01:11 04. června 2020
ČR
Získat krátkou URL
25459
Sledujte nás na

Jiří Kopřiva před dvěma lety rozlepil v Praze letáky oslavující smrt českých vojáků v Afghánistánu. Nyní od soudu odchází s půlroční podmínkou. Podle verdiktu, který není pravomocný, se Kopřiva dopustil schvalování trestného činu a podněcování.

Půlroční podmíněný trest je mnohem mírnější než ten, jaký navrhoval státní zástupce, který požadoval pětileté vězení za podporu a propagaci terorismu. Maximálním trestem za podporu terorismu přitom je 15 let za mřížemi.

Osmatřicetiletý Kopřiva nepopíral, že letáky skutečně vylepil, ale trval na tom, že je zásadním odpůrcem násilí. U soudu tvrdil, že svým činem chtěl vyjádřit nesouhlas s konfliktem v Afghánistánu, a nikoliv podpořit terorismus. Vyjádřil také lítost nad formou, kterou zvolil.

„Lituji toho, jak jsem formuloval své vyjádření. Omlouvám se rodinným příslušníkům, kolegům a známým padlých vojáků či komukoliv dalšímu, kdo mohl být mým vyjádřením dotčen,“ prohlásil v pátek u pražského městského soudu Kopřiva.

Kopřiva vychvaloval smrt rotného Martina Marciny a desátníků Kamila Beneše a Patrika Štěpánka, které 5. srpna 2018 při pěší patrole v okolí základny Bagram zabil sebevražedný útočník.

Kopřiva o dva dny později na svém počítači vytvořil leták s gratulacemi „afghánským vlastencům“ k úspěšnému zneškodnění „tří českých žoldáků – okupantů“. Padlé vojáky označil za ostudu Česka a vychvaloval ty, kdo má odvahu okupantům vzdorovat.

Zhruba 40 kopií pak Kopřiva vylepil v noci na 8. srpna 2018 na domech a sloupech v centru Prahy. Na letácích vyzýval ostatní, aby rovněž vylepili text obdobného znění na alespoň dalších deseti místech. U soudu pak tvrdil, že útok na vojáky nevnímal jako terorismus, ale jako epizodu ve vnitrostátním ozbrojeném konfliktu.

„Mým cílem bylo vyjádřit můj nesouhlas s konfliktem v Afghánistánu, který vnímám jako okupaci cizími vojsky a vojáky české armády jako okupanty,“ cituje Kopřivu ČTK.

Dále uvedl, že tím chtěl s blížícím se kulatým výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 „připomenout určité paralely“.

Jeho obhájci trvali na celkové nevině, neboť nemá povinnost podporovat přítomnost českých vojáků v zahraničí.

„Obžalovaný nemá žádnou povinnost pokládat svoje vojáky za hrdiny. Verbální odpor proti válce je legitimní a nelze ho automaticky pokládat za podporu terorismu,“ tvrdil jeden z obhájců.

Obhájci dále poukázali na to, že podobné názory zastávají i čeští politici. Konkrétně zmínili hnutí SPD či současného ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD).

Zaorálek letos v lednu v rozhovoru pro Reflex prohlásil, že větší část obyvatelstva Afghánistánu a Iráku vnímá české vojáky jako okupanty.

Více:

Okamurův recept na pandemii: Konec financování neziskovek a mise v Afghánistánu. Ušetřené peníze dát lidem v nouzi
Mise NATO v Afghánistánu informovala o raketovém útoku na svou leteckou základnu v Bagrámu
Návrat z Afghánistánu. Česko se spolupodílelo na okupaci země?
Okamura bere věc do vlastních rukou. Jedná s představiteli Afghánistánu o návratu uprchlíků do jejich vlasti
Štítky:
soud, Česká republika, Afghánistán, terorismus
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář