Hořké zklamání pro všechny sluníčkáře. Sociolog Hampl odhalil, co nutilo cizince protestovat proti rasismu v Praze

Sociolog Petr Hampl se zaobírá skutečnými důvody protestů proti policejnímu násilí a rasismu, které proběhly na české půdě. Je přesvědčen, že se v případě mladých Američanů jedná o snahu prokázat svou politickou či ideologockou pozici, která bude přivítána jejich budoucími zaměstnavateli. Podle Hampla lze totiž hovořit o tzv. kádrování.

Protestování proti americkému policejnímu násilí v České republice se zdá být nesmyslným, myslí si český sociolog Petr Hampl. Nicméně, k tomuto závěru můžeme dospět jen na první pohled. Připouští totiž, že účast amerických občanů v těchto demostracích může být odůvodněna pragmatickým záměrem. Ti mladí Američané, kteří momentálně žijí v Praze, se mohou v budoucnu vrátit do své vlasti, kde potřebují sehnat důstojné a dobře placené místo, jako je například pozice manažera či úředníka. Může se také jednat o práci v české pobočce nějaké americké korporace. 

Vzhledem k tomu, že uchazečů na taková místa je vždycky dost, rozhodujícím faktorem se může stát i občanská pozice kandidáta. Podle Hampla je těžké si představit, že by nějaká americká firma či nadnárodní korporace v nynějších podmínkách byla ochotna zaměstnat potenciálního rasistu. Nějaké potvrzení občanské aktivity uchazeče zjevně přispěje k tomu, že tyto obavy budou rozptýleny. 

„…Když všichni demonstrovali proti rasismu, vy na žádném obrázku nejste. Na vašem profilu na sociální síti není ani zmínka. To je trochu podezřelé. A uchazečů je tolik. Ostatní se vzorně účastnili a mají své obrázky vystaveny. Tak proč by měl podnik riskovat potenciálního rasistu? Je tedy jednodušší na ten Staromák dojít a hrát si chvíli na housenku,“ píše Hampl ve svém komentáři pro První Zprávy.

Podle slov českého sociologa se tento postup zjevně podobá kádrování z doby komunistického režimu v Československu. Stejně jako tehdy musíme nyní prokazovat svou důvěryhodnost prostřednictvím demonstrací správného chování a emocí. Týká se to například demonstrace náležitých postojů vůči výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa či Grety Thunbergové.

Útoky proti Churchillovi

Vlna demonstrací proti rasismu po Spojených státech zasáhla i Evropu. Stejně jako v Americe, tak i na starém kontinentu protesty způsobené smrtí Afroameričana George Floyda doprovázejí útoky proti pomníkům.

V Londýně 6. června, tedy v den výročí vylodění v Normandii, část demonstrantů počmárala sochu Winstona Churchilla a jeden z nich se na ni údajně dokonce vymočil. V Bristolu zase skončila ve vodě socha filantropa Edwarda Colstona, který zbohatl na obchodu s otroky. V Praze došlo k útoku proti soše Churchilla na Žižkově, a to ve čtvrtek 11. června.

Někdejší britský premiér je znám tím, že zastával rasistické názory. V roce 1943 v době hladomoru odepřel dodávky Indii, která byla součástí britského impéria, což vedlo ke smrti více než dvou milionů lidí.