Kobza: S vlasovci to bylo jinak, mainstreamová média si nechtějí narušit propagandistické unisono hlasatelů nové pravdy

Poslanec z SPD Jiří Kobza obvinil mainstreamová média z pokusu vzbudit dojem, že Rudá armáda 9. května vstoupila do Prahy, kterou již osvobodili čeští povstalci za pomoci vlasovců. Ve skutečnosti ale starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) postavil pomník zrádcům a dezertérům, kteří bojovali jak proti Sovětskému svazu, tak i západním spojencům.

Kobza se opět vrátil k ožehavému tématu pomníku vlasovcům v Řeporyjích a výročí osvobození Prahy. Podle něj řada médií spolu s politiky jako starosta Novotný nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) chtějí vzbudit dojem, že „Rudá armáda přijela 9. května 1945 do svobodného města, které již bylo zbaveno Němců spojenými silami českých povstalců a ruských Vlasovců“.

„Ještě sice žijí nemnozí pamětníci toho času, kteří vědí a vypráví svá svědectví, jak to bylo ve skutečnosti, avšak mainstreamová média jim nedávají prostor, protože by mohli narušit propagandistické unisono hlasatelů ‚nové pravdy‘,“ píše Jiří Kobza na stránkách portálu PrvníZprávy.cz.

Patologický zrádce

V čele Ruské osvobozenecké armády (ROA, neboli vlasovci) stál kromě generála Andreje Vlasova i Sergej Buňačenko, který rovněž dezertoval z Rudé armády a připojil se na stranu nacistického Německa. Přitom to byl Buňačenko, kdo stál za iniciativou pomoci Pražskému povstání, zatímco Vlasov se mu to snažil rozmluvit.

„Tento muž,“ píše Kobza o Buňačenkovi, „byl, dá se říct, oportunista a zrádce z profese. Po dezerci z Rudé armády stačil ještě dezertovat od Němců, neuposlechnout rozkazu svého velitele Vlasova a kdyby ho hned po válce nepředali Američané do Moskvy, jistě by stihl zradit i je.

Kobza připomíná, že před tím, než obrátil své zbraně proti Němcům v Praze, Buňačenko v létě 1944 bojoval proti západním spojencům v Normandii a na jaře 1945 zadržoval síly 1. běloruského frontu Rudé armády na východní frontě.

Později přes nátlak německého polního maršála Ferdinanda Schörnera odmítl nasadit své divize na frontě u Brna a snažil se co nejrychleji dostat se do amerického zajetí na západě.

„Proto se tedy vydal nejkratší cestou přes Prahu. Netřeba připomínat, že podle vojenských zákonů se tento akt nazývá opět dezercí. Němci mu v tom jakožto zrádci bránili a stáli mu v cestě. Nezbývalo mu tedy, než se přes ně a přes Prahu prostřílet,“ vysvětluje Kobza.

„Politicky se pokusil spojit s povstalci, aby po nich nestříleli ještě oni, a zajistil si tak průchod Prahou a pokusit se tak vytřískat pár bodů pro jednání s Američany. Celá akce mu trvala právě onen jeden den,“ dodává poslanec.

Vlasov ale tenkrát proti Němcům nezasáhl „a dali tak svým počínáním zelenou německé genocidě českého národa“, vysvětluje Kobza.

„Nezní to všechno mnohem pravděpodobněji než báchorky našich taky novinářů? Podle nich zřejmě nezištní vlasovci přinesli Pražanům svobodu a za odměnu jim dnes stavíme pomníky,“ dodává poslanec. „Proč by tolik Pražanů vítalo po celé Praze tanky Rudé armády s proslulým šeříkem v ruce a štěstím v očích? Že by to byl jen photoshop?“ klade si rétorickou otázku.

Podle Kobzy to tedy znamená, že Novotný staví pomník několikanásobným zrádcům a dezertérům, kteří bojovali proti spojencům a kteří mají na svědomí válečné zločiny.

„Protože se od řeporyjského zmateného starosty vedení ODS nedistancovalo, předpokládám, že se jedná o oficiální politiku strany. Pak je asi na místě se ptát, jestli to opravdu znamená, že ODS podporuje stranu, která začala a prohrála 2. sv. válku, která stála za vyvražděním 344000 Čechoslováků a která dosud nezaplatila válečné reparace?“ uzavírá politik.

Vedení pražských Řeporyjí v čele se starostou Pavlem Novotným (ODS) nechalo 30. dubna postavit na náměstí pomník vlasovcům. Proti tomu se ostře ohradilo ruské velvyslanectví, které to označilo za ústupek těm, kdo se snaží o revizi výsledků 2. světové války.

Později Novotný dostal kvůli výhružkám policejní ochranu. Spolu s ním policie chrání i starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, jenž nechal odstranit pomník maršálu Koněvu, a pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který odmítl vrátit památní desku o pomoci Rudé armády Pražskému povstání na Staroměstskou radnici a nechal přejmenovat náměstí, na němž stojí ruská ambasáda, na počest zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova.