Přijde do škol Hřibův dějepis? Peníze na to jsou. U Jílkové politiky pohltily obavy z Ruska

Tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo, jehož účastníky byli Pavel Fischer (nez.), poslanec Leo Luzar (KSČM), pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a bývalý velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta, byly zvoleny vztahy České republiky s Čínou a Ruskem. Kromě toho jako panelisté vystoupili předseda Asociace rusistů Jiří Klapka a fotograf Michal Löbl.

Fischer v diskuzi Michaely Jílkové vyslovil názor, že v současné době dochází k ohrožování demokracie ze strany Ruska.

„Vstupování do veřejného prostoru vidíme nejen u nás,“ prohlásil senátor. Argumentoval to příklady hackerských útoků na Slovensku nebo v Německu.

V této souvislosti nechyběla připomínka obdobných případů v českých nemocnicích za pandemie a údajných stopách, které vedou směrem k Rusku.

„Je to věc, která se vyšetřuje,“ poznamenal Fischer.

„Prostřednictvím našeho technologického pokroku jsme velmi zranitelní,“ dodal.

Pražský primátor Hřib se také vyslovil k věci a uvedl, že v tomto ohledu je podstatné především vzdělávání.

„Vliv o to vést zde hybridní válku, je naprosto evidentní,“ podotkl Hřib.

V rozhovoru nechybělo téma odstranění sochy Koněva, na které ve společnosti panují rozdílné názory.

„Nám by se asi také nelíbilo, kdyby někdo v zahraničí začal ničit naše pomníky našich padlých,“ hájil ruský postup poslanec Luzar.

„Mně ještě žádná obsílka z Ruska nedorazila,“ vyslovil se Hřib k trestnímu stíhání českých politiků ze strany Ruska.

Podle jeho slov v případě Koněva nešlo o válečný hrob, ale byl to pomník servility místních komunistů vůči sovětským pánům.

Ze strany Hřiba zazněla připomínka, že pomník byl v majetku Prahy 6, která, jak se domnívá politik, si s ní může dělat, co chce.

„Ani já nemohu rozporovat, jak s tím naloží, tím méně Rusko,“ konstatoval Hřib.

Rovněž odkázal na to, že ještě loni zastupitelstvo hlasovalo pro odstranění.

V pořadu Jílkové Hřib pokračoval v hájení svého výkladu dějin, podle kterého metropole byla osvobozena na konci 2. světové války ještě před tím, než přišla Rudá armáda.

„Proto jsme v Praze uvolnili jednu miliardu pro nepedagogické pracovníky,“ avizoval Hřib.

Senátor Fischer se vyslovil k tomu, co je podstatné ve vzájemných vztazích mezi zeměmi. Podle jeho názoru nejde jen o vztahy států a ministrů zahraničí, ale i o ovlivňování politiků na nižší úrovni a úrovni institucí. Má na mysli ty, kteří neuspějí na ministerstvu a pak směřují svoji aktivitu do obcí a krajů.

„A tam si zkoušejí prosadit svou,“ zdůraznil Fischer a upozornil s tím, že společnost musí být odolná, aby se bránila.

Luzar vytkl Fischerovi dopisy na krajskou a komunální úroveň s cílem získat informace o tom, zda se někdo nesetkal s představiteli Ruska nebo Číny. 

Diplomat Jaroslav Bašta neskrýval svůj postoj ohledně Bezpečnostní informační služby, kterou považuje za nevýkonnou. Zrovna tím argumentuje skutečnost, že Ruská federace má v Praze tak velké velvyslanectví a operuje z ČR do sousedních zemí.

„Proč nemá Česká republika adekvátní počet diplomatů v Rusku?“ přišel s řečnickou otázkou poslanec Luzar.

Senátor Fischer okomentoval vztahy s Ruskem i s přihlédnutím k dalším sférám.

„Zde je jasná snaha o vměšování,“ podotkl a vyslovil se proti tomu, aby se Rusko účastnilo dostavby Jaderné elektrárny Dukovany.