11:06 20. září 2020
ČR
Získat krátkou URL
Kauza maršála Koněva (223)
4911
Sledujte nás na

Na portálu Parlamentní listy se objevil komentář českého politologa Zdeňka Zbořila. Ten se v něm primárně zaměřil na kauzu odstranění sochy I. S. Koněva, k němuž došlo na začátku dubna. Dotkl se však také témat jako je koronavirus, cestování a uzavření hranic.

Zbořil a kauza Koněva

V úvodu se Zbořil dotýká již zmiňované kauzy na Praze 6, kdy tamní vedení v čele se starostou Ondřejem Kolářem nechalo dne 3. dubna odstranit sochu sovětského maršála I. S. Koněva z náměstí Interbrigády. V souvislosti s tímto činem, k němuž došlo za nouzového stavu v ČR, zazněla protestní nóta z Ruska. Mimo jiné měl Vyšetřovací výbor RF zahájit trestní stíhání osob, které se na přemístění dané sochy podílely. Do Česka také dorazil dopis, v němž Rusko po Česku zmíněnou sochu požaduje.

Zbořil v této souvislosti uvedl, že neví, kdo v Praze 6 na tento nápad v předvečer 75. výročí konce druhé světové války přišel. Zmiňuje však, že pro něj údajně hlasovalo 33 členů obecního zastupitelstva, jeden byl proti a asi pět se zdrželo hlasování.

„Na našeho pana starostu se snesla bouře, ale tak nějak se zapomnělo na ty ostatní. Proto zřejmě Vyšetřovací výbor RF, který, pokud se nemýlím, je na úrovni našeho Nejvyššího státního zastupitelství, rozhodl nejen o vyšetřování účasti pana starosty na tomto činu a způsobech jeho provedení. Ale zřejmě to nadělá starosti nejen starostovi v Dejvicích, ale i pražskému primátorovi, vládě ČR, prezidentovi a všem, kteří se na něm podíleli třeba jen tím, že jej schvalovali,“ myslí si politolog.

Dotyčný se vyslovil také k tomu, že Rusko v reakci na odstranění sochy zvažuje přejmenování stanice moskevského metra Pražská na stanici Maršála Koněva.

„Předpokládám, že nápad přejmenovat jednu stanici moskevského metra, jejíž interiér je vyzdoben odkazy na hl. m. ČSR Prahu v roce 1945, je jen bezprostřední pohnutou reakcí ruských činitelů a že nějaká ráznější rozhodnutí, jak na tuto nezdvořilost reagovat, přijdou později,“ dodal.

Co se týče samotné reakce ruské strany, dodal, že tomu není rád a má jisté obavy. „Obávám se, že nebudou rádi ani ti, kteří si dnes myslí, že jsme na pokraji války s Ruskou federací, a užívají si své několikadenní odvahy. Nejsem tomu rád, protože si jsem skoro jistý, že dnešní hrdinové jimi nebudou dlouho a že ubohá urážka, která se netýká jen I. S. Koněva, ale i jemu na úroveň postavených velitelů armád Spojenců v letech druhé světové války, bude odsouzena a nedostane se nám rozhřešení,“ dodal.

Řeč přišla logicky také na to, zda Česko náhodou tímto jednáním neporušilo dávno uzavřené smlouvy s Ruskem. Naše republika to však odmítá.

„Dodržování smluv je přinejmenším dvoustrannou záležitostí, a pokud si jedna strana myslí, že jen ona má pravdu, pak to svědčí o její nekompetentnosti uzavírat jakékoli smlouvy a vést jakákoliv dvoustranná, nebo dokonce mnohostranná vyjednávání. A možná nejen Ruská federace, ale i jiní partneři ČR na mezinárodní úrovni s tím budou muset počítat,“ vyslovil se.

Podotkl, že to dle něj není jen o tom, kdo reprezentuje českou zahraniční politiku, ale také kdo ručí za dodržování uzavřených dohod. „Bylo by zvláštní, kdyby první významnou dohodu mezi ČR a RF z roku 1993 měli vykládat a provádět starostové městských částí, ať už je to Praha 6, nebo Praha-Řeporyje,“ okomentoval věc Zbořil.

V neposlední řadě se Zbořil dotkl i toho, kdo na odstranění sochy vydělal. Vše se totiž díky nouzovému stavu odehrálo poměrně rychle a poukazuje se především na to, že nemuselo proběhnout transparentní výběrové řízení, a radnice tak mohla oslovit jen dvě „doporučené“ firmy.

Na to Zbořil reagoval tak, že četl článek v Deníku Refendum, kde je dle něj popsána a komentována celá událost věrohodně. „A protože dejvická akce má povahu politického avanturismu, je vše provázeno dohady o nejen politickém, ale i ekonomickém a komerčním zájmu o místo na náměstí Interbrigády. Ten bude zřejmě provázet zastupitele Prahy 6 po celé jejich volební období. Zda toho chtěli tito lidé dosáhnout, nevím, ale spíše si myslím, že jednali nerozumně,“ uzavřel věc politolog.

A co koronavirus?

Kromě dané kauzy se Zbořil vyjádřil také k aktuální situaci s koronavirem. Řeč přišla například na to, že vláda v pátek schválila harmonogram uvolňování opatření proti koronaviru.

„Tento plán není jen otázkou politickou a ani jen ekonomickou. V Parlamentu ČR slouží také jako téma neúspěšných politických stran škodit současné vládní koalici,“ myslí si.

Vyslovil se také k otevírání škol, což je dle něj nejednoduché rozhodnutí. „Rodiče jsou pro i proti, obce jsou také nejednotné a ministerstvo školství, které se léta věnovalo inkluzi, přípravám maturit a diskusím s BIS, jak vyučovat historii, zřejmě nemá dost možností, jak v této otázce postupovat,“ dodal.

Dále okomentoval například otevření hranic a omezené možnosti cestování. Podle něj se o takové věci musí rozhodovat na základě dvoustranných, anebo i vícestranných dohod, do kterých chce mluvit i EK a EU. S těmi však nejsou dobré zkušenosti, míní.

„Pro vládu je samozřejmě nejjednodušší otevřít hranice dokořán, ale potom od ní nikdo nemůže chtít, aby garantovala rozsáhlou zdravotní péči nebo poskytovala státní pomoc pohřebnictví jako významnému sektoru státní ekonomiky,“ řekl politolog.

V rozhovoru se však dotkl i restartu ekonomiky, nedávné zabijačky hradního kancléře Vratislava Mynáře v Osvětimanech na Zlínsku a dalších témat.

Téma:
Kauza maršála Koněva (223)

Více:

Ovčáček to natřel české politické scéně kvůli odstranění Koněva: Tady jde o čest této země. Hledí na nás oči mrtvých
Okamura odhaluje šokující informace v kauze odstranění sochy Koněva
Kavárna útočí na Čarnogurského kvůli Koněvovi: Klaní se Kremlu, ale jen díky liberální demokracii může hlásat své názory
Štítky:
Koronavirus, komentář, Zdeněk Zbořil, Česká republika, Rusko, kauza, socha, Ivan Koněv
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář