„Jde o to vyvolat za každou cenu konfrontaci.“ Grebeníček promluvil o mocichtivosti a zkreslení dějin

Bývalý předseda KSČM poslanec Miroslav Grebeníček přináší pro Parlamentní listy pohled na některé stránky historie, převážně spojené s 2. světovou válkou, na zamlčování dějin a incident týkající se údajného záměru Ruska otrávit pražské komunální politiky.

Grebeníček připomněl řadu okolností 2. světové války a vnímání jejich výsledků, hlavně co se týče osvobození země. Nechyběl ani bod ohledně toho, že zatímco do roku 1989 se příliš nemluvilo o osvobození západních a jižních Čech americkou armádou, nyní je pomalu otázkou odvahy zmiňovat roli Rudé armády.

„Role americké armády při osvobozování Československa byla skutečně zejména na konci 40. let a v 50. letech 20. století, ale i později odsouvána do pozadí. Bylo to důsledkem roztržky vítězných mocností protihitlerovské koalice a po únoru roku 1948 důsledkem americkými vládami proti Československu vedené studené války. Ta nabyla ze strany Spojených států podobu ekonomického embarga, permanentních politických ataků, ale i přímých diverzních akcí nebo válečné hrozby zahrnutých v plánech útoku na takzvaný východní blok a tedy i Československo,“ uvedl.

Podotkl, že „zapomínat“ na osvoboditelskou roli Američanů bylo tehdy oficiálně snadné také proto, že většina českých zemí a Slovensko byly osvobozeny po dlouhých šesti letech nacistické okupace především za cenu ohromných obětí Sovětského svazu a zásluhou Rudé armády, se kterou postupoval z východu i čs. armádní sbor, jednotky Rumunů, ale i Poláků.

„Nelze ovšem obhajovat vše, co se dělo v období studené války, pokud jde o odstraňování či přesouvání pamětních desek či památníků. Tím méně jsou obhajitelné podobné projevy neúcty k obětem osvoboditelů a hloupé pokusy dodatečného politického kádrování památníků a negramotné snahy o zamlčování a snižování role Sovětského svazu a jeho podílu na porážce nacistického Německa dnes,“ vyjádřil se k problematice politik.

Velké události a nedůstojná tahanice

Co se týče osvobození Prahy, uvedl, že jeho dovršení Pražskou operací 1. ukrajinským frontem maršála I. S. Koněva bylo předurčeno vývojem na frontách v prvních měsících roku 1945, plánováním vojenských operací a v tomto kontextu i souvisejícími politickými dohodami spojenců protihitlerovské koalice.

„Jednání a shoda o průběhu demarkační linie na území západních a jižních Čech vycházely z vojenské situace, z rychlého postupu Rudé armády v prvních měsících roku 1945 do střední Evropy a z rozhodnutí Američanů neusilovat o společné dobývání Berlína s ohledem na možné lidské ztráty vlastních vojáků,“ poznamenal.

Rovněž zdůraznil, že heroické povstání Pražanů a dalších, kteří na území stále ještě nacisty ovládaných Čech vnímali, že s postupem spojeneckých armád je konec okupace a války na dosah, bylo stejně jako již dříve v roce 1944 Slovenské národní povstání projevem odvahy a vyjádřením prosté lidské touhy přiblížit i za cenu nasazení vlastního života dny svobody.

„Úsilí armád protihitlerovské koalice, Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků se slévalo v jedno. Nadšené vítání osvoboditelů a společné slavení znovunabyté svobody v Praze, Plzni i po celé republice bylo dokumentováno a některé dnešní nedůstojné tahanice mohou sice 75. let starou historii idiotsky falšovat, kádrovat, zkreslovat, zamlčovat. Ale nemohou ji v žádném případě změnit,“ okomentoval překrucování dějin poslanec.

K „obnovení“ konceptu studené války

V rozhovoru nechybělo téma odstranění sochy Koněva, odhalení pamětní desky vlasovcům a přejmenování náměstí, kde sídlí velvyslanectví Ruské federace.

Podle Grebeníčka zde nejde o seriózní diskusi o 75 let staré historii.

„Ty lidsky nejodpornější činy, ať už jde o hanobení nebo o ostudné ‚oficiální‘ odstraňování památníků a pamětních desek, jsou odrazem a výrazem současných, aktuálních politických cílů a zájmů. Část české politické reprezentace a veřejnosti, zejména ta jednostranně navázaná na novou ‚jedinou správnou politickou orientaci‘ si chce potvrzovat a ostatním vnutit své ‚nové jistoty‘,“ vyslovil se ke krokům komunálních politiků Grebeníček.

Vysvětluje to snahou oživit a využít znovu koncept studené války za podmínek současného multipolárního světa plného protikladných a různorodých zájmů.

„V tom konceptu si namísto Sovětského svazu dosadili Ruskou federaci, ruskou vládu a obecně všechny ‚neposlušné‘ Rusy. Ano, někteří pražští politici a jejich klaka svými provokacemi a hanobením a odstraňováním připomínek historické paměti sledují vlastní politické cíle či tupou mocichtivost,“ pokračuje ve své argumentaci poslanec.

Ruka v ruce s protiruskými postoji

Došla řada i konkrétně na počiny starosty Řeporyjí Pavla Novotného a na pronacistické názory jeho stoupenců.

„Co z médií s jistotou vím, je to, že v pražských Řeporyjích konkrétní starosta známý či limitovaný svými přihlouplými výhrůžkami a hrubou lidskou neslušností, projevovanou vůči oponentům a lidem jiných názorů, zřídil a kamerovým systémem dává hlídat památník věnovaný vlasovcům. Při slavnostním odhalení onoho památníku, jak média výstižně informovala, vystoupila i sympatizantka onoho starosty Eugenie Číhalová. Ta dříve horovala v České televizi, kde dostala prostor, pro odstranění Koněvova památníku na Praze 6. Tatáž Eugenie Číhalová se ovšem také sama prezentovala sympatiemi k pronacistickýcm silám a svou cestou do Tyrolska, kde kladla věnce ke hrobu někdejšího člena SA, pruského generála wehrmachtu a SS-Obergruppenführera Helmuta von Pannwitze,“ připomněl poslanec.

Následně přiblížil i detaily historie vlasovců, kteří ve snaze uniknout z vyhlazovacího prostředí nacistických zajateckých táborů a zachránit si život přijali nabídku nacistického Německa bojovat za konečné vítězství Německé říše.

„V posledních dnech války jedna část vlasovců učinila pokus vyvinit se ze zločinů, kterých se po boku nacistů a aktivitami ve službách fašistického Německa dopustili. Očekávali výměnou za poskytnutí pomoci Pražskému povstání ‚přímluvu‘ a ‚dobré přijetí‘ u západních spojenců protihitlerovské koalice. Takovou ‚přímluvu‘ jim ale Pražané odmítli dát a vlasovci poté přerušili bojové akce a z Prahy odtáhli se záměrem dostat se do amerického zajetí. Západní spojenci pak ale byli rovněž nesmlouvaví, vydali je k potrestání Sovětskému svazu,“ popsal politik.

Uvedl i širší pohled na aktivity Pavla Novotného.

„Vyzvedávání vlasovců jde u onoho nepříliš vzdělaného starosty Řeporyjí, pokud vím, ruku v ruce s protiruskými postoji a s dehonestační aktivitou orientovanou na památku rudoarmějců a jejich velitele, kteří se podíleli na osvobozování Československa a Prahy,“ okomentoval aktivity Novotného poslanec.

Ztráty v důsledku fake news

Co se týče incidentu s jedem, podle Grebeníčka agenta s kufrem ricinu vyrobila, a to ještě s rezervou, jen jedna česká tiskovina.

„Tato mediální fake news a navazující mediální a politické provokace mají průhledný cíl. Zájmové skupině, která jich využívá, jde o to vyvolat za každou cenu střety a konfrontaci, a to i za cenu jakkoli nesmyslných tvrzení,“ poznamenal politik.

Nenechal bez povšimnutí i hájení ze strany generálního tajemníka NATO Stoltenberga, který se postavil za Ondřeje Koláře v otázce demontáže sochy maršála Koněva.

„Taková prvoplánová konfrontační politika, kdy už nezáleží na tom, co je reálné a co ne, samozřejmě těžce poškozuje vzájemné česko-ruské vztahy, ohrožuje ekonomickou a kulturní spolupráci a republice a většině českých občanů i občanů Ruské federace nepřináší nic pozitivního,“ varoval Grebeníček.

Zároveň upozorňuje na to, že politické, ekonomické a kulturní ztráty z takové politiky jsou značné. Na tom ale těm, kdo zatahují republiku do nesmyslné konfrontace, nezáleží.

„Nejde však o ricin, ale o primitivní kariérismus a mediální chytračení politických a mediálních ‚travičů studní‘, kteří se bohužel vyskytují nejen v pražské studenoválečnické politice. Do značné míry nelze zbavit odpovědnosti za to, co se v těchto aférách děje, ani neprofesionálně jednajícího ministra zahraničí Petříčka a špičky TOP 09, Pirátů a ODS,“ zaznělo v kritice od Grebeníčka.