16:11 12. července 2020
ČR
Získat krátkou URL
Covid-19 v Česku. Situace na přelomu jara a léta (100)
12736
Sledujte nás na

Česká ekonomka Markéta Šichtařová se na svém blogu na portálu iDNES.cz podělila se čtenáři o svou úvahu, kterou zahájila tvrzením, že strach je nejlepším nástrojem k ovládání lidí. Snažila se pak na příkladu situace kolem koronaviru poukázat, jak jsou lidé donuceni zaplatit velké peníze za informaci, která má podle jejího názoru nulovou hodnotu.

„Když chcete ovládnout lidi, donutit je poslouchat, případně vytřískat z nich peníze, strach funguje nejlíp. Covid-19 budiž toho nejlepším příkladem. Protože to, co se rozjelo kolem jeho testování, nelze nazvat jinak než skandál,“ začala svůj článek Šichtařová.

Aby svou představu čtenářům přiblížila, uvedla nejprve základní informace ohledně funkční zaměřenosti tří druhu testů na koronavirus, které jsou dnes rozšířeny.

„Abychom pochopili, proč mluvím o skandálu, nejprve je nutno vstřebat něco málo faktů. Především nyní jsou k dispozici dva, respektive tři druhy testů. První typ testu provádějí laboratoře a test vyhledává přímo RNA koronaviru. Jedná se o takzvaný PCR test. Druhý typ testu hledá protilátky na koronavirus. A tyto protilátky je možno opět hledat v laboratoři, což je přesnější, ale nikoliv přesné, anebo takzvaným rychlotestem (což můžeme považovat za třetí možnost), kde je chybovost řádově ještě větší,“ tvrdí Šichtařová.

Zdůrazňuje pak, že PCR test má například prokázat, zda koronavirus v organismu máte, vylučujete jej, a tedy můžete někoho nakazit. „Tento test vám ale neřekne, zda se vám vytvořily protilátky, tedy ani to, zda se můžete nakazit opakovaně,“ poznamenává ekonomka.

„Naproti tomu test na protilátky má prokázat, zda váš imunitní systém už někdy virus potkal tak silně, že v něm nechal stopy. Neřekne vám ale, zda jste byli nemocní, či šlo jen o tichou infekci bez příznaků. Dokonce vám ani v případě, že nemáte protilátky, neřekne, zda jste virus potkali, protože třeba byla vaše virová nálož tak malá, nebo váš imunitní systém tak slabý, že se vám protilátky nevytvořily. A dokonce vám neřekne ani to, jestli máte případných protilátek dost na to, že vás napříště ochrání. A už vůbec vám neřekne, zda virus stále vylučujete, tedy zda jste nakažliví pro okolí. Neřekne vám tedy prakticky nic užitečného,“ všímá si Šichtařová a dodává, že komplexní informaci lze získat jen podstoupením obou testů, což se však nedělá.

Jak se tvoří koronavirová statistika

Po teoretickém přehledu přistoupila ekonomka k vysvětlení postupů, které jsou používány při vytvoření statistických údajů spojených s koronavirem. Připomněla tak, že nedávné protilátkové testování náhodného vzorku obyvatel v jižních Čechách odhalilo, že 6 % obyvatel ČR bezpříznakově prodělalo nemoc, a tudíž má protilátky.

„Prostě nemoc přechodili, aniž by o ní věděli. Kdyby totiž všichni měli příznaky, za celou republiku by to bylo nějakých bajoko 600.000 viditelně nemocných lidí. V realitě se k 28. 5. 2020 oficiálně mluví o 9.103 infikovaných. Ke stejnému datu v ČR na covid údajně zemřelo 317 osob. To znamená oficiální smrtnost – tedy procento zemřelých na covid z těch, kteří jím onemocněli – ve výši 3,48 %. My už ale víme, že v realitě infikovaných není 9.103, nýbrž něco kolem 600.000. Neboli skutečná mortalita není 3,48 %, ale byla by 0,05 % - ovšem jen za předpokladu, že by údaj o počtu mrtvých byl správný,“ upozorňuje ekonomka.

Šichtařová také poukazuje, že ani mortalita o 3,48 % není počítaná správně, protože lékaři zapisují do statistiky mnoho úmrtí, která se udála, když se člověku zhoršila chronická nemoc na pozadí covidu, nikoli však kvůli němu.

„Sběr dat je ovšem nastaven tak, že – s trochou nadsázky – porazí-li vás auto a jste pozitivní na covid, pak jste zemřeli na covid. Realistický odhad tedy zní, že skutečná mortalita je zhruba poloviční – počítejme s údajem 0,025 %. To je dvaapůlkrát víc než u sezónní chřipky. Ale uznejte: To nikoho nedokáže postrašit tak, aby sám v lese nosil roušku a neprotestoval, že mu krachuje živnost. Proto tenhle údaj nikde nenajdete, byť je statisticky neokecatelný,“ podotýká ekonomka.

A právě kvůli této mylné představě se podle Šichtařové rodí onen strach.

Spolehlivost testů

A co na tom všem vlastně ekonomka považuje za skandální? Jde o to, že „ani jeden z uvedených testů nedává stoprocentně pravdivý výsledek“, protože spolehlivost testu závisí na tom, jak moc je nemoc v organismu rozvinutá.

„Můžeme si to zjednodušeně představit takhle: U PCR testu hledáme přítomnost RNA viru na sliznicích. A je rozdíl hledat suchou trávu v kupce sena a jehlu v kupce sena. Když hned jehlu nenajdeme, neznamená to, že tam není. Znamená to jen tolik, že jsme nehledali dost dlouho na to, abychom si mohli být jisti, zda tam jehla je. Neboli i když virus v těle je, nemusí ho být dost na to, aby byl hned nalezen,“ vysvětluje Šichtařová.

Podotýká také, že chybovost PCR testu u covid-pozitivního a nevykazujícího žádné známky nákazy člověka činí 40 %, což znamená, že je třeba několikrát za sebou provést stejný test, aby se dalo zjistit, že je člověk nakažen. „Čtyřicetkrát vám laboratoř řekne, že nakažlivý není, šedesátkrát vám řekne, že je. To už není daleko od padesát na padesát. Neboli hoďte si mincí, a budete vědět zhruba totéž,“ podotýká a upozorňuje, že tento PCR test je pro některé skupiny obyvatel povinný a stojí kolem 3 000 Kč nebo 100 eur.

Shrnutí

Šichtařová tak svou myšlenku o tom, že se lidé strachem oblbují, uzavřela přehledným shrnutím, jež poukazuje, jak je člověk donucen zaplatit velké peníze za informaci, která má prakticky nulovou hodnotu.

„Máte zhruba šestiprocentní pravděpodobnost, že už máte nákazu za sebou, nemůžete se znovu nakazit ani nikoho infikovat. Vezmeme-li v úvahu, že nemoc je u nás, dejme tomu, od počátku února, a infekčnost trvá v průměru, dejme tomu, u jednoho člověka nějaké 3 týdny, máte asi 1,06% pravděpodobnost, že jste právě infekční. A stát vás svým nařízením donutí koupit si test za cenu 8,3 % průměrné hrubé měsíční mzdy, který vám jen s nepatrně větší pravděpodobností, než že vám při hodu mincí padne panna, řekne, zda vylučujete virus, který je dvaapůlkrát horší než sezónní chřipka. Tedy neřekne vám v podstatě nic. Většina lidí to ale celkem bez reptání udělá, protože „přeci“ 3,5 člověka ze sta na virus zemře, a „přeci“ když test řekne, že virus nemáte, tak ho nemáte... “ uzavřela celou věc ekonomka.
Téma:
Covid-19 v Česku. Situace na přelomu jara a léta (100)

Více:

Dara Rolins ohromila přiznáním, že si udělala test na koronavirus. Odhalila i výsledek. Foto
„Nepodložená prohlášení.“ Čína reagovala na obvinění z krádeže vakcíny. Napětí kolem covidu-19 neslábne
Trump označil smrt sta tisíc Američanů následkem covidu-19 za „smutný milník“, koronavirus je prý „dárkem z Číny“
Štítky:
testování, statistika, Koronavirus, Markéta Šichtařová
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář