Filip se rozohnil v Událostech a komentářích. Došlo na Rusko i Čínu a bylo pořádné dusno

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) se v pořadu Události, komentáře vysílaném v České televizi střetli na téma Rusko a Čína. Šéf komunistů se v některých případech tak rozohnil, že jej musel moderátor Michal Kubal krotit. Co se v pořadu odehrálo?

Rusko, Rusko a zase to Rusko

Ve zpravodajském pořadu se probíralo několik témat. Jedním z nich bylo Rusko, ale také výroky Vojtěcha Filipa o československých legionářích pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda. V rozhovoru totiž předseda KSČM pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady v Rusku ke svolení se stavbou pomníků československým legionářům, padlým v boji s ruskými bolševiky a tak trochu se opřel do českého ministra zahraničí Petříčka, že nezabránil odstranění sochy maršála Koněva.

V tomto ohledu Filip prohlásil, že co se týče jeho slov o legionářích, nemá důvod se omlouvat. „Já si myslím, že člověk má právo na svobodný názor,“ uvedl.

Dodal také, že u našich legií vychází z toho, co napsal Jaroslav Hašek ve své známé knize Velitel města Bugulmy. „Prostě ta historie není jednobarevná a já jsem se v tom rozhovoru vyjádřil jenom k tomu, že se nedivím, že některá města nechtějí postavit pomník našim legionářům, protože měli historicky špatnou zkušenost,“ vysvětlil.

Dále porovnával, že Česko kritizuje Rusko, že nestaví pomníky, a přitom je samo bourá. Dotkl se i kauzy pomníku I. S. Koněva a připomněl, že sovětský maršál byl vyznamenán nejen SSSR, ale také USA, Velkou Británií, Francií i Československem.

Když však předseda KSČM pokračoval tím, jak je Česko dědicem těch, kdo bojovali proti nacistickému Německu, moderátor jej přerušil s tím, že bychom měli respektovat tento formát. U Filipa ale narazil.

„Buď chcete slyšet můj názor, nebo si říkejte svoje názory a nezvěte mě do České televize,“ osočil se na něj místopředseda Sněmovny.

Připomněl také Washingtonskou deklaraci z roku 1918, kterou má v pracovně a kterou považuje za jeden ze základů Československého státu. Dále se pustil do Petříčka: „Já se nemohu smířit s tím, že stojí na stejné straně, jako ti, kteří velebí zbraně Wehrmachtu a nebo oslavují vojáky, kteří bojovali proti našim lidem. Ať už jsou to vlasovci nebo banderovci nebo lotyšské či jiné pobaltské fašistické jednotky.“

Poté následovala vášnivá diskuze o tom, zda na straně hitlerovského nacismu stála i Moskva či ne. Filip požadoval, aby Kubal nevykládal věci, které jsou historicky jinak.

Kdo může za špatné vztahy?

Jako další přišla řeč na to, jak předseda Senátu vnímá tyto debaty a zda ve vztahu s Ruskem neexistuje jiná cesta.

„Já musím říct, že verbální rozpínavosti pana Filipa se těžko čelí,“ reagoval zprvu Vystrčil a dodal, že je zvědavý, jak tento postoj bude KSČM prosazovat při podpoře vlády, jejíž součástí je i sociální demokracie.

„Moc se těším na zasedání Sněmovny, kdy již komunisté nebudou podporovat tuto vládu, protože ministr zahraničí dělá věci, které oni v žádném případě neuznávají a nechtějí, aby byly činěny,“ doplnil a vypjaté vztahy s RF odůvodňoval historickou zkušeností se SSSR.

Pokud jde o Filipa, ten trval na tom, že důvodem špatných vztahů je „vzrůst fašistických tendencí“.

„Když se podíváme na tu situaci, která je v ostatních zemích Evropy, tak nikde není tak velký příklon právě k těm, kdo bojovali na straně hitlerského nacistického vojenského uskupení. Protože když se podíváme na to, jak se zachovali vlasovci, jak se zachovali banderovci, tak ti samozřejmě vraždili české lidi,“ řekl a podotkl, že když tady stavíme památník vlasovcům, tak si musíme uvědomit, že pan Buňačenko je válečný zločinec.

Čína a její diktát

V pořadu přišla řeč také na nedávnou schůzku Vystrčila s prezidentem Milošem Zemanem. Na ní byla předmětem jednání Čína, Tchaj-wan a dopis určený zemřelému Jaroslavovi Kuberovi. Předseda Senátu opět zmínil, že se s hlavou státu neshodl na několika věcech.

„Můj závěr je, že byť jsme se neshodli a máme na ty věci rozdílný názor, tak dnes i díky ČT je možné si to vyslechnout a to, že se neshodujeme, je také výsledek. Jsou tady dva politici, kteří mají jiný názor, a to i na to, jak by měla Česká republika reagovat na tu agresivitu Čínské lidové republiky, resp. jejího velvyslanectví,“ podotkl Vystrčil.

V této souvislosti připomněl také telefonát z čínské ambasády, kdy měl být upozorněn na to, že by blahopřání nové tchaj-wanské prezidentce k jejímu zvolení bylo „nedobré“.

„To znamená, on mi vlastně začal diktovat, jak bych se měl chovat. To jsou věci, které si myslím, že jsou nepřijatelné a nikdy jsem je z americké strany nezaznamenal. Aby nám někdo ještě předtím, než jsme něco udělali, začal říkat, jak se máme chovat a co udělat,“ uvedl Vystrčil příklad.

Co se ale týče Vojtěcha Filipa, toho postup čínské ambasády příliš neznepokojuje. Bere to prý tak, že každé velvyslanectví dělá svou práci. A pokud jde o USA, připomenul, že z této strany přišla hrozba na uvalení daně z motorových vozů, když Česko uvažovalo o zavedení digitální daně.

„Někdo to nazývá agresivitou, já to nazývám lobbingem,“ uvedl a dodal, že v suverénní zemi z toho není nutné dělat skandál, stačí posoudit a rozhodnout se podle sebe.

Myslí si také, že všechno má ekonomické konsekvence a doplnil, že Tchaj-wan je pouhou provincií Číny, i když si „hraje na suverénní stát“ a neuznává ho ani OSN. Následně Filip zdůraznil, že Česko stále dodržuje princip Jednotné Číny: „Tak se podle toho musíme chovat. Nebudeme jezdit do provincie, když předtím nenavštívíme hlavní město toho suverénního státu.“

Poté si opět o slovo řekl Vystrčil, který doplnil, že na čínské ambasádě nemohli vědět, zda bude nebo nebude někomu psát blahopřejný dopis, přesto mu začali diktovat, co může a nemůže. Pokud jde o cestu na Tchaj-wan, prohlásil, že nechce, aby byla vnímána jako nějaká pomsta.

„Na druhé straně je pravdou, že pokud s vámi někdo začne jednat jako s lokajem, jako s někým, komu může říkat, co smí a nesmí, tak to tu vaši chuť prokázat, že jste svébytnou, samostatnou a demokratickou zemí, zvyšuje. A v tomto smyslu jsem se vyjádřil, že ta má cesta na Tchaj-wan je stále reálnější a reálnější,“ uzavřel věc.