14:30 12. července 2020
ČR
Získat krátkou URL
216920
Sledujte nás na

Český vojenský historik a bývalý voják Eduard Stehlík promluvil o tom, jak se čeští legionáři vyznamenali během ruské občanské války. Jde o boje v roce 1918 poblíž Samary, které se podle Stehlíka staly názorným příkladem, kdy Češi skutečně prokázali své vojenské schopnosti.

Na svém facebookovém účtu Eduard Stehlík, bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, se pozastavil nad tvrzením spočívajícím v tom, že český národ v podstatě nikdy nebojoval. Podle něj jde o pouhý stereotyp, o čemž svědčí třeba účast českých legionářů v občanské válce v Rusku na začátku minulého století.

Před několika lety jsem na stránkách MF Dnes narazil na reportáž z jedné ze zemí bývalého Sovětského svazu, která končila větou jakéhosi tamního obyvatele na adresu Čechů: „Znám ten váš národ, nikdy jste nestříleli.“ Přiznám se, že mě to tehdy hodně naštvalo,” sdělil Stehlík.

Za účelem vyvrátit tento výrok se vojenský historik rozhodl uvést příklad z červnu 1918, kdy čeští legionáři porazili vojenské jednotky bolševiků u železniční stanice Lipjagy poblíž Samary. Podle slov Stehlíka měli bolševici výraznou převahu, co se týče počtu vojáků a vojenské techniky. Navíc po boku s Rusy bojovali rovněž i dobrovolníci z jiných států, a sice Maďaři, Němci, Rakušané, Číňané a další. Nicméně, čeští legionáři dokázali oklamat nepřítele a v konečném důsledku obklíčit bolševické jednotky.

„Na 1 500 obránců Lipjag padlo, další tři stovky se utopily v močálech na březích Volhy a 1 800 bylo zajato. České ztráty byly přitom překvapivě nízké… Vítězství u Lipjag bylo jen jedním z mnoha, které naši legionáři v letech 1918-1920 v Rusku vybojovali. A pak že jsme prý nikdy nestříleli,” napsal současný ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Reakce uživatelů

Mnozí komentující se přiznali, že se poprvé dozvěděli bližší informaci o těchto událostech. Podle některých z nich jde o skvělý historický příklad toho, jak Češi dokáží čelit nepříteli. Další uživatelé však měli poněkud odlišné vnímání popsaných skutečností. Podle některých z nich se dá stěží říct, že čeští legionáři čelili velice schopným vojenským jednotkám, protože Rudá armáda v tu dobu existovala teprve několik měsíců.

Uživatel s přezdívkou Ronald Kerekes si myslí, že tyto historické události nemohou být důvodem k národní hrdosti, jelikož se jednalo o boje na cizím území, které nebyly součástí obrany své vlasti.

„No a co jsme dělali v cizí zemi? A to se pak rozčilujeme, že tady byli Sověti v 68,” vyjádřil svůj postoj dotyčný uživatel.

Nejednoznačná role československých legionářů v Rusku

Historik Vladimir Chandorin dříve poznamenal, že vnímání úlohy Čechů a Slováků, kteří bojovali proti bolševikům během ruské občanské války, se často velmi liší.

„Na jedné straně totiž dali impuls ke svržení sovětské vlády na východě země, ale na straně druhé se již v listopadu roku 1918 vzdali fronty a během ústupu v zimě 1919/20 zachytili vlaky, ignorovali ruské jednotky a poté výměnou za cestu domů vydali Kolčaka rudým, i když je můžeme pochopit,“ uvedl expert.

Více:

Vojenský historik Stehlík o překrucování dějin: Nesmíme zapomínat na to, čeho se vlasovci dopouštěli na východní frontě
O čem svědčí historické dokumenty? Legionáři páchali sebevraždy, nechtěli Rusko opouštět
I po sto letech budí vášně. Historik uvedl, jak v Rusku vnímají československé legionáře
Dusno kolem pomníku Koněva. MZV ČR vytklo Rusku udržování válečných hrobů československých legionářů
Česká ambasáda protestuje proti zneuctění pomníku legionářů. To máte za Koněva, vzkazují aktivisté
Štítky:
Eduard Stehlík, Rudá armáda, bolševici, Rusko, občanská válka, českoslovenští legionáři
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář