu bude nakonec velmi složité,“ poznamenal.

Více:

„Greta bude muset stranou.” Zahradil promluvil o postvirové ekonomice
Kovanda o ekonomice a dopadech koronaviru: Greta a klima půjdou stranou, budeme teď řešit „přízemnější“ potíže
Ministr financí USA odmítl odpovědět na otázku o začátku recese
Štítky:
ekonomika, komplikace, EU
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář