Jak NKÚ uvádí na své webové stránce, problémem je podle kontrolorů i závislost na dodavatelích a prodražování oprav a údržby obrněné techniky. To samozřejmě také zvyšuje náklady.
„Při nákupech obrněné techniky se MO nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011. To, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů a provoz obrněné techniky se prodražuje. Výdaje na servisní podporu a nákup náhradních dílů vzrostly ze 194 milionů korun v roce 2016 na téměř 780 milionů korun v roce 2018,“ uvádí se v tiskové zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu.
Podle úřadu se problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem projevily například u bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů nebo modernizovaných tanků. Ve výsledku tato technika nebyla ve velké míře provozuschopná. „V kontrolovaných letech bylo provozuschopných méně než 43 % tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu dokonce 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti,“ upozorňuje NKÚ.
Úspory by podle úřadu přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda, ta na to však nemá dostatek kapacit, a proto většinu servisních služeb zajišťují externí dodavatelé. NKÚ také upozorňuje, že v zahraničí je trend opačný, kde panuje snaha o využití externích služeb pouze u specializovaných zařízení.
Ve všech kontrolovaných případech ministerstvo při nákupech techniky i u servisních služeb využilo výjimku ze zákona o zadávání zakázek nebo jednací řízení bez uveřejnění. Následně znaleckými posudky dokládalo, že smluvní ceny jsou odpovídající.
„Tyto posudky například podpořily navýšení ceny obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích o 60 % oproti předpokladům, konkrétně z 1,3 miliardy korun na 2 miliardy korun. U rámcové dohody na tři roky servisní podpory pro bojová vojenská vozidla pěchoty a pro obrněné transportéry MO zvýšilo cenu o 795 milionů korun, což je o 270 % oproti předchozí rámcové smlouvě,“ píše se v tiskové zprávě úřadu.
Navíc kontroloři zjistili nedostatky již při plánování investic. Podle NKÚ ministerstvo nemělo jednoznačně definované potřeby armády, se kterými by mohlo pracovat při plánování výdajů. V různých dokumentech se také lišily počty techniky, výše prostředků i termíny. Navíc se dokončení investic protahovalo.
NKÚ zjistil, že ministerstvo obrany neefektivně vynaložilo téměř 86 milionů korun na technické úpravy obrněného vozidla, které mělo sloužit k průzkumům při zahraniční misi. „Jenže technické úpravy nakonec vedly k přetížení vozidla. Proto se u něj musel změnit zbraňový systém a také došlo ke snížení počtu vojáků, kteří obsluhují zbraň a zároveň řídí průzkum. Armáda provedla i další úpravy, aby se snížila hmotnost vozidla. Nakonec nebylo v provozu celkem 6,5 měsíce a pro zahraniční mise ho armáda nevyužila,“ uvádí NKÚ v závěru tiskové zprávy.
Babišovi se nelíbí sovětská technika v české armádě
Premiér Andrej Babiš v pátek navštívil 42. mechanizovaný prapor v Táboře a uvedl, že využívání zastaralé ruské techniky je ostuda.
Premiér Andrej Babiš v doprovodu ministra obrany Lubomíra Metnara a náčelníka Generálního štábu Armády ČR armádního generála Aleše Opaty navštívil 42. mechanizovaný prapor v Táboře. Politici se zabývali aktuálním stavem útvaru a také uctili památku příslušníků praporu, kteří padli v zahraničních operací. Vojáci svoji techniku a výzbroj předvedli v dynamické ukázce simulace boje v zastavěném prostoru.
Babiš poté uvedl, že je ostuda, že česká armáda ve velké míře stále využívá zastaralou ruskou techniku.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)