09:49 29. října 2020
ČR
Získat krátkou URL
3371
Sledujte nás na

Server iROZHLAS.cz přichází se zprávou o zajímavém nálezu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. Archeologové z olomoucké Univerzity Palackého objevili kresbu, kterou nazvali Čert.

Uvádí se, že na rozdíl od čar na kameni nazvaném Mozek, které jsou nejstarší kresbou v České republice, je Čert mladší.

Podle odhadu vědců nalezená kresba pochází z halštatského období, ze 7. až 6. století před naším letopočtem. K takovému závěru archeologové dospěli po provedení radiouhlíkového testu.

„Když jsme odebírali vzorky, tak v poslední várce se podařila určit dvě data. Jedno na Mozku, které má 7000 let. Druhá kresba, která se podařila – je jakoby ve stínu, ale je dost pěkná, je jediná kresba z doby halštatské. Říkáme jí Čert, protože moc nerozumíme tomu, co ty obrázky znamenají – to možná ani nikdy vědět nebudeme. Tak jim dáváme názvy pracovní,“ okomentoval práci archeolog Martin Golec.

Poznamenává se, že nejde o ojedinělé případy  z doby halštatské v Moravském krasu. Podle slov odborníka, asi deset kilometrů vzdálená Býčí skála je bohatým archeologickým nalezištěm právě ze starší doby železné, kde se našlo velké množství předmětů z období let 575 až 450 před naším letopočtem.

Golec s kolegy se domnívají, že jeskyně už od doby neolitu, paleolitu hrála roli duchovních míst.

V publikaci se praví, že tuto teorii dokládá větší množství náboženských kreseb, které se v jeskyni nakumulovaly, včetně čár na „Mozku“.

Odborníci věří, že nemusí jít o poslední nález a že další objevy pomůžou pochopit, k čemu přesně tyto jeskyně sloužily.

„Bez těch kreseb bychom neměli vůbec nic. To je prázdný prostor,“ vysvětlil Golec význam nálezu z doby halštatské.

Archeolog uvedl, že „Čerta“ nakreslili pravděpodobně už Keltové. Jde o velkou skupinu indoevropských národů, která v 6. století před naším letopočtem ovládala území střední Evropy.

Kateřinská jeskyně zpřístupněna veřejnosti.

Příznačným pro Kelty bylo fungování na základě náčelnického systému.

„To znamená, že jednotlivé sociální skupiny vedou velmi silní náčelníci, jejich rodiny. A kdo patří do rodiny a je s ním příbuzný, tak v sobě třímá velkou moc – sociální, politickou, vojenskou, náboženskou a i soudní,“ podotkl Golec.

Netušili, zda zkoumali pravěké umění

Loni v červnu jsme psali o tom, že čeští archeologové v Kateřinské jeskyni objevili malby, které pravěcí lidé vytvořili před více než 6 tisíc let. Zpočátku vědci pochybovali, že čáry a geometrické obrázky, které byly nalezeny, nezanechali naši vrstevníci. Již od roku 1910 je jeskyně navštěvována turisty, kteří občas zanechávají své podpisy na zdech.

„Do poslední chvíle jsme netušili, zda zkoumáme pravěké umění, nebo jen novověké čmáranice uhlem, které zanechali kdysi lidé v jeskyni jen tak na památku. Na výsledky jsme čekali tři měsíce,“ uvedl tehdy Martin Golec.

„Pravěké obrazce jsou obdobou smajlíků, které neumíme přečíst,“ vysvětlil archeolog s tím, že v centrální Evropě byly počátky výtvarného umění v pravěku spojeny nikoli se zobrazováním zvířat na stěnách jeskyní, ale častější bylo vytváření geometrických tvarů.

Radiouhlíková analýza nakonec ukázala, že se jedná o výtvory pravěkého člověka.

Kateřinská jeskyně je jednou z nejkrásnějších jeskyní v České republice, která se nachází v Moravském krasu.

Vědci již dávno zkoumají její nitra. Po dokončení expedic pod vedením Karla Absolona byla Kateřinská jeskyně zpřístupněna veřejnosti.

Více:

Archeologové se domnívají, že našli hrob zakladatele Říma
Za nouzového stavu lze najít i poklad. Čeští archeologové to dokázali
Archeologové našli kosti nejstarších Homo sapiens v Evropě
Štítky:
Česká republika, kresba, archeologové
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář