Konec neziskovek v Česku? Kvůli koronavirové krizi budou mít problém dál zajistit služby

Podle průzkumu, který byl proveden mezi 346 organizacemi z celé ČR na přelomu března a dubna, bude mít většina neziskových organizací u nás v dalším půlroce problém zajistit pokračování služeb pro své klienty, pokrýt provozní náklady, vyplácet mzdy a udržet zaměstnance. Důvodem je přitom koronavirová krize. Výsledky průzkumu poskytla Nadace OSF.

K neziskovým organizacím patří spolky, nadace, nadační fondy či prospěšné organizace, které zaměstnávají tisíce lidí. Tyto neziskovky přitom získávají finance na služby a provoz z více zdrojů, ale hlavní část tvoří dotace. Zmiňme však, že příspěvky na mzdy od úřadů práce z kurzarbeitového programu Antivirus nemohou získat jen ti, kteří platí výdělky z domácích či evropských dotací. Jiné programy a kompenzace jsou pak zase pro podnikatele.

Koronavirus však mnohým organizacím zhatil plány a ty tak musely kvůli nákaze novým onemocněním v březnu zavřít či omezit provoz. Harmonogram projektů tedy nedokáží dodržet a hrozí vracení peněz.

„Naprostá většina dotázaných nevládních organizací se obává, že se v důsledku pandemie covid-19 dostanou do finančních problémů. Více než polovina bude potřebovat, nebo již potřebuje finanční podporu. Můžeme očekávat velké omezení služeb, ať již teď nebo v budoucnu, což může mít zásadní dopad zejména na nejohroženější skupiny obyvatel,“ uvedla Markéta Wittichová z Nadace OSF.

Wittichová také podotkla, že v případě, že by se služby nevládních organizací omezily či zrušily, neexistuje za ně náhrada.

Čtyři pětiny organizací budou mít problém

Z průzkumu vyplynulo, že celkem čtyři pětiny oslovených organizací budou mít problém se zajištěním pokračování služeb klientům. Výsledky také ukázaly, že 60 % z nich se obává, že nebudou schopné udržet zaměstnance. Dvě třetiny neziskovek pak uvedly, že pro ně bude obtížné pokrýt provozní náklady a vyplácet mzdy. Méně organizací pak zmínilo neschopnost platit odvody a daně. Nicméně, neuvěřitelných 83 % organizací přiznalo, že nebude schopno dodržet harmonogram projektů a zakázek.

Velkým problémem (bezmála poloviny organizací) je však to, že nemá dostatek financí na mzdy, a tím pádem se dostává do platební neschopnosti. Na druhém místě bylo omezení projektových aktivit a jejich časových plánů.

Za zmínku stojí také to, že podle výsledků průzkumu až čtvrtina dotázaných organizací po nástupu epidemie výrazně omezila provoz a téměř pětina jej zastavila úplně. Ke snížení mezd bylo donuceno 11 % organizací a celé tři procenta neziskovek už v prvním měsíci epidemie musely propouštět či rušit dohody s pracovníky.

Pomohly by peníze

V průzkumu přišla řeč také na to, co by mohlo neziskovkám v překlenutí krizového období nejvíce pomohlo. Většina organizací uvedla peníze, ale byla zmíněna také pomoc při digitalizaci či předávání zkušeností. Dané organizace by například uvítaly podporu při přenesení služeb do on-line prostředí. Nicméně, podle více než tří čtvrtin dotázaných by ke snížení dopadů epidemie pomohly peníze od dárců.

Dále si 62 % oslovených myslí, že by veřejná správa měla v krizi neziskové organizace finančně podpořit. Stejně tak by měla nastavit i pružnější dotační pravidla, poskytnout finanční úlevy, snížit administrativní zátěž či zavést dlouhodobější financování, ale také brát neziskový sektor jako partnera a ocenit jeho práci.

Uveďme však, že neziskové organizace jsou v Česku dlouhodobě terčem kritiky politiků i nenávistných komentářů na sociálních sítích. Podle odborníků na sociální problematiku ale právě neziskovky zajišťují péči a pomoc, kterou neposkytuje stát, kraje či obce, a dělají ji navíc levněji. Doplňme ještě, že nestátní neziskové organizace měly letos od státu podle plánu získat 5,68 miliardy Kč, což je zhruba o 200 milionů více než loni.