02:06 19. září 2020
ČR
Získat krátkou URL
16758
Sledujte nás na

Česká ekonomka Markéta Šichtařová se ve svém komentáři pro server iDnes.cz tentokrát zaměřila na jednání ministrů zahraničí Česka, Rakouska a Slovenska o tom, že by mohlo dojít k vzájemnému otevření hranic. Do článku zahrnula také ideu návratu k Rakousku-Uhersku.

Na začátku svého komentáře píše Šichtařová o tom, že jistý slovenský podnikatel maďarské národnosti chce představit společnou ligu Čechů, Slováků, Rakušanů a Maďarů. „Vlastně taková rakousko-uherská liga. To jako že snad vstává z mrtvých Rakousko-Uhersko?“ ptá se ekonomka.

Uvádí, že možná se nebude jednat o takovou bláznivost, jak to zní. „Pandemie ukázala, že když jde do tuhého, nadnárodní řízení přestává fungovat. Ne že by fungovala řízení národní. Dře to. Ale pořád jde to ve srovnání s celou EU. Logicky. Protože košile bližší než kabát,“ pokračuje Šichtařová.

Sama ekonomka píše, že ze strany vlády je zde náznak pokusu řešit to, co je urgentní. „A nikoli řešit nesmrtelnost brouka v roce 2050 tak, jako se to děje na úrovni nadnárodní. Korona ukázala, že jakmile jde o život, neznají národní státy bratra. A matka nezná svých dětí,“ konstatuje Šichtařová.

Tahání za jeden provaz

Podle jejího názoru Evropa za jeden provaz netáhne. Myslí si, že jí chybí společná idea a také cíl. „Jih je prostě po všech stránkách úplně jiný než sever. Vzpomeňme, jak EU nedokázala pomoct Itálii. Došlo to tak daleko, že se vedení EU nakonec muselo Itálii omluvit,“ píše.

Dále popisuje situaci, kdy se Evropská komise „začala zle vozit“ po německém ústavním soudu. Ten totiž uvedl, že konání ECB je částečně protiústavní z hlediska německé ústavy.

„Najednou se ukazuje, že Evropu je nutné držet dohromady jako jeden celek víc bičem než cukrem. Její jednota začala být vynucovaná. Není v tom ale žádný nacionalismus, který je mnohým odpůrcům tužší integrace podsouván,“ uvádí.

Život v nás

Státy, které spolu nemají téměř nic společného, na sebe kašlou, myslí si. A zase státy, které mají historickou blízkost, cítí potřebu v tom, aby otevřely své hranice. „Rakousko-Uhersko sice už neexistuje, ale svým způsobem žije v nás,“ uvádí.

Šichtařová dále vysvětluje, že ač se nám to nemusí líbit, jsme si podobní. Podle jejího mínění máme podobné uvažování a žijeme i stejným způsobem. Podobnost je i v architektuře.

„Rakousko-Uhersko ale bylo v mnohém EU podobné: Dostalo pod jednu střechu mnoho národů. Vytvořilo jeden trh, což mu dalo ekonomickou sílu. A podobně jako EU i ono si myslelo, že je velmocí, než pochopilo, že skutečná velmoc v Evropě už není,“ pokračuje ve svém komentáři.

Ekonomka přiznává, že diskuse o obnově Rakouska-Uherska ve své původní podobě je fantasmagorická. Poukazuje však na spolupráci zemí V4, která se částečně překrývá s Rakouskem-Uherskem, dále také na Schengen.

„Před nějakými 50 lety se musela zdát bláznivá představa, že válkou rozhádaná Evropa by jednou mohla vytvořit společnou měnu a společnou unii, v níž hlavní slovo bude mít poražené Německo. Vážně je tak bláznivá představa, že dějinami, jazykem i kulturou spojené země bývalé monarchie vytvoří za 30 let jinou společnou měnu a jinou unii?“ uzavírá ekonomka.

Více:

Ekonomka Šichtařová pálí ostrými: co totální ekonomický rozvrat spojený s nástupem poloviční totality?
Ekonomka Šichtařová prozradila, co se musí stát po pandemii, aby došlo k rozpadu EU. Ve hře je Itálie
Šichtařová: Přibývá chudých a superbohatých. Evropský socialismus zase selhal
NATO pozvala Rusko k účasti na modernizaci Vídeňského dokumentu
Štítky:
Evropská unie (EU), Rakousko-Uhersko, ekonomika, ekonom, Markéta Šichtařová
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář